Komentáře: Rebelský přístup multipotenciálních jedinců boří status quo. Jste jeden z nich?

Od: Martin

Martin — Tue, 17 Oct 2017 09:32:00 +0000

Odpověď na Zdeňka Jindřichová. Ahoj Zdeňko! Díky za sdílení, máš pěknou multipotenciální dráhu. Určitě se zbytečně nesvazuj jednou činností a zkus to zkombinovat tak, aby Tě to naplňovalo. S přednáškou určitě na trh co nejdříve :-) Držím palce!

Od: Lenka Spurná

Lenka Spurná — Mon, 09 Oct 2017 15:05:00 +0000

Musím se přiznat, čím víc jsem četla a čím víc jsem se začala poznávat, tím mi byl hůř. Je to fakt naprosto mimo zajeté hranice. A mě přitom zajímá tolik věcí a tak ráda píšu a spojuju několik oborů už jen v tom, čemu se věnuji nyní. Vystudovala jsem ekonomii, udělala jsem i MBA, abych vypadla „ze smečky“ ekonomických ing., ale pak jsem to stejně nevydržela a odešla z práce a dneska se věnuji osobnímu rozvoji, přednáším čím dál raději a spojuji všechny možné obory od magie 19. století, přes kvanotovou fyziku, jednoduché příběhy lidí s uvědoměním, psychologii, sociologii, medicínu… Zajímaly mě už od dětství bojová umění, zbraně, postapo věci, psi, tanec, móda, líčení, kaligrafie, tvůrčí psaní, management, vedení společností, právo, KAIZEN, zlepšovatelství a inovace… Baví mě sci-fi, obdivuji nadané lidi a hrozně ráda čtu fantasy o upírech, ať už to znamená cokoliv. Doma už si zvykli a já si zvykla na to, že jsem pro spoustu lidí až přílišné sousto, ale nenapadlo mě, že už „my“ máme svoje pojmenování a nejsem tak moc crazy. 😀 Děkuji za tento článek, Martine, a protože věci a lidé nikdy nepřichází bez pozvání a bez důvodu, tak bych byla ráda, kdyby se mi podařilo s Vámi navázat pracovní spojení, protože mám v plánu pro své podnikání zařadit affil a hledám schopného člověka, kterému můžu věřit, protože hodlám do rozvoje toho, co mě naplňuje dát, co mám a jsem odhodlaná zariskovat za svoji růžovou budoucnost. Děkuji.

Od: Zdeňka Jindřichová

Zdeňka Jindřichová — Sat, 23 Sep 2017 20:17:00 +0000

Děkuji za článek. Je naprosto super a mě už asi svítá.. Poslední roky jsem vystřídala několik zaměstnání a vím že mou neschopností to rozhodně není (ačkoliv už jsem občas neměla daleko k depresím). Ubíjí mě stereotyp a baví mě více věcí. Už při výběru školy jsem neměla představu co si vybrat a nakonec vybrala na doporučení rodičů.. Byl tu učební obor a ve třetáku jsem věděla že se tím živit vlastně nechci, že mě to baví jako „koníček“ a né povolání. Šla jsem na maturitní nástavbu s vědomím že zvýším své šance na dobré uplatnění i rozšířím své znalosti.
Po dokončení školy a úspěšné maturitě byl opět problém.. Chtěla jsem se stále učit nové a posouvat dál, ale to ve fabrice úplně nešlo. Nejvíc mě tam vlastně bavilo to, když se střídaly alespoň druhy „operací“ s kabelem.
Nemám problém se zaměřit na detail, naopak mě vždy bavily takové ty „piplačky“ a drobné práce.
Když jsem však (opět ve fabrice) měla den co den osazovat drobné součástky, má koncetrace byla den ode dne horší a to se podepsalo i na mých pracovních výsledcích. Co mě opravdu baví? Číst a předávat myšlenky dál, psát básně, malovat energické obrázky, vyšívat, fotit a vytvářet fotoknihy, učit se jazyky, cestovat, ručně tvořená papírová přáníčka, sypané a malované svíčky.. Chystám vlastní přednášku na téma vztahů, protože jsem zjistila že mám ráda komunikaci s lidmy na určité téma.. Vždycky mě lákal tanec. A dodnes si zoufale neumím představit konkrétní zaměstnání, které by mě naplňovalo.. Tak nějak jsem vždy záviděla lidem, kteří měli svůj obor 🙂

Od: Martin

Martin — Fri, 11 Aug 2017 08:37:00 +0000

Ahoj Šárko,
děkuji, jsem rád, že jsi se v MP našla 🙂 Odteď to bude už jen snazší!

Od: Martin

Martin — Mon, 15 May 2017 23:16:00 +0000

Odpověď na Marunka Fusselova.

Ahojda Marfussko! Děkuju za sdílení Tvého příběhu, jsem rád, že článek pomohl. Myslím, že pojmenování není to hlavní, co potřebujeme, cítím, že tak nějak pomáhá a často nás dokáže nasměrovat – protože současně s tím, že něco pojmenujeme nebo zjistíme „že existuje“, tak zároveň uvidíme „ten obraz z větší dálky“ a „je nám to konečně jasné“ 🙂

Od: Martin

Martin — Mon, 15 May 2017 23:12:00 +0000

Odpověď na Lucie. Děkuju Lucie! :-)) Myslím, že se během dalších let budeme dozvídat více a více o multipotencialismu a moc se na to těším. Rozšiřujeme si obzory :-)

Od: Martin

Martin — Mon, 15 May 2017 23:10:00 +0000

Odpověď na Birkof. Ahoj! Díky za zpětnou vazbu i komentář :-) Myslím, že mnozí MP lidé se cítí skutečně lépe, pokud si vedou vlastní podnikání. Lze to sice spojit se zaměstnáním, ale být na vlastní noze dává více flexibility, a to my častokrát prioritně potřebujeme. Každopádně, nikdy není pozdě, ideální doba neexistuje a žijeme teď. I malá změna je dobrá :-)

Od: Birkof

Birkof — Mon, 15 May 2017 09:01:00 +0000

Ahoj Martine, moc děkuji za skvělý článek plný dobrých nápadů, zejména pak za deštníkový business, musím se nad tím pořádně zamyslet. Být MP je velmi těžké (mě fakt baví úplně všechno a hodně věcí beru jako challenge, která mě dokáže hodně nabudit) a to i když už cca tak 14 dní vím, že jsem MP. Musím se naučit to nějak uchopit a přestat se z toho stresovat. Škoda je, že jsem se o MP nedočetl tak před deseti lety. Nejsem sice tak starý, ale přeci jen, takové to pachtění se a věčný tlak okolí na specializaci je ubíjející. Fakt je, je MP lidé si musí sami vybudovat nějaký business, protože nefungují jako ostatní lidé.

Od: Marunka Fusselova

Marunka Fusselova — Thu, 11 May 2017 15:27:00 +0000

Ahoj Martine,
tvůj článek je super. Děkuji a ještě jednou děkuji. 10 let jsem pracovala jako expert a specialista dohromady, jenže mě to prostě nenaplňovalo.něco mi pořád chybělo, přišlo mi, že mluvím jinou řečí než ti ostatní tam. Tak jsem odešla z firmy a přešla do jiné firmy. Jenže ouha, najednou jsem zjistila, že mě to nenaplňuje ani v další firmě a tak jsem hledala dál. Zkrátím to, za minulý rok jsem odešla ze 4 zaměstnání, protože sem nechápala smysl toho bytí tam. Jednu chvíli jsem navštěvovala psychologa a brala lehká antidepresiva, protože na mě lidi blbě koukali, já si připadala divná a pak najednou mi svitlo. Narazila jsem v jednom z mých opuštěných zaměstnání na blogování. Založila jsem si blog a změnila totálně profesi.začínám cestovat, píšu a učím se miliardu nových věcí a je to paráda 🙂 Prostě dělám co mě baví a snažím se hledat další a další věci pro můj růst a spokojený život. Až díky tvému článku se dokáži pojmenovat jako multipotenciální jedinec, děkuji za něj. Měj se fajn Maruška z blogu strcprstskrzprd.cz

Od: Gabriel

Gabriel — Tue, 07 Mar 2017 09:13:20 +0000

Jsem moc rád, že jsem měl tu možnost přečíst si tento článek. V zásadě mi to moc pomohlo, neboť jsem se tzv. zaškatulkoval 😀 (trochu ironie pro multipotenciálního člověka a v zásadě i dobrý vtip. Pomohlo mi to hlavně v mojí práci.
Mimo moje hobbies (poradenství v oblasti výživy, bojová umění, vaření, zahrada, kolo, běh, bruslení, meditace a alternativní medicína) se věnuji vědecké práci (hlavní práce), kde je tlak na specializaci v oboru asi jeden z největších.
Nicméně i zde se mi povedlo ,,hacknout“ status quo. Jde o to, že v průběhu studia na VŠ (obor Bioorganická chemie), jsme měli celou řadu předmětů – nejvíce organická chemie, biologie a můj koníček počítačový design nový biologicky aktivních molekul. Do určitého ročníku bylo vcelku jedno jestli Vás baví oboje či jen jedna z těchto disciplín. Nicméně, jak se blížil konec studia, tlak na specializaci gradoval a i pohledy starších mentorů se měnili v závislosti na to jestli jste se rozhodli pro specializaci (na organickou chemii čistě) a nebo né (můj případ).
V tomto ohledu jsem ani nechtěl specializaci pouze na org.chemii a proč taky ? V zásadě jsem cítil a cítím, že když by přišla specializace další dvě disciplíny (biologie a počítačový design) by zanikly. Nyní se trochu přeneste do mé situace. V hlavě máte spoustu nápadů (struktur, molekulárních cílů pro léčbu různých onemocnění – nejvíce tedy neurodegenerativních apod.) a vy je můžete během chvíle zhmotnit pomocí počítačových simulací, které je mohou i filtrovat podle toho jak moc by Vaše molekula zapadla do proteinu či ne. Když toto máte, můžete jít do laboratoře organické syntézy a tam si tu molekulu jako chemik připravit a zanalizovat. Na závěr si tuto molekulu můžete v reálu otestovat na např. na buněčném modelu Parkinsonovy choroby… a získat z experimentů reálná data (ideálně naleznete novou molekulu co funguje). No není to super ?!

A proto jsem v rámci Ph.D. studia přešel na pracoviště, kde mi to bylo umožněno.
V současnosti pracuji tak jak jsem to popsal výše. Cesta to byla nesnadná, často kritizovaná, ale funguje to ! A to je podstatné.

Proto autorovi článku moc děkuji za dodání odvahy, vášně a zápalu do budoucí cílů v mé kariéře a životě.