4. června 2016 jsem navštívil v Praze konferenci Myšlení první ligy. Tři TOP speakři mě velmi zaujali obsahem a protože sebevzdělání je jednou z mých osobních i pracovních priorit, nenechal jsem se dlouho přemlouvat 🙂
Jan Muhlfeit je mi velmi blízký a rád chodím na jeho přednášky a veřejná vystoupení. Po několikaletém působení jako pravá ruka Billa Gatese, kdy byl prezidentem Microsoftu pro Evropu má rozhodně co předat dál. Dnes druhým pomáhá objevovat své silné stránky a pracovat na nich, abychom posouvali společnost a svět významenými kroky vpřed.
Marian Jelínek působí mj. jako kouč Jaromíra Jágra a jeho názory a vyvozování je neuvěřitelné. Během jeho přednášky jsem neskutečně ťukal do iPadu, abych stihl zapsat všechny důležité myšlenky.
Marie Diamond najdete ve filmu či knize The Secret (Tajemství). Zákon přitažlivosti se mnou velmi rezonuje a tato trojce speakrů ve mě vyvolávala pocity, že tohle bude akce, kterou si nesmím nechat ujít.
Konference Myšlení první ligy byla skvělá a níže sdílím několik zajímavých i útržkovitých myšlenek. Celou oficiální fotogalerii najdete zde.
Motivace v době blahobytu – Marian Jelínek
V minulosti bojoval člověk o přežití. Lovil a sbíral, aby přežil. Hledal příležitosti. Dnes už nepotřebujeme přežít. Mnohem méně hledáme výrazné společenské příležitosti.
Orientace na cíl anebo orientace na činnost
- Baví tě dávat góly?
- Baví tě hokej nebo vítězství?
- Baví tě peníze nebo vydělávání peněz?
- Baví tě činnost nebo cíl?
Jsou lidé orientovaní na činnost a poté lidé orientovaní na cíl. Pokud je někdo silně orientovaný na cíl, může se stát časem tzv. cílovým feťákem. Ve sportu se to poté odrazí tím, že začíná dopovat. Záleží mu pouze na vítězství, na brankách, ale jakým způsobem k nim dojde, to už neřeší (je přece orientovaný na cíl a ne na činnost/proces).
V práci to znamená „jít přes mrtvoly“. V politice i sportu to pak vyvolává korupci.
A co čteme v inzerátech práce? Musíte mít přece tah na branku, dotahovat věci dokonce, mít vizi a jít k cíli…
Jak k tomu přistupuje společnost? Mno posouvá nás sama a učí nás orientaci na cíl namísto na činnost. Pokud dáš tři góly, dostaneš zmrzlinu. Pokud přineseš jedničku, dostaneš 50 Kč…
Energie chtění a Energie záměru
- Energie chtění pracuje s racionální složkou (racio). Sama o sobě vede pouze ke snění. Je neplodná.
- Energie záměru je energie srdce.
Jste více racionální anebo emoční?
Děláte věci z rozumu nebo protože je tak prostě cítíte?
Pokud jsme silně racionální jedinci, pak se v extrémním případě můžeme dostat až do existenciálního vakua.
Existenciální vakuum nastává ve chvíli, kdy si uvědomím, proč tady vlastně jsem a proč dělám, to co zrovna dělám. Doposud jsem dělal všechno z racionálních důvodů – chodil do práce, abych měl peníze a mohl kde bydlet a co jíst, chodím do posilovny, abych měl svaly, to mi zlepší sebevědomí, atd. To jsou všechno racionální důvody, ale nemá to nic společného s tím, co cítím uvnitř, že chci dělat, protože to mám rád.
Etika – jde o nastavení záměru a energie chtění.
Proč chodíme do práce?
Chodíme do práce, kvůli tomu, že potřebujeme peníze?
Kde máme orientaci – je to cíl nebo činnost?
Pokud Anička miluje Pepíka kvůli tomu, že je Pepa bohatý a všechno platí, pak je často Anička odsouzená společností. Miluje jeho prachy a nemiluje vlastně samotnýho Pepu.
Ale metaforický Pepík je pro mnohé Čechy „práce“. Chodíme do práce s přístupem jako miluje Anička Pepíka. Chodíme do práce proto, abychom měli peníze. A to společnost neodsuzuje….zvláštní….
Frustrační tolerance klesá s blahobytem
Dnes už nedokážeme žít v činžovních více-generačních domech. Mladá generace se raději odstěhuje a bydlí sama. Máme dnes na to peníze a možnosti. To je „blahobyt“. Naše tolerance toho, že bychom žili „dohromady“ s rodičema klesá. Lidé v Evropě už nechtějí žít ve vícegeneračních domech.
Komfortní zóna
Výstup z komfortní zóny je nutný a nezbytný k tomu, abychom se naučili něco nového. Jako malí jsme se báli jezdit na kole, nebylo to pro nás přirozené. Nebylo pro nás přirozené ani plavat. Museli jsme překonat strach a řadu dalších překážek proto, abychom se jednak naučili jezdit na kole, plavat a jednat aby nás to začalo bavit.
Malé dítě si neřekne samo od sebe, jéééé mě baví lézt po skalách, tati nauč mě lézt na skály. Nejprve to musíme zkusit, nejprve to musíme trochu zažít a poté jsme schopni posoudit, zda nás to baví.
Pokud se chceme seberealizovat, musíme pravidelně vystupovat ze své komfortní zóny.
Dnes je paradoxně považovaný vystoupení z komfortu (blahobytu) za hrdinství.
Zóna pohody – Zóna učení – Zóna stresu
Vezměme si příklad obézního chlapce, váží 90 kg, válí se na gauči a je v zóně pohodlí. Životním stylem raději zůstane doma na gauči než aby šel sportovat. Nechce vystoupit ze zóny komfortu. Jeho váha stoupá. Nikdo ho nedokáže donutit. Je přece dospělý. Nepotřebuje chodit do práce pěšky, jezdí autem. Nepotřebuje sportovat, zahraje si na playstationu fifu nebo si dá s kamarády pivko v hospodě. Ve chvíli, kdy už má 110 kg, tak jeho zóna pohodlí se rozšíří natolik, že vytlačí zónu učení. Pokud tento kluk jde na procházku, už už je to nezdravé pro jeho klouby. Dostává se do zóny stresu. Zóna učení už pro něj neexistuje.
Proto, abychom zachovali zónu učení je potřeba neustále překračovat komfortní hranici a dostávat se ze zóny pohodlí do zóny učení. V jakémkoli věku a jakýchkoli podmínkách.
Starší lidé se nechtějí učit nové věci. Starého psa přece novým kouskům nenaučíš. Zůstávají v zóně pohodlí. A čím déle v ní zůstanou, tím obtížněji budou ochotni se učit další a další činnosti. Nepřizpůsobují se novým technologiím a změnám v životě. „Už jsou na to staří“. To proto, že odbourali zcela zónu učení a cokoli co není v jejich zóně pohodlí pro ně znamená zónu stresu.
Výstup z komfortní zóny je podmínkou pro evoluci.
Rybářům nevadí, že jdou chytat ryby ve 4 ráno. Jsou orientovaní na činnost. Ne na cíl, že přivezou 4 ryby. Pravidelně tlačí na hranice komfortní zóny a nezůstávají v pohodlí.
Přítomný okamžik a lpění na materialismu
Život existuje pouze v přítomném okamžiku. Jedině v přítomném okamžiku jsme schopni výmat pohyb, běh událostí, změnu. Věci kolem nás se mění.
Pokud si toto uvědomíme, už nebudeme lpět tolik na věcech. Přijmeme, že se svět mění a věc sama o sobě nemůže ze své podstaty tento „pohyb, sled událostí, změnu“ ustát.
Shit happens. Na čem ale záleží je to, jak na tuhle situaci budeme reagovat.
Profesionální sportovci jedou 60% času pro fyzický trénink a 40% času pro psychický (vizualizaci, atd.).
Odemkněte lidský potenciál – Jan Mühlfeit
Be more of who you are (heslo Microsoftu) – Buď víc sám sebou
Lidé se nemění. Ty jako leader je nemáš za úkol změnit, ale vytáhnout z nich to nejlepší.
Fakta motivují. Příběh inspiruje.
Víte, že žraloci sežerou pouze 10 lidí za 1 rok? A víte, že umře za 1 rok celkem 250 lidí na to, že jim spadnul kokos na hlavu? A o čem píšou média? Co jsou fakta a co je příběh?
Kolečko, jak to vlastně funguje uvnitř nás
Pokud se dlouhodobě věnuješ slabinám, ztrácíš sebedůvěru. Proto je důležité se věnovat nejsilnějším stránkách, tomu, co umíš.
Myšlení – Dělání – Výsledky – Sebedůvěra – Myšlení – …
Záleží na tom, kam dohlédne naše mysl. Ne na tom, na jaké pozici jsme skončili, kde zrovna pracujeme,…
Člověk dokáže přemýšlet 3x rychleji než je schopen vyjádřit jazykem.
Jak se navrátit do přítomného okamžiku? Jak více cítit přítomnost? Skvělé cvičení je se na chvíli zastavit a začít myslet na prsty u nohou. Zkuste si zapohybovat ukazováčkem na noze. A teď malíčkem. Zkuste s ním pohnout. Pravděpodobně to nepůjde, ale to vůbec nevadí. V tu vteřinu jste zřejmě taky dost dobře zapoměnli na své problémy a snažili jste se pohnout prstama u nohy. Tohle je přítomnost! Když neřešíš minulost a budoucnost, ale orientuješ se na to, co je teď.
Inspirace – pochází z „in“ „spirit“. Je tu emoční pouto v mozku. Inspirace, poslání, smysl.
K úspěchu vede více cest. Z Mount Everestu se dá slézt dolů po více cestách.
Jedinou konstantou a jistotou je změna. Mercedes dává 60% nákladů do softwaru. To je automobilka, ale dnešní automobily už nejsou ty, co dřív. Mercedes je dnes softwarová firma. A nejen Mercedes…
Steve Jobs a Apple to není firma. To je náboženství. Taková loajalita!!! Nejsilnější značku vybuduješ na tom, že vytvoříš emoční pouto.
Neuroelasticita – obor, který prožívá významné objevy za poslední roky. Mozkové buňky a synapse (spojení mezi nimi) vzniká v každém věku. Lze se učit neustále. Tréninkem zdokonalujeme své schopnosti. Jedna jediná buňka je schopná vytvořit 15 tisíc synapsí (propojení).
Odpověď je ve vašem prostředí – Marie Diamonds
Think big (mysli ve velkém). Začni ale prvním krokem.
Nejdřív začni u sebe. Změň sebe a změníš svět.
Co nás ovlivňuje:
- 33% duchovní energie – karma, osud, atd…
- 33% energie těla a mysli – co děláš se svým talentem, jak přemýšlíš a co s tím děláš
- 33% tvoje prostředí
Location is everything. Na prostředí sakra záleží.
Každý z nás má ve svém domě či bytě místo, které má hodně rád a zároveň i místo, které rád příliš nemá (třeba i jen to, které neradi uklízíte).
Jaký je smysl mého života? To nevadí, když to v tuto chvíli nevíme. Abychom to nalezli, je dobré začít tím, že vyjádříme vděčnost. Začni svůj den tím, že vyjádříš vděčnost, že tady můžeš být. Přestaň si stěžovat, že brzy vstáváš, že musíš do práce. Buď vděčný za to, že můžeš prožít další den a třeba i za to, že se můžeš těšit na víkend.
Naše mysl potřebuje dvě věci – energii a obrázky.
Feng shui – moje prostředí musí myslet na moje vlastní cíle za mě 🙂
Všechno, co vidíš, je tvoje realita. Proto tak záleží na tom, co je kolem tebe. Proto tak záleží na tom, v jakém prostředí žiješ a s kým se scházíš.
Co vidíte za symbol? Skvělý příklad toho, že jedna věc může mít více vyjádření…
:(:
Plánujete nebo víte o zajímavé akci?
Dejte mi vědět o zajímavých akcích v České republice i zahraničí, které se týkají osobního rozvoje, online světa, trendů, technologií či investování. Rád dorazím a budu o nich dál informovat 🙂
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.