Po neuvěřitelných 18ti měsících, kdy jsem byl na cestách (Kanada, Centrální Amerika, Jižní Amerika, Thajsko) jsem se vrátil domů před Vánoci. Mým cílem bylo užít si svátky a vůbec celý čas v Čechách se svými blízkými a kamarády. Současně jsem si uvědomoval, že pushuju svůj byznys do dobrého směru, chtěl jsem tedy využít tuhle chvíli také na rozvíjení podnikání v rovině, ve které to na dálku nelze.
Za pár dní mě čeká další nomádská cesta. S Jančou jsme vybrali Maroko. Po zkušenostech s coworkingem v Thajsku jsem neuvěřitelně natěšený na jízdu, která nemá obdoby 🙂 V tomto příspěvku chci shrnout, co se během těchto dvou měsíců v ČR událo – jak pocitově uvnitř mě, tak v podnikání.
Udělal jsem svoji největší přednáškovou akci
Ještě v Thajsku jsem se domluvil s mým kamarádem, který vede klub a zajistil si místo na prosinec před Vánoci. Termín nebyl ideální (neděle od 20:00 před úterními Vánoci), ale nebylo to zase tak špatné. Pozvali jsme s Jančou všechny přátele na Facebooku, kteří byli z Děčína a po několika dnech se nastřádalo lehce přes 800 pozvaných. Přibližně 160 potvrdilo svoji účast a dalších 200 napsalo možná. Samozřejmě už z řady akcí víme, že drtivá většina jsou “kecalové a slibovatelé”.
Účast byla 80 lidí, což v klubu znamenalo, že jsme stále nosili další a další židle. Pár lidí muselo sedět na baru a pár dalších muselo dokonce stát.
Přednáška byla dobrá, feedbacky byly skvělé. Krom toho mám zkušenost s ozářením reflektorů (jsou zatraceně horké). Skáčů z myšlenky na myšlenku. Ve své podstatě to nemusí být špatně, ale musím si ukotvit start a konec a ohraničit minimálně témata. Protože lidé nevěděli, kdy to bude končit, bylo to bez pauzy, dlouhé tři hodiny, tak začali odcházet. Řada mi pak psala, že je třeba z České Lípy a museli na vlak (však bylo půl jednáctý v neděli večer). Tohle jsem nedomyslel a odnesl si zkušenost.
Celou přednášku mi natočil a sestříhal Tomáš Luczkow. Stříhání desítky hodin, takže přijde bod, od kterého to vážně brát nemůžete 🙂
Přednáška dnes ke shlédnutí na stránce: Cestuj po světě a pracuj odkudkoli.
Ranní rutiny
Poté, co jsem přijel do Čech, jsem si dal přibližně 5 dnů na oddych a natahoval délku spaní, abych se aklimatizoval. Víceméně jsem nenařizoval budíka. Poté jsem ale tvrdě nastoupil do ranní rutin. Spánek jsem nastavil na 8 hodin. Nezáleželo, v kolik hodin jsem šel spát, budík jsem jednoduše nastavil po 8 hodinách.
Ranní rutiny jsem okoukal z knížky The Miracle Morning: The Not-So-Obvious Secret Guaranteed to Transform Your Life (Before 8AM), která mě hodně inspirovala. Vždy jsem se pokládal za nočního tvora, který raději pracuje přes noc, kdy je klid. Ranní rutiny mě ale stále silněji přesvědčují, že rána mají magické kouzlo. Tohle kouzlo dává dobrou náladu, sebelásku, zvedá sebedůvěru, zvyšuje efektivitu a dává celkový dobrý pocit z celého dne.
Ve své podstatě znamenají ranní rutiny to, že poté, co vstanete se věnujete jen sami sobě. Žádné kontrolování emailů, žádné prohlížení facebooku, twitteru nebo instagramu. Žádné WhatsApp zprávy. Svoji pozornost a energii máte směřovat sami k sobě.
Ráno vstanu a vypiju 0,3 – 0,5 litru vody. Během 8 hodin spánku nejsme moc hydratováni, a přestože necítíme po probuzení žízeň, třetinku vypijete, ani nevíte jak. Opláchnu obličej a jdu si připravit snídani.
V minulosti jsem snídal velmi rychle a nepřikládal jsem tomuto chodu velkou váhu. Věděl jsem o této slabé stránce, a proto jsem se rozhodl, že se na snídaně během své ranní rutiny zaměřím.
Během snídaně si pustím nějaký podcast nebo poslouchám relaxační muziku. Namísto, abych četl, co je nového ve světě, kam směřuje můj byznys a kdo zrovna vyhrál Superbowl přes noc, snažím se soustředit na své tělo, jak se cítí. „Be present“ znamená, že se snažíme soustředit na to, co se děje teď a tady. To je přítomnost, ve které žijeme.
Moje ranní rutina dále obsahuje hraní na kytaru (učím se obvykle z YouTube), ranní afirmace (často čtu The Secret affirmace), během rutiny také čtu vybranou knihu a píšu. Psaní je pro mě důležité. Protože si uvědomuji, že bude lepší, když svůj byznys překlopím k anglicky hovořícímu publiku, píši nyní anglické texty, abych se zlepšil v psaném anglickém projevu.
Obvykle stanovím na jednotlivé sekce 10 minutové bloky.
Začínám pracovat cca 90 – 120 minut poté, co jsem vstal. Zkusil jsem také cvičit před tím, než začnu pracovat. Je pravda, že jsem se necítil v posilovně tak “silně”, abych zvedal své limitní váhy, na druhou stranu jsem měl po celý den při práci neuvěřitelný pocit. Strávil jsem první tři hodiny ze dne tím, co mě baví, co mě naplňuje a vše, co jsem potřeboval udělat pro své tělo, bylo v tuto hodinu už uděláno.
Rodina a přátelé
Vánoční čas byl skvělý. Tím, že jsem nakoupil vánoční dárky už v Thajsku, nemusel jsem v Čechách nic dohánět a strávil jsem tak velmi pohodový čas. Čím déle jsem na cestě digitálního nomádství, tím intenzivněji si uvědomuji, že potřebuji a chci vidět své blízké, když mám k tomu byť jen malou příležitost.
Raději si tak povídám a práce jednoduše počká. Mohu si to dovolit, pracuji sám na sebe, takže mi nikdo neříká, jdeš pozdě do práce anebo proč jsi dnes nepřišel do práce. Svoboda pracovat sám na sebe, podnikat, má tyto výhody. Samozřejmě na druhou stranu je potřeba pěstovat si v sobě určitou pracovní morálku a práci donekonečně neodkládat.
Magda je digitální nomád, reportérka a bloguje na MagdalenaVaculciakova.com.
S cestami, které jsem podnikl, si však uvědomuji, že práce je prostě jenom práce. Je skvělé, že ji máme rádi. Ale jsou to lidské vztahy, které nás jako osobnost a jako lidstvo posouvají dále.
Core byznys Právo Pro Podnikatele
Začátkem roku 2016 jsme pořádně popracovali na nových webových stránkách PravoProPodnikatele.cz. V přípomínkovacím procesu to byl průchod peklem. To znamenalo, že jsem v době migrace webu zůstal vzhůru do čtvrt na čtyři ráno, protože jsem testoval, zda vše funguje správně. Ano, také toto je práce digitálního nomáda 🙂
Naštěstí je to za námi a nyní věřím, že začneme sklízet své ovoce. Přefocusovali jsme naši cílovou skupinu. Udělali spoustu organizačních změn.
Naplánoval jsem řadu schůzek s coworkingy, mediálními agenturami a inovačními podnikateli. Využil jsem svůj čas v ČR, abychom si mohli sednout osobně a popovídat. Digitální nomádství je skvělé, ale stále je tu rozdíl mezi tím, když píšete email, voláte si, vidíte se na skypu anebo jdete společně na kafe a máte možnost prodiskutovat záležitost face-to-face.
Více práce jsme delegovali, a to především grafiky a do programátorských záležitostí. Vidím to jako jednoznačnou výhodu. Posunulo to projekt do více profesionálnějšího levelu.
Vedlejší byznysy
Během prosince a ledna jsem v ČR pečoval také o své vedlejší projekty. Většinou jde o postupně rozvíjející se webové stránky, u kterých se soustředím na zvyšující se návštěvnost anebo přímé cílení na určitou skupinu lidí. Poté navážu affiliate spolupráci či vyjednám individuální podmínky.
Dost často se mě lidé ptají, co vlastně dělám. Když jsem se ohlédl zpátky, uvědomil jsem si, že říkám “online marketing se zaměřením na content (obsahový) marketing”. Ve skutečnosti to ale není až taková pravda.
Ano, hodně času strávím marketingem. To gro, které ale vytvářím jsou “projekty z nuly na sto”.
Projekt JakDoKanady.cz jde strmě nahoru
Tím druhým by se mohl dost dobře stát projekt JakDoKanady.cz. Během zimy 2015/2016 nabral neuvěřitelný spád a pracuju na něm s Jančou.
Affiliate spolupráce mám rád, ale jen pro začátek na ověření trhu. Poté dojednávám individuální spolupráce. Stejně jako jsem hledal advokátní kancelář před několika lety pro právní služby online, tak nyní hledám tu pravou agenturu pro JakDoKanady.
Working Holiday víza máme poměrně zmáklá, nyní komunikujeme s řadou agentur možnosti studentských víz. Schůzky byly skvělé a velmi uvolněné. V porovnání se schůzkami, které máme v právnickém projektu s nějakým zajímavým hráčem pro oboustranou spolupráci, se to nedá srovnávat.
To mě moc baví!
Portál JakDoKanady.cz je silně obsahový a hodně tam experimentuju se SEO technikami. Díky Janče se soustředíme nevídaně také v zapojení kumunity do celého dění. Dáváme neuvěřitelně mnoho. Portál sice vydělává nízká čtyřmístná čísla, avšak časově je stále v červených kolonkách. Prodáváme e-book a dále máme zapojeno řadu affiliate programů (letenky, pojištění, ubytování).
Další micro projekty
Příležitostně prodám nějaké tričko přes starý web TvojeTricko.cz. Tento web jsem opucoval už před Vánoci, když jsem v říjnu začal cítit vzrůstající počet objednávek. Lidé se často diví, jak může někdo kupovat trčika na tak “hrozném” webu. Protože jen neodkazuji na cizí web, ale editor triček mám přímo na své vlastní stránce, návštěvník vidí po celou dobu můj “neprofesionální” design.
To někdo vážně koupí tričko na tvém webu? Jasně, že jo!
Zde snad jen jedna rada pro začátečníky: Začněte tvořit a spusťe svůj projekt, co nejdříve. Nelaďte ho do profesionální verze. Pokud dokážu prodávat trička na “hrozném a neprofesionálním” webu, pak to kouzlo prodeje bude někde jinde než na designu 🙂
SEO Optimalizaci testuji hodně na DatlujTo.cz. Takové odpadiště článků, kde zkouším, testuji a pozoruji. Nasazen Sklik, který vydělá mnohonásobně víc než jen na doménu a hosting. Krom toho čas od času máme placený PR článek. Byznysově nic moc, ale pro testování je to perfektní prostor 🙂
Kurzy NaucmeSe
Během ledna jsem vypsal pár kurzů v NaucmeSe. Paradoxně byl velmi malý zájem o kurzy o právu. Tyhle informace nikde na internetu lidé nezískají v tak ucelené podobě a ještě jako na podnose. Přesvědčil jsem se, že lidé raději budou hledat na internetu a ptát se na forech a začínající OSVČ si stahovat vzory smluv zdarma. Právník jim pak pomáhej. Není to ale Bůh, takže ne všechny problémy dokáží vyřešit 😉
Druhý paradox je ten, že na kurzech o cestování se lidé ptají na právní a podnikatelské informace.
Tříštím pozornost a nemám focus?
Jedna teorie říká, že se máme jako podnikatelé soustředit na jeden projekt a ten opečovávat. Jedině tak budeme dělat tu věc pořádně (doporučuji knihu The ONE Thing: The Surprisingly Simple Truth Behind Extraordinary Results).
Druhá teorie říká, že čím rozeběhneme více projektů, tím se dokážeme rychleji učit, sbírat zkušenosti a vzájemně je aplikovat (doporučuje mj. také John Vanhara).
V Chiang Mai jsem se ponořil a zkoumal pojetí multipotenciálních jedinců. Pár dnů a týdnů jsem si nevěděl rady, kam dál, ale nakonec jsem přijmul, že je současně pro mě lepší mít rozeběhlých více projektů.
Kombinace podnikání a právo je nepochybně hodně blízká. Zde přelévání funguje. Cestování a podnikání začíná být stále větším trendem a zde ten největší boom Českou republiku ještě čeká. Přednáškami na NaučmeSe spojuji cestovatele a zájemce o podnikání.
Zdravá výživa a posilování
Mít vlastní lednici je perfektní! Na cestách ji totiž dost často nemáte! A supermarket deset nebo patnáct minut od lednice je snad ještě lepší. Správná životospráva se pro mě stala neuvěřitelně jednoduchá v ČR. Neudělal jsem drastický krok, ale řadu menších krůčků, které v kombinaci udělaly svoji práci. Bílé pečivo téměř nejím, jen velmi výjímečně (např. 1x za 14 dní). Obědy si vařím sám (maso, kuskus, těstoviny, rýže). Častá večeře s rýžovými chlebíčky.
V posilovně jsem 3x týdně. Mám Whey80 pro příjem proteinů – to je pro mě jinak těžké dostat se na proteinovou denní hranici jen s jídlem.
Zároveň jsem si uvědomil, že pokud chci být digitálním nomádem, půjde velmi těžce držet váhu objemových svalů.
Když jsem odjížděl do Kanady mě jsem 82 kg. Když jsem přijel do ČR o 18 měsíců později, vážil jsem 72 kg. Do Thajska jsem odjížděl s 78 kg. A o tři měsíce zpět v ČR jsem měl 72 kg.
Je velmi těžké držet svalovou hmotu na cestách. Dobře a kvalitně jíst, když se každý 3 den přesouváte v Centrální Americe, považuji za téměř nemožné (přesto nic není nemožné, že?).
Nyní mám 75kg a lehce tuším, kolik budu mít, až se opět vrátím do ČR 🙂 Můj cíl ale dnes není objem. Spíše než objemové svaly nyní cílím na šlachovitou postavu. Spíše než Arnold je mým vzorem nyní Bruce Lee.
Postava jde společně s životním stylem, který žijeme. Pokud chci být nadále backpacker nomádem, který si bere notes s sebou a pracuje z Thajska, Guatemaly, Ekvádoru nebo Maroka, pak mám mnohem blíže budovat šlachovité svaly, než-li velký objem.
Neustálé běhání mezi Děčínem a Prahou
Bydlel jsem v Děčíně, ale jezdil hodně do Prahy. Děčín je fajn místo pro klidnější život, ale pokud toužíme po seminářích, byznys konferencích, nejrůznějších sebevzdělávacích akcí, alternativní kultuře a networkingu, pak je Praha jednoznačným vítězem.
Do Prahy jsem se tak vydával buď dvakrát týdně, anebo jsem tam strávil rovnou tři dny v kuse. Tímto moc díky bráchovi a řadě kamarádů, u kterých jsem mohl v tomto období přespat a využít tak jejich couchsurfing 🙂 Starání se, jestli ta matrace není tvrdá nebo měkká, nebo jestli náhodou ten gauč není krátký a nemůžu si natáhnout nohy je zcela zbytečné. Bylo to super a já si toho moc vážím.
Během dvou měsíců jsem dokázal zorganizovat sakra hodně meetingů, jak osobních pro cestování, tak byznysově naladěných, aby posunuly mé podnikání dalším směrem. Zde jsem se soustředil setkávání se s lidmi, kteří se mnou udržovali kontakt, přestože jsem byl dlouhodobě v zahraničí. Dále pak na cestovatele, kteří “shodou okolností” byli také v Praze a já se s nimi znám buď z cest anebo z ČR. A na závěr byznysově rozvíjel právnický projekt a projekt o Kanadě.
Dostal jsem dokonce i seznam doporučených míst pro práci – kavárny a další útulná místa. Pár jsem jich prolezl, ale musím přiznat, že kreativní prostředí, které jsem viděl v Centrální a Jižní Americe je lepší než v pražských kavárničkách.
A tak, přestože jsem byl “doma”, tak jsem si neustálým přejížděním, vyplňování časových mezer v kavárnách prací mezi schůzkami, připadal docela nomádsky 🙂
Rozhodl jsem se, že napíšu knížku
Poté, co jsem zveřejnil svůj první příspěvek o tom, že napíšu knihu, mi napsalo pár lidí. Bylo to fajn, slyšet ohlasy, aniž bych kohokoli vybízel k reakcím. Nejen, že jsem se tedy rozhodl, ale zároveň jsem sepsal ukázkovou kapitolu ze Sydney, o tom, jak jsem získal práci v restauraci, jak mě nutili podepsat daňový formulář, jak jsem odmítal chodit na prodloužené směny a co to mělo za následky.
Napsání knížky patří k jedněm z nejčastějších přání na seznamu “Co udělat než umřu” obecně mezi lidmi (jsou na to průzkumy a mohu potvrdit, že se to několikrát objevilo na formuláři Sdílení svého snu). Já osobně už mám napsání knížky v hledáčku nějaký rok. Dal jsem si však za cíl, že na Vánoce 2016 bude kniha hotová.
AKTUÁLNĚ: Kniha Digitální nomád je průvodcem, jak cestovat po světě a pracovat odkudkoli.
Spojuju psaní a cestování
Uvědomil jsem si na plné čáře, že psaní a publikace mě hodně naplňuje. Proto také píšu tento blog a mám řadu dalších webových projektů, kde píšu. Proto se také zaměřuji na content marketing, který je z velké části o tvoření slov.
Začal jsem kontaktovat portály o cestování a osobním rozvoji. S několika jsem domluvil spolupráci a od roku 2016 chci výrazně rozšířit svoje portfolio, kde budu příspívat články.
V tuto chvíli si můžete přečíst publikovaný článek na HedvabnaStezka.cz: Proč digitální nomádi milují coworking v Thajsku.
Myšlenky a vnitřní pocity
Tak trochu tuším, že mě životní styl digitálních nomádů naplňuje. Rád cestuji. Rád překonávám vzdálenosti. Velmi rád poznávám jiné kraje a jdu tam, kde jsem ještě předtím nebyl. Činí mě to šťastnějším a dává mi to nadhled. Ten považuji v oblasti kreativity a tvoření byznysu za klíčový.
Své poslední cesty jsem si vybíral na základě Nomadlist.io. Thajsko i Maroko je velmi doporučovaná destinace pro digitální nomády. Stále však vzpomínám na krásnou Centrální Ameriku, kde se mi opravdu líbilo. Necítím se zároveň na to, že bych se tam vrátil, protože svět je tak velký. Mám pocit, že tu musím stále něco objevovat.
Netuším, jaké budou mé další destinace. Těžko se mi plánuje duben, květen, ale i listopad nebo prosinec. Nevím, co bude. V tuto chvíli to mám velmi otevřené. Koncem roku 2015 a začátkem roku 2016 jsem se s tímto pocitem hodně pral a bojoval s ním. Chtěl jsem si věci (co vlastně chci) pořádně v hlavě ujasnit.
Čím více jsem mluvil s lidmi a čím více jsem o tom přemýšlel, tím déle jsem nabýval dojmu, že to, co cítím, není špatně. Že to zkrátka nemusím rozseknout hned teď. Proč by bylo špatně, že nevím, kde chci strávit léto? Teď v tuto chvíli jsem tady a je mi dobře. Za pár dní odlétám do Maroka, kam se neskutečně těším. Budu tam, kde se mi líbí. Když se mi někde přestane líbit, půjdu jinam.
Příprava na další cestu
Stále se učím a zlepšuji v technice backpacking cestování. Pár tipů a triků pro digitální nomády, které jsem nyní aplikoval a dobře mi zafungovali.
Založil jsem si FIO účet, e-broker a udělal si FIO pojištění
K podnikání mám stále mBank, FIO jsem si udělal jako další osobní účet (vedle AirBank). Důvodů je hned několik:
- VISA debetní karta za jednorázový poplatek 150,-Kč (namísto pravidelné měsíční platby u mBank).
- Možnost sjednat si cestovní pojištění že 25,-Kč/měsíčně.
- Rychlé převody na e-broker FIO účet.
Protože chci více vstoupit na akciový trh, rozhodl jsem se pro českého stabilního hráče. Uvažoval jsem i o dalších (Plus500, Lynx, Digero,…). Nejde však jen o poplatky, ale také o bankovní licence, zkušenosti, reference, atd.
Založil jsem si EQUA Bank
EQUA Bank nabízí osobní účet bez poplatků. Získáváte debetní kartu MasterCard. Důvod, proč jsem si EQUA založil jsou výběry z bankomatů v zahraničí za 7,-Kč. To je v porovnání s AirBank za poplatek 100,-Kč docela slušné. Samozřejmě ještě záleží s jakým kurzem se bude vybírat (report přijde po cestě v Maroku).
Začal jsem sbírat letecké míle se SkyTeamem
Nezáleží, zda uděláte registraci u Air France nebo KLM, registrujete se u Sky Teamu a sbíráte body, ať letíte s Air France, KLM, Czech Airlines a další.
Super je, že si můžete nárokovat odlétané míle až půl roku nazpět 🙂
Koupil jsem si software Call Recorder
Chci se víc pustit do podcastů, které budou de facto interview, a tak jsem koupil program pro nahrávání skype rozhovorů (pro Macintosh). Možnost je nahrát audio i video. Zatím využívám pouze audio nahrávání. Funguje skvěle a překlopení do mp3 je velmi rychlé a čisté.
K Vánocům jsem sám sebe obdaroval ještě “amatérsky-profesionálním” mikrofonem. Avšak po rozbalení a ozkoušení nefungoval podle přání. Nahrávání bylo více šumivé než když mluvím “jen” na Mac do jeho zabudovaného mikrofonu. Podpora e-shopu mi sdělila, že to s Mackbookem nemůžu srovnávat, že značka Lewitz je čínský mikrofon. Já si prostě říkal, že je to externí mikrofon, však musí být lepší než ten zabudovaný. Ehm, nemusí…A tak zatím nahrávám jen přes Mac.
Koupil jsem si software 1Password
Ukládání hesel na papír a do chráněné tabulky bylo už hraniční. Musel jsem se rozhodnout pro software, který bude schraňovat všechna má hesla. Už si musím pamatovat jen své Master heslo. Strávil jsem hodiny vymýšlením, jak aktualizovat svůj kanadský Macbook na aktuální verzi Macintosh. To byla moje největší brzda, ale po 5 hodinách se mi to podařilo.
Přečetl jsem knihu Elon Musk
Přečtení knihy Elon Musk považuju za klíčové. Neuvěřitelně mě nakopla, inspirovala a svým způsobem pomohla vytyčit si svoji vlastní cestu. Neustále jsem měl v ruce zvýrazňovač a podtrhával si pasáže, které mi přišly zajímavé nebo užitečné. U samotné čtení jsem nezůstal. Prozkoumal jsem webové stránky Muska, Tesla Motors i SpaceX. A jasně, že sleduju dění okolo jeho byznysů mnohem citelněji, dokonce jsem se díval na historický pohyb akcií Tesla Motors.
Rozdělení financí a investice
To byl můj úkol pro vstup do roku 2016. Sednout si na zadek a strávit pár hodin rozmýšlením, jak rozdělit své finance. Prozkoumat trh a udělat si svůj vlastní plán financování. Plán byl také se více zaměřit na investice. Ujasnil jsem si své priority a vytyčil směr.
Kontrola platnosti dokumentů
Cestování vás donutí, abyste si hlídali, kdy vám končí platnost pasu. Ale nejen pasu, ale mnohem snadněji si hlídáte konec platnosti občanského průkazu, řidičského průkazu, případně dalších důležitých dokumentů. Samozřejmě platnost debetních karet je také mnohdy přehlížena. Tohle je dobré kontrolovat cca 1 měsíc před plánovaných odletem (ať máte čas si to dozařídit).
Návštěva doktorů
Na své cestě vyzvídám další digitální nomády a ptám se je, jak to mají s doktory a pravidelnými kontrolami zubní, oční, atp. Velmi na tyto oblasti dbáme. Jakmile přijedeme “domů”, oběháme si všechny doktory. A protože nemáme hodně času (vždyť za chvíli zase někam odlétáme, co bychom to byly za nomády, že?), jdeme do akce ihned a nic neodkládáme.
Koupil jsem si nový batoh
Do Maroka letíme s Ryanairem, který má bez přípatku jen palubní zavazadlo. Velké zavazadlo má s příplatkem 15 Euro. Letíme přes Londýn, takže nás reálně čekají 2 cesty tam a případně 2 cesty zpátky. To je celkem 60 Euro. To sakra nechcete platit! 🙂
A tak jsem zainvestoval a koupil si Osprey Farpoint 40.
Dočetli jste až sem?
Další z mých dlouhých článků, tento přes 3400 slov 🙂 Líbí se Ti články? Budu rád, když dáš Like vlevo 🙂
Pokud Tě zajímá tohle pojetí backpacking cestování a práce na dálku, pak sleduj moji nomádskou cestu na Instagramu nebo na Facebooku.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
Ahoj Martine,
SkyTeam sbírá body i s Ryanair?
Jak se u Ryanair vyhneš platit zavazadlo? Mě se to nijak nepodařilo.
Díky.
Ahoj Honzo,
nízkonákladový aerolinky většinou bohužel nemají možnost sbírat letecké míle. S letama Ryanairu nesbírám žádné míle. Vyhnout se placení zavazadla u Ryanairu ale jde – jednoduše nemáš „velký batoh“ a bereš si do letadla jen příruční zavazadlo (reps. 55x40x20 s max 10kilo a druhé 35x20x20 s max 10 kilo).