Posledních 18 měsíců bylo skutečně neuvěřitelných. Odletěl jsem s Jančou do Kanady na Working Holiday víza, strávil zde plných 10 měsíců práce a zábavy s Adrianem a Bolli Imports Crew a poté následovalo 5 měsíční cestování skrze 10 zemí Latinské Ameriky. Když jsem po svém návratu reflektoval svoji zkušenost, uvědomoval jsem si, že to byla dechberoucí jízda.
Po třech strávených měsících v České republice ale zvedám opět kotvy a vyrážím do Thajska. S modelem digitálního nomádství už mám pár zkušeností, nastal čas posunout se opět dál. A tak vyrážím do města Chiang Mai, které je hodnoceno dle NomadListu jako TOP destinace pro digitální nomády.
Co všechno jsem si sbalil do Thajska
V Thajsku jsem už jednou byl (2 měsíční trip přes Thajsko, Kambodžu, Vietnam a Laos), nebude to premiéra. Měl jsem tedy představu, co vše budu potřebovat. A backpacking zkušenosti už mám přes Austrálii, Ameriku a Asii, takže jsem to měl rychle poskládané.
Žádný seznam „Co nezapomenout“ si nevedu.
Můžete navštívit stránku Užitečné věci pro backpackery a digitální nomády, kde se věnuji podrobněji některým vychytávkám, které si beru s sebou. Najdete tam tak filtr na vodu, lahev, která se změnšuje dle množství tekutiny, proč si beru ocelové lanko, rychleschnoucí ručník, atd.
Rozhodně batoh pod 15 kg (stačí 50 litrů), holkám doporučuju vždy max. 12 kg (ideální 40-45 litrů), v tomto případě vč. příručního zavazadla. Bez debat a bez ohledu na to, kam a na jak dlouho jedete. Je vopruz se tahat s těžkým batohem. Já beru teď do Thajska lehce pod 12 kg, a to mám 2 páry bot (jedny na běhání).
Jaké dokumenty doporučuji brát s sebou?
Zařídil jsem si 2 měsíční víza do Thajska
Organizace výletů, ať už backpacking anebo těch pracovních stojí randál času. Málo lidí o tom mluví. Argument, že člověk neplánuje zde není úplně na místě, protože vyřízení určitých věcí je prostě nutný a jiná cesta nevede. Výhodou podnikatelů a freelancerů je, že si dokážou poskládat den, jak chtějí a organizaci tak posunou na hodiny ve dne, kdy je potřeba. Při zaměstnání to je evidentně těžší. Čím budete cestovat častěji, tím tento proces budete zvládat rychleji. Nikdy však asi nebude tak rychlý, jak byste si přáli. Zabírá to prostě víc času než chceme 🙂
V rámci turistiky má Česká republika s Thajskem bezvízovou dohodu. Jinými slovy pro pobyt nepřesahující 30 dní nepotřebujete do Thajska víza.
Já jsem však chtěl pobýt dlouhodobě v Thajsku. Myslel jsem, že budu muset udělat nějaká visa run, ale nakonec mi Jarda Málek poradil udělat 2 měsíční víza.
Wow, pecka, možná nebudu muset řešit ani přesuny přes hranice.
Takže pokud chcete získat turistická víza do Thajska na 60 dní, zajděte si na Thajskou ambasádu v Praze.
Pro získání víza na 2 měsíce v Thajsku budete potřebovat předložit:
- Vyplněnou žádost o víza.
- Pasovou fotografii.
- Cestovní pas (zůstane na ambasádě po dobu vyřizování víza).
- Iteneriář cesty (v mém případě stačilo zaslat ve Wordu vypsaných několik měst a chrámů).
- Potvrzení o finančním zůstatku (doporučuje se alespoň 30 tisíc, v mém případě stačil printscreen z internetového bankovnictví, který nebyl ověřen razítkem banky).
- Zpáteční letenku. Pokud máte jednosměrnou letenku, doporučuju udělat si booking fake letenky zdarma – návod zde.
- Potvrzení ze zaměstnání (dodal jsem výpis z živnostenského listu a word dokument s popisem mé marketingové činnosti pro PravoProPodnikatele.cz v angličtině a podepsané).
- Poplatek za vyřízení víza 800,-Kč. Jedná se o jednovstupové vízum, jinak je možnost zařídit i vízum pro 2 vstupy (stojí trochu více peněz).
Vyřízení víza trvá 2-3 pracovní dny. Úřední hodiny thajské ambasády jsou do 12 hodin v poledne, tak na to pozor.
Doporučuju v žádosti uvádět správný email i telefonní číslo. Mně paní druhý den zavolala pro doplnění dalších informací. Odeslal jsem emailem a obratem mi potvrdili, že moje víza jsou připravena k vyzvednutí následující pracovní den.
Bába na přepážce mluví česky. Navíc mi ještě poradila, že si poté můžu v Bangkoku zažádat o další prodloužení na 30 dní. Prodloužení je na posouzení úředníků, ale většinou s tím nedělají obstrukce. Takže nakonec budu moci užívat Thajska celý 3 měsíce. Organizace visa run a přesunů za hranice končí, to je velmi dobrá zpráva.
Míň vopruz organizace znamená více času na core života 🙂
Pokud byste chtěli v Thajsku zůstat déle, budete muset řešit studentská víza nebo visa run.
Check-in 24 hodin před odletem
Výhoda včasného online check-inu je, že si můžete více vybírat to, kde sedíte. Tedy alespoň u společnosti KLM. A tak jsem seděl let do Amsterdamu i ten následný do Bangkoku vždy u okýnka 🙂 No, kdo by nechtěl…
Pár postřehů, které jsem zjistil:
- Booknutí letenky do Thajska cca měsíc dopředu většinou vychází finančně lépe.
- Samozřejmě sledujte akce na letenky, může ušetřit peníze.
- Dobře rozmyslete, jestli je skutečně výhodnější kupovat letenku o 500,-Kč levnější když na přestupech strávíte o 8 hodin více a budete si muset dát na letišti kafe abyste neusnuli.
Já jsem čapnul zpáteční letenku za 14 tisíc s časama, kdy jsem schopen se přesouvat na letiště v denní dobu hromadnou dopravou a na letištích mám 2 hodinové přestupy. Paráda!
Cesta do Thajska
Sedím si na pražském letišti a trochu se poprvé zastavil čas. Už žádné přípravy. Žádná orgranizace cestování. Žádná orgranizace a práce na byznysu. Žádný whatsapp chaty s kámošema o posledních párty akcích a plánování dalších. Všechen ten hluk utichl. Už jsem tu byl jen já a můj boarding pas.
Let z Amsterdamu do Bangkoku
Oba lety, jak z Prahy do Amsterdamu, tak z Amsterdamu do Bangkoku byly jak z pohádky. Společnost KLM mě překvapila především v oblasti jídla. Bylo neuvěřitelně dobré! Pokud je dobré jídlo v letadle, pak to všechno ostatní musí být na jedničku s hvězdičkou. Mno a také bylo!
Tohle byl snack, který jsme dostali jen při letu Praha – Amsterdam, který netrvá ani 90 minut!
Tohle je Evropa! Políčka, louky, lesy a urban. Pohled z pár set metrů má vždy co do sebe.
Nad svítajícím Bangkokem
Bohatá filmová databáze v Big Jumbu KLM. Třetí film mě uspal a já se probudil až brzy ráno nad svítajícím Bangkokem.
Vítejte v Thajsku
Vítejte a neváhejte si vyčkat frontu na imigrační kontrole. Tohle byla chuťovka, kterou jsem rozhodně nečekal. Jestli přilétlo zrovna nějak hodně letadel, to nevím, ale stále jsem tady skoro 2 hodiny!
Jedinou výhodou tohohle čekání bylo to, že se zrovna valily neuvěřitelné provazy deště. Ano, je září a v Thajsku je stále sezóna dešťů. Hodně tu prší. Tedy dokáže tu pršet i půl den, ale většinou prší hodinku hodně tvrdě a následuje deštík pár minut nebo hodin. Pak přichází stupňovaná vhlkost, že se potíte jak v sauně. A vlhkost opět střídá déšť. Tohle se opakuje de facto do listopadu, kdy přichází období sucha.
Z letiště do centra Bangkoku
Doporučuju vzít SkyTrain (metro) z letiště do centra. Je rychlé, není drahé a s baťohem se tam poskládáte. Hledejte ceduli BTS.
Poté už tam stojí paní a pomáhá těm, kdo neví vůbec nic, se maličko zorientovat. To mě velmi mile překvapilo. Čekal jsem, že mi už budou něco nabízet, výlet za tygrama a slonama, ale na letišti je Bangkok příjemný.
Mapku si vezměte na přepážce zadarmo. V metru pak můžete sledovat, kde právě jste (pomezí červených a zelených teček).
Bangkok – město, které neumí spát!
Bangkok je crazy. To je definice, která u mě zůstává. Byl crazy v roce 2012, když jsem tu cestoval a je i v roce 2015. Co je ale na druhou stranu potřeba říci, že na tuhle šílenost si dokáže dost cestovatelů zvyknout!
Doprava je horší přes den ač by se mohlo zdát, že v noci jezdí větší blázni. Asi miliarda motorek střídá statisíce aut a desetitisíce tuk tuků (malých tříkolých vozítek, která se starají o převoz turistů za pár babek).
Taxík dokáže být v některých případech (pokud vás jede více) levnější než samotné metro, takže doporučuji:
- Pokud berete taxíka, vybírejte mezi zeleno-žlutými a růžovými. To jsou dobré společnosti.
- Řidič taxíku by měl mít vždy viditelnou fotku, papír s licencí a licenčním číslem.
- Před nástupem do taxíku si s řidičem ujasněte, že jedete na taxametr (pokud nejste profík ve zdejších poměrech).
- Před nástupem do taxíku se přesvědčte, že řidič ví, kam chcete odvézt.
- Namísto názvu hostelu (v Bagkoku je jich tisíce, kdo by si je dokázal asi zapamatovat?) říkejte řidiči např. nejbližší shopping centrum, stanici metra, nějakou památku jako např. Victory Monument, atd.
- Klidně si nechte zavolat taxíka z hostelu.
- Pokud chytáte taxíka na ulici, přesvědčte se, že stojíte na dobré straně. Resp. ulice tu jsou poskládané tak, že pokud budete stát v opačném směru, zbytečně můžete zaplatit i o 20 Bahtů navíc než se taxík dokáže otočit.
Metro je v Bagkoku skvělé. Určitě dávejte pozor na kapsáře, ale hrozné to tu opravdu není. Pražské metro je upřímně ošklivější. Lístek si koupíte v automatu anebo na přepážce, stačí říct název stanice (stojí cca 10 – 50 Bahtů v závislosti na vzdálenosti).
Po třech letech potkávám kamaráda ze Sydney
Jakmile člověk začne cestovat a po nějaký čas vydrží, začne potkávat po světě kamarády, které si udělal na svých minulých cestách. Já jsem takhle na přelomu 2011 a 2012 pracoval v Sydney s týpkem Japan. Pravidelné postování na facebooku přineslo to, že se mu moje posty objevily na zdi (přestože jsme spolu 3 roky nemluvili) a hned jsme se spojili.
Přečtěte si krátký blogový příspěvek o mém Australském dobrodružství.
Jak mít tu nej cenu za hostel v Bangkoku
Jasně, musíte smlouvat. Tím ale vše také neurvete. Já jsem se rozhodl zůstat poměrně blízko centra a na metru blízko letiště. Můj plán tohohle celýho tripu je přece Chiang Mai. Dokonce jsem uvažoval, zda vůbec zůstat v Bangkoku. A tak jsem chtěl zůstat na lince. To jsem ale nevěděl, že tu zůstanu celý týden…
Tyhle neplánovaný prodloužení jsou fajn, protože tvoří příběh dobrodružství. Chvíle, které neplánujeme a přichází samovolně jsou okamžiky, které nám podstrkává sám život a je na nás, abychom určili, zda chceme změnit směr své cesty.
Když jsem vystupoval z metra stále pršelo. Šel jsem pomalým krokem ze schodů a viděl jednoho backpackera. Říkám, že je to pěkně na houby, že prší. Svěřuji se, že nevím, zda mám čekat až přestane anebo jít v dešti.
Dali jsme se do řeči. Byl to týpek z nizozemska a měl booklej hostel hned vedle toho, který jsem chtěl skočit omrknout. Bingo! Let's go there and find out the rates!
Z ceny, kterou měli napsanou na recepci 450 Bahtů/den jsem nechápal, jak Pieter může mít 370 Bahtů. Důvodem byla levnější cena na Booking.com. Ahaaaaa.
„A dá se s tím něco dělat?“ Lišácky se ptám holky na recepci.
„Jasně, můžeme ti dát stejnou cenu.“ odpovídá.
Skvělé. Chtěl bych tu nejlevnější postel, co máte. A rázem jsem se dostal na 330 Bahtů/den.
Hmmm, to je ale zajímavé. Dobře věděli, že chci omrknout ten hostel za rohem. Dali dobrou cenu, ani jsem tam nešel, tenhle hostel měl dobrou atmosféru a cítil jsem tam fajn lidi. Tady to půjde, let's check in 🙂
Pár zajímavých setkání v Bangkoku
V Bangkoku najdete spoustu street foodů a tržnic. Nechají se tu najít i skvělé kavárničky, které jsou útulné stejně tak jako v Evropě. Možná snad i více. Vystlané polštářky, vše v bílém, boty necháme tam vzadu a dáme si skvělou kávu. Pak už si jen povídáme…
A s kým že?
S tím, koho jsme potkali před pár minutami. Náhodná setkání vedou k jedněm z nezajímavějším rozhovorům.
Tohle je ta skrytá síla cestování!
Bagkok je nepochybně místo pro párty. Pokud nejdete do Bagkoku nakupovat suvenýry, pak jděte na párty. Nic jiného se tu totiž dělat nedá 😀
Jasně, jsou tu nějaké chrámy, jeden dokonce moc velký s moc velkým budhou, ale to hlavní se v Bangkoku točí kolem večírků a nespočtu piv.
Tenhle týpek, Giovani, sice moc anglicky neuměl, ale zato srandou překypoval 🙂 Někdy nemusíte umět jazyk, pokud jste dost otevření a extrovertní, dokážete si udělat přátele z celého světa!
A není to prostě o tom, cítit se šťastný, vířit kolem sebe pozitivní energii a být při tom sám sebou? 🙂
A teď mrkněte na tohohle týpka v brýlých. Tohle je Rus! Dost lidí se diví…
Ale proč?
Vždyť Rusko je nejvíc multikulturní země na světě. Také asiat může být Rus, co je na tom?
Ale co bylo na něm víc pozoruhodný, byl jeho přístup k překonávání svýho strachu. Strachu z výšek. Jeho zálibou byl totiž výšlap na mrakodrapy světa.
Wow!
Jdeme na mrakodrapy do Bangkoku!
Sky Bar z filmu Hangover a nejznámější mrakodrap
Jasně a hned do toho, kde se točil Hangover: Pařba v Bangkoku!
63 pater nahoru, to je slušná jízda. Bavíme se, jak ho sem včera nepustili, protože neměl na sobě dlouhé kalhoty. Jasně, že se musíte oháknout jako frajeří a frajerky, abyste mohli do nejvyhlášenější výškový budovy v Bangkoku.
Je tu spousta nafintěných asiatek, který nás vítají a posouvají na větší terásku s rozhledem na značnou část osvětleného Bangkoku. Počasí drží, je tradiční smog, ale světla jsou nádherná!
Pořád nepamatujete? Jasný, ve filmu Hangover to bylo totiž přes den. Mrkněte na ukázku 🙂 Vtipný, jak jedou ve výtahu a strašně to trvá 😀
Dostáváme do ruky menu a ceny nejsou vůbec překvapivé. Pivo si zde dáte za 400 Bahtů (normálně zaplatíte 50 Bahtů). Koktejly startují na 690 Bahtů. Jsou tu i drinky za desetitisíce Bahtů.
Ehm, děkuji, nechceme.
Pokud tu ale chceme zůstat, musíme si něco dát. A tak proměníme menu s kamarády a uděláme poslední fotky.
V tom mi Nick říká: „Nakloň se dolů, vidíš ty balkóny? To jsou zakázaný balkóny. Všiml sis, že ve výtahu chybí číslo 63? To je to patro, je hned pod námi. Když jsem šel na záchod, našel jsem dveře, které tam zřejmě vedou. Myslím, že budou ale pod alarmem nebo tak něco…Jsme přece v jedné z nejvyhlášenějších budov v Bangkoku…“
Wow, nestačím se divit. Tohle je všímavost 🙂 Jsme nuceni opustit celou budovu, ale zážitek to byl slušný. Nakonec si fotím si patra ve výtahu cestou dolů a v tom…
Btw. všimli jste si z YouTube ukázky výše, že ve výtahu skočila čísla z 62 rovnou na 64? Patro 63 bylo přeskočeno, zřejmě tam výtah vůbec nejede, musí se po schodech….Už cítíte ten smysl pozorování a cítění maličkostí těchto lidí? TV seriál Prison Break je sice jenom seriál, ale ukazuje se, že maličkosti jsou jako malé puzzlíky a když je dobře poskládáte, získáte celý obraz. U Nicka jsem se přesvědčil, že tohle není film, tohle je život – takhle to skutečně funguje!
Tak kam teď?
Na další mrakodrap!
Jasný! Jde se na Sky Bar Cloud47. Další 40 patrová výšková budova v Bangkoku 🙂
Sky Bar Cloud47
Sky bar Cloud 47 byl nedávno dokončen a je stále vidět, že kluci bar a celé patro ladí (jsou natažené kabely, atd.). Výhled je však fanfárový. Cenově rozhodně přijatelnější, pivko za cca 200 Bahtů.
Mno a s Nickem povídáme dál. Kde všude vylezl, jak obalamutil ochranku, povídáme o tom, že to hlavní se děje uvnitř tebe, jak působíš, jaké máš sebevědomí, pro co si tam skutečně jdeš. Mít 50 Euro na podplácení, kdyby tě chytli je prostě nutnost, říká. A já dál vyzvídám, kde jsou dobré mrakodrapy na rozhledy. Paradoxně nejsou to ty nejvyšší, hodně záleží na lokaci. Google Maps, Street a Earth jsou jako stvořené pro průzkum terénu. Hodně je to taky o networkingu lidí, který ti doporučí kam jít a jak tam jít. V Moskvě jsou super místa….
Khao San Road v Bangkoku je Party Road
Tohle je brutální ulice. Na obou stranách natřískaný bary, před nima street food vozíčky. Teplota je tu neuvěřitelně vysoká, kombinují je zahřátá těla z alkoholu, tancování a uhlíky, které topí grily a oheň opěkající maso.
Jako větší skupinka si dejte pivko do pořádného džbánu, třeba 7 litrového jako my 🙂
Víkendové trhy u BTS MoChin v Bangkoku
Jedny z vůbec největších trhů v celém Thajsku najdete o víkendu na severu Bangkoku. Jeli jsme SkyTrainem BTS na stanici MoChit. Zatočili doleva a už se nechali unášet davem lidí.
Je to neskutečné bludiště. Milion stánků, které se narozdíl ale od Centrální Ameriky nesnaží zákazníka utrhnout. Prodejci tu neřvou a nekřičí jako jsem se setkal v Mexiku, což mě docela mile překvapilo.
Jasně, je to tu špinavé, jsou vedle schátralé budovy, musíte si dávat pozor na kapsáře, jsou tu místa, bary a restaurace pro turisty s nataženými cenami, musíte smlouvat…
Ale tohle všechno má své výhody. Zboží je tu zatraceně levné. Najdete tu skutečně všechno. Pokud si chtějí holky udělat shopping day, tohle je ideální místo. Pokud kluci neví, co koupit domů za suvenýry, tohle je ideální místo 🙂
Tahle tržnice je doslova celé město. Malé uličky jsou neuvěřitelným bludištěm. Naštěstí, že jsme měli místního kamaráda, se kterým jsme se neztratili. I on totiž varoval, že přestože je z Bangkoku, tady se dokáže ztratit. Pokud sem půjdete, mapa vám napomůže, dívejte se kolem sebe a pamatujte si záchytné body.
Je Ghost Tower zakázané ovoce?
Původně nedostavěný hotel se během posledních let proměnil v opuštěný a postupně chátrající mrakodrap s přibližně 40 poschodími. Kromě podivných lidí (bezdomovců, drogových dealerů a dalších divných lidí) budova láká cestovatele, kteří chtějí okusit, jaký je pohled ze střechy. Ne nadarmo se tomuhle mrakodrapu v Bangkoku říká Ghost Tower.
Říká se, že dole je chlapík, kterýho uplatíte mezi 200 – 500 Bahty a on vás pustí nahoru. Dveře do druhého patra jsou totiž svařené. Jakoby existoval vchod, o kterým ví jenom tenhle zázračný hlídač.
Když jsme se došli, tak po hlídači nebyla ani stopa. Začali jsme dloumat nad tím, kde je chyba. Možná přijde až v pět? Možná nepracuje v sobotu? Třeba je nemocný…
Jeden odvážlivý cestoval vylezl po stěně, která měla pár kolíků do druhého patra. Zavěsili jsme provaz a my ostatní jsme vyšplhali nahoru.
Svělá týmová práce našla pochvalu o pár minut později, když už jsme koukali na západ slunce.
Tenhle pohled s pocitem adrenalinu nezapomenu!
Na internetu a v šuškandě kolují zvěsti, že thajská vláda pátrá po lidech, co byli nahoře a dokáže je prý i vyhostit ze země. Prý jedni týpci udělali YouTube video a byli dopadeni. Těžko říct, co je na tom pravdy… Budova je soukromým majetkem a stojí na private property, co by mohla mít vláda s tímto do činění?
Identifikační fotky ale radši nepostuji 😀 Přece jenom chci ještě nějaký měsíc v Thajsku zůstat 🙂
Sledujte dál můj experiment
Trochu jsem se posunul a změnil focus od cestování v Latinské Americe. Tam jsem často postoval nové blogové články. Nyní se chci víc soustředit na sociální sítě a když už něco napíšu na blog, tak to bude obsáhlý článek, který dá řadu myšlenek, příhod a zkušeností s experimenty životního stylu.
Budu rád za komentáře, jak tady na blogu, tak na Facebooku.
Nejvíc aktivní jsem teď na Instagramu. Neváhej pravidelně kontrolovat! See you there 🙂
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
Ahoj Martine,
zdravím z Ko Lanty, z coworkingu KoHub 😉 V Chaing Mai + Punspace jsem byl na jaře: http://www.varlog.cz/coworking-punspace-v-chiang-mai-thajsko/
Jestli se chystáš i na jih, tak budu na Ko Lantě asi do 20. října.
Vojta
PS: Osobně se neznáme, ale máme společného známého – Konyho.
Ahoj Vojto!
hezký fotky na blogu. Tahle nová office Punspace u Thapa Gate se v půlce října stává docela crowded, jsem zvědavý, jak to bude vypadat v sezóně. První office Punspace přes den vypadá tak, že tam jsou třeba jenom dvě židle volný, takže docela nářez!
Na jih se chystám. Myslím, že se střetneme s Jardou (myslím, že cestujete spolu) okolo 28 – 30 v Krabi. 🙂 Dáme řeč!