Práce v zahraničí – kdo by ji nedoporučil? Pracovní pobyt v cizině vám neuvěřitelně mnoho, ale připravte se také na tvrdé rány, které vám život tam venku nekompromisně udělí. A nemusíte jezdit ani za oceán. Hanka vyrazila na Maltu a níže sdílí svůj pohled, jaká práce na Maltě skutečně je. A že to není jen o tom strávit několik měsíců na ostrově ve Středozemním moři. Mít svobodu pracovat odkudkoli je cílem řady digitálních nomádů. Hanka zajímavě kombinuje práci v zahraničí a své podnikání v oblasti copywritingu.
Práce na Maltě? Proč proboha?
„Proč Malta? Vždyť je to takový prcek. Tam se zrovna ty unudíš.“
„Opovaž si tam najít nějakého cizince.“
Ukázka reakcí mých kamarádů a maminky po oznámení, že vyrážím pracovat na Maltu, 171. nejmenší ale 8. nejhustěji osídlenou zemí světa.
Ale já nereagovala.
Vždyť to byl můj sen, zkusit si pracovat v cizině, zlepšit konečně angličtinu. V duchu jsem se už viděla na pláži a myšlenkami jsem byla v teplíčku. Byl únor 2016.
„Ne, nebudu tam tančit u tyče. Jedu tam pracovat jako testerka v maltské IT firmě. V oboru, “ oponovala jsem ironickým poznámkám tatínka na můj netradiční taneční koníček. A jen tak na okraj, bydlela jsem v domě s pole dance studiem, tedy i na tu tyčku došlo.
Exotické vzrušení a první dny na Maltě
A je tu konec března a s ním přílet na tento malý šutr, jak mu expati často říkají. „Jéé, palmy na letišti.“ V autobuse sotva stojím na noze, ale vedle mě je Kolumbijka, Číňanka a nějaký Afričan. Všechno je tak super. Bloguji a chatuji o sto šest s celým světem.
Uběhl měsíc. První nemoc – snad to není salmonelóza. Ale ty víkendy tady stojí za to – pokaždé jiné skalisko nad mořským příbojem. Tady prostě to selfie musím udělat. A práce? Bomba. Pracuji sice v Ubuntu (OS Linuxu) a oni mluví hlavně maltsky, ale jsem nadšená. A máme dva měsíce života na Maltě za sebou. „Bože, rok má jen 52 víkendů a na některé musím letět domů. Jak já stihnu všechno vidět? A proč mám zase skypovat s rodinou, já chci být venku.“ Začíná být fakt horko, bez větráku neusnu.
Po 3 měsících. „Co to mají všichni s homesickem? Neznám. Skvělé, Ryanair nabízí zpáteční letenku do Říma za 40 €. Tak já si tam na víkend skočím.“ A co v práci? Chtějí po mně více a více programovat. Stále jim moc nerozumím, a to ani anglicky. Ale já to tam tak zbožňuji, každý den hodinový oběd na pláži. To by se mi v Brně stát nemohlo.
Skoro 4 měsíce za mnou. Volá si mě šéf a vytýká snad vše, co jen na mně je. „Ok, anglicky mi to moc nemluví. Ale co mají na Maltě proti mým sukním? V ČR by mi neřekli ani ň.“ Sakriš, pro změnu mám nateklou levou krční uzlinu a doufám, že ta paralyzace pravé ruky brzo odezní.
Začátek 5. měsíce. Stále nemám ID kartu a to jsem žádala tři měsíce dozadu. To asi ani nezískám EHIC kartičku (evropský průkaz pojištěnce). Ale blíží se má druhá dovolená v Itálii, nebudu to řešit. A to programování unit testů ve Spring Boot frameworku jde hned lépe, když je šéf na líbánkách. Před dovolenou.
„Cože, zase už neteče voda?“ Horko v pokoji 3 x 4 metry na padnutí. „Prší taky někdy na Maltě?“ Ještě, že letím na ten sever (rozuměj: do Říma).
Život na Maltě: Začíná jít do tuhého
Už je po dovolené. I šéf je zpátky. A už mám zase kašel. Proč jen musíme mít na klimatizaci 18 °C, marně škemrám o 24 °C. Mám údajně nosit mikinu a kalhoty. What? Na Maltě? Přijíždí kamarádka, konečně bude výlet na sousední ostrovy Gozo a Comino. Vedro na padnutí, ale my to dáváme s přehledem. Opět cool fotky na facebooku, však jen koukejte, jak skvěle se tu v cizině máme.
Konec pátého měsíce. „Proč chodím do práce, když mi to nic nedává, nebaví. Nežijeme přece v dobách otrokářství. Ale co budu dělat jiného?“ Přichází SMSka a já jsem na to kápla – vždyť já miluji psaní. Budu, ne já jsem, copywriterka. „Ale co s mojí IT prací? Výpověď?“
Začíná 6. měsíc na Maltě. Kamarádka už odjela a v práci se stěhujeme od pláže do vnitrozemí. Průšvih – žádala jsem firemního lékaře a napoprvé neslyšela zvonek. „37,5 °C a třítýdenní kašel je nic. Jděte do práce.“ „Mami, budeme si dnes už konečně skypovat?“ žadoním. A mimochodem, už zase nesplachuje záchod.
Vzhůru do neznámých zahraničních vod
Vzájemná výpověď. Strašná úleva. Prý od té doby pro okolí působím jak na drogách. Cvičím, píšu, cvičím, čtu, tančím. Menší detail – týden jsem nebyla pojištěná v žádné zemi světa. Ale já VZP psala dostatečně s předstihem, jen si brněnská centrála přeje více než ta pražská. Přestala jsem konečně taky kašlat, ale zas metr ode mě spadl stropní větrák. Abych tu cizinu přežila…
Zbývá týden do odjezdu přes Řím. Nezaměstnaná, ale pro samé písmenkování, blogování a létání kolem tyče spím ještě méně než dřív. Chybí mi mí kamarádi. Nicméně už mám zase cool fotky na facebooku, i profesionální page o copywritingu. Musím jít zkontrolovat počet liků a checknout couchsurfing, chystám se totiž na Rhodos. Doufám, že se mi tam bude psát taky fajnově. To digitální nomádství má něco do sebe. Vynálezce by měl dostat nobelovku.
Zhruba takto ve zkratce probíhalo mých 6 měsíců na Maltě. Opravdu zde není tráva zelenější. Nehledě na to, že tady tráva není skoro žádná. Dobře, přiznávám, že je skvělé pracovat si teď, kde chci a kdy chci. Vyžaduje to však pevnou vůli. A navíc i zde občas záchod nesplachuje, kape kohoutek, nebo neteče voda vůbec. Mé chorobopisy leží v ČR a doktory zde absolutně nezajímají. Ale ano, byla to má volba sem jet. Každý se může svobodně rozhodnout, kam své kroky namíří. Tak jako každá mince má rub a líc, tak není práce jenom s klady. Ale ty zápory se u digitálního nomádství ne vždy zmiňují. Osobně si myslím, že ne pro každého je taková práce vhodná.
A ptáte se na můj závěr?
Malta je úžasná dovolenková destinace, ale žít bych tady nechtěla. Nejen proto, že jsem nakonec vše stihla vidět, něco i dvakrát, důvodů by se našla celá nůše. Jsem zvědavá, jaké to bude na Rhodosu a následně v Itálii. Alespoň je tam voda pitná i z kohoutku. A to už se vyplatí.
Tipy a doporučení pro práci na Maltě
A pár tipů pro ty, kteří by chtěli pracovat na Maltě a zkusit si pár měsíců ve Středozemí. Pracovní pobyt si nemusíte hledat jen přes agentury, řada Čechů odjíždí konkrétně na Maltu na vlastní pěst. Zde jsou rady od Hanky:
- Připravit si sadu CV a motivačních dopisů ještě v ČR (já měla práci domluvenou dopředu – QA Engineer se zaměřením na automatizované testování softwaru u IT firmy).
- Rozdat CV všude, kde to jde, a pravidelně se znovu a znovu dotazovat – někdy se sami ozývají zpět až po více jak měsíci.
- Odhlásit se na zdravotní pojišťovně (při pobytu delším jak 6 měsíců – viz článek dlouhodobý pobyt v zahraničí).
- Sehnat si bydlení z ČR, ušetříte – například FB skupina https://www.facebook.com/groups/189410047877471/, ceny jsou závislé podle sezóny a lokality (od 200 po 400 euro za měsíc za sdílené bydlení je běžné).
- Na ostrově si pořídit místní tallinju na dopravu (jsou zde jenom dost nespolehlivé busy, ale romantika na druhou) – https://www.publictransport.com.mt/tallinja-card
- Public Transport Malta má i chytrou appku s reálnými časy jízd busů do mobilu (ale můj OS ji nepodporuje).
- Doktoři zde ordinují z lékáren, návštěva cca 12 euro.
- Chtějte pokoj s klimatizací, anebo aspoň ventilátorem.
- Počítejte s cenami za potraviny 2 až 3x dražší než u nás (o platech se to ale říci nedá), nezapomeňte ani na to, že voda z kohoutku není nejvhodnější k pití.
- SIM kartu od Vodafonu sežene s kreditem od 10 euro (já jsem si vystačila se Skypem a českým mobilem).
- Účet v bance je bez místní ID karty skoro nezaložitelný (vyřešila jsem velkým tarifem za 100 Kč/měsíc u AirBanka, euro účet s výběry, platbami i SEPO platbami zdarma v celé Evropě).
- Do 3 měsíců od příletu musíte požádat o ID maltskou kartu – budete potřebovat Social Security Number, Tax Number a zřejmě hodně nervů a štěstí (já ji nemám ještě dnes, a to mi žádost posílala firma).
Autor článku: Hana Šormová
Hana Šormová (web NaNomadskeStezce.cz) je vystudovaná informatička se zaměřením na ekonomii s matematikou se po pětileté praxi jako testerka aplikací a SW v IT firmách vydala na plavbu do ciziny. Půlroční pracovní pobyt na arabsko-evropském ostrově Malta jí nakonec dal více, než na počátku sama tušila. Objevila svoji lásku ke psaní a našla způsob, jak si plnit tři své touhy – tanec, psaní, cestování – v jednom. Tančit s písmenky (rozuměj kreativní copywriting) se chystá v brzké době na Rhodosu a v severní Itálii.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
