Jeden z mých zřejmě nejvýznamnějších kroků v roce 2013 sejít z dráhy budoucího profesionálního advokáta se dostává velmi blízko k tématu „být ve svém živlu“. Sepsal jsem proto pár řádků a myšlenek, které mě v knize Ve svém živlu od Kena Robinsona zaujaly. Malá recenze knihy a zároveň předání toho, co mě osobně velmi posunulo na mé životní cestě.
Recenze knihy Ve svém živlu
Dělám správnou věc? Ještě rok zůstanu nebo si mám už teď najít jiný zaměstnání? A kde?
Je to spíše o tom, jak to cítíte, než co vám říká logika. Vždyť je to právě tzv. zdravý rozum, který je jediním z největších nepřátel kreativity a inovace – a o nich se hovoří stále hlasitěji, že mají být hybatelem budoucnosti.
Největší nadějí budoucnosti je rozvinutí lidských schopností – dělat to, co nás skutečně baví. Ken Robinson přímo upozorňuje:
Nikdy nepodceňujte důležitost toho, abyste brzy v životě našli práci, která je pro vás zábavou.
Co je to živel?
Živel je jednoduše řečeno místo, kde se setkávají přirozené schopnosti a osobní zájmy. Lidé, kteří jsou ve svém živlu dělají věci, které mají rádi a cítí se u nich velmi přirozeně. Díky svému živlu mají větší radost ze života, čas jim při této činnosti ubíhá mnohem rychleji. To, že jsou tito lidé ve svém živlu pro ně znamená mnohem více, než jsou běžné zážitky zábavy a štěstí. Tentokrát nejde o dobrou pohodu, smích, romantické západy slunce nebo bujaré večírky. Ve chvíli, kdy jsou lidé ve svém živlu, jsou ve spojení s něčím podstatným pro svou identitu a účel života. Čím častěji jsou ve svém živlu, tím více objevují sami sebe, odhalují, kým skutečně jsou a co mají dělat se svými životy.
Proč představivost nestačí
Živel má dva hlavní rysy a vyžaduj dvě podmínky. Jeho rysy jsou vášeň a vlohy. Talent ani schopnosti tedy nestačí, stejně ani jako konstatování „prostě mě to baví“. Podmínkami živlu je přístup a příležitost.
A jejich pořadí vypadá nějak takto: mám to, mám to rád, chci to, kde to je?
Při hledání svého živlu musíme rozvinout svoji představivost – tedy schopnost vyvolat v mysli věci, které smysly nevnímáme.
Pokud se chceme v živlu udržet, pak musíme jít o krok dál a objevit skutečnou kreativitu. Kreativita je o stupeň výše než představivost. Kreativita totiž vyžaduje, abyste skutečně něco dělali, nejen leželi a přemýšleli (představovali si). Je to velmi praktický proces. Pokoušíte se o něco nového, přesto tak trochu původního. Může to být písnička, teorie, šaty, povídky, člun nebo nová omáčka na špagety. Ken Robinson dále dodává, že „nejste-li připraveni se mýlit, nikdy neuděláte nic původního.“
Tendence identifikovat se se svou prací
V současnosti převládá ve společnosti silná tendence identifikovat se se svou prací. První otázkou na společenských akcích a večírcích bývá „Co děláš?“.
Drtivá většina lidí si zvykla poslušně odpovídat označením svého povolání. „Jsem učitel.“ „Jsem designér.“ „Jsem řidič.“ Pro mnohé z nás tak platí, že nás vlastní práce jako osobnost definuje – a to dokonce i ve chvíli, kdy nás naše zaměstnání nenaplňuje – tedy necítíme se být tím učitelem, řidičem, apod. Nalezení živlu je zásadní pro spokojený a vyrovnaný život. Také nám pomůže porozumět tomu, kým doopravdy jsme.
Není určitě nutné všechno zahodit a ničemu jinému se nevěnovat, než svému živlu. Nekteří lidé se v určité fázi života rozhodnou opustit své současné zaměstnání nebo se začnou věnovat své vášni, svému živlu, protože to považují za emocionálně a racionálně správné. Mnoho lidí si však vydělává na živobytí jedním způsobem a přitom si ve svém životě vytváří prostor, aby se věnovali své zálibě. A to není vůbec nic špatného – naopak, v některých případech to ani jinak nelze.
Práce – Volný čas – Rekreace
Dalším lidským skonem je považovat práci za něco, co nám ubírá energii. Opakem je volný čas nebo rekreace. Ken Robinson zdůrazňuje, že se jedná o dva různé procesy. Zatímco volný čas nabízí oddech, pasivní přestávku a možnost odpočinou si, rekreace zní aktivněji.
Doslova „re-kreace“ znamená „znovu se vytvořit“. Naznačuje činnosti, které sice vyžadují fyzickou nebo duševní námahu, ale takovou, která obnovuje naši energii, místo, aby ji vyčerpávala. Živel je daleko více spojen právě s rekreací, která je založena na představivosti a kreativitě, než-li na práci či na opačném pólu volné zábavě, byť takové, která nás baví.
Prohlédněte si Seznam doporučených knih pro digitální nomády.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
