Recenze knihy Druhý věk strojů. Co nás čeká na druhé polovině šachovnice?

Na knihu Druhý věk strojů jsem se dlouho těšil. Technologie mám v oblibě a věřím, že pomohou změnit naši budoucnost k lepšímu. Vždyť již nyní díky moderním IT technologiím mohu pracovat z různých destinací aniž by tím trpěla kvalita mé odvedené práce. Tato kniha ale není o digitálních nomádech. Druhý věk strojů nabízí pohled do blízké budoucnosti, a to především tím, že vysvětluje, jak funguje evoluce (a revoluce) v oblasti informačních technologií. Autoři se nesnaží předpovědět budoucnost a odhadnout, kdy roboti nahradí veškerou lidskou práci.

V České republice vydalo knihu nakladatelství Jan Melvil Publishing podle originálu The Second Machine Age: Work, Progress, and Prosperity in a Time of Brilliant Technologies.

Pokud čekáte vize o létajících automobilech, virtuální realitě, která pohltí celý svět, digitálním vědomí anebo osobních dronech (robotech), pak budete spíše zklamáni.

Bill Gates kdysi tvrdil, že každá domácnost bude mít alespoň jeden počítač, ale dnes můžeme říci, že to platilo jen pár desítek let. Dnes se hovoří o tom, že každá domácnost bude mít svého robota. To ale bude pravděpodobně taky platit jen pár (desítek) let… Technologie už jsou takové, Moorův zákon je skvělý, ale futuristům a vizionářům trochu stěžuje práci.

Pokud se zajímáte o technologické novinky a horké trendy, doporučuji sledovat:

• CrunchBase.com
• TechCrunch.com
• CzechCrunch.cz

Pokud vás zajímají příčiny a pozadí těchto technologických změn a zároveň vás fascinuje, jak dokáží ovlivňovat lidskou společnost, pak vás kniha Druhý věk strojů zaujme.

Přestože jsou autoři velmi konzervativní a skutečně se nepouští do žádných odvážných tezí, dává kniha obrovskou přidanou hodnotu díky ucelenému konceptu, který se drží jedné linie:

Jak technologie mění náš (doposud lidský) svět?

Oceňuji neuvěřitelnou práci se zdroji a poctivým odkazováním na každou zmíněnou tezi. Pokud něco autoři v knize tvrdí, můžete si být jisti, že tomu tak skutečně je. Erik Brynjolfsson ani Andrew McAfee nejsou novináři a věci nenafukují. Naopak oba jsou teoretičtí ekonomové z MIT. Jejich praxe v oboru je neoddiskutovatelná a pokud držíte v ruce jejich knihu, pak stojíte pevně na zemi bez růžových brýlí a s odvahou podívat se přímo do očí budoucnosti.

O čem se v knize Druhý věk strojů píše?

Mooreův zákon, exponenciální zrychlování vývoje, nové technologie, digitalizace všeho kolem nás… Kniha Druhý věk strojů ale není o technologiích. Je o tom, co dělají technologie s lidmi, se společností a s ekonomikou. Je o tom, v jaké době žijeme, jaké jsou její skryté zákonitosti, která pracovní místa mají pespektivu a která ne, co je rozumné studovat.

• O tom, jak funguje dnešní hospodářství (v souvislosti s IT)
• Jak probíhá dnešní druhá průmyslová revoluce
• Která pracovní místa mají perspektivu do budoucnosti
• V jaké době vlastně žijeme

Myšlenky, které mě v knize zaujaly

Níže sdílím výběr několika okruhů témat, které mi pomohly ujasnit si, kam technologická budoucnost směřuje. V některých případech se jedná o krátké přepisy zajímavých odstavců, jindy je doplňuji o vlastní myšlenky, které jsem při čtení dostával.

Vstupujeme na druhou část šachovnice

Oblíbené spojení druhá část šachovnice používají autoři knihy k vysvětlení k „pozvolné a pak náhlé revoluce„. Dnes se naše technologie pohybují na pomezi přechodu mezi první a druhou částí šachovnice. Jakmile se dostaneme na druhou část, náš svět se výrazně změní. Na počátku si tento přechod neuvědomujeme (postupná evoluce) a jakmile se dostaneme na druhou část šachovnice, najednou změny ovlivňují naše životy a mění svět (náhlá revoluce).

Co ale znamená tato metafora druhá část šachovnice? Proč je to tak důležité?

O tom mluvím v podcastu níže.

Moorův zákon má své výjimky

Výjimkou z Moorova zákona jsou baterie. Jejich výkon neroste exponenciálně, protože, to nejsou digitální zařízení, ale chemická. Zajímavé tak bude sledovat vývoj elektrických aut, resp. jejich výkonu a schopnosti udržet energii. Elon Musk a Tesla Motors nejsou jedinými výrobci elektrických aut. Budoucí boj o dominanci nebude jen v elektrických automobilech, ale v oblasti samořídících automobilů. Tento boj povede Tesla pravděpodobně se společností Google, Amazon a Apple. Konkrétně Apple dostal nedávno federální svolení k provozu samořídících aut v Kalifornii.

Nejrychleji prodávané spotřební elektronické zařízení všech dob je Kinect, nikoli iPhone ani iPad. Během 60 dnů od uvedení prodeje se prodalo více než 8 milionů zařízení Kinect.

Aplikace Waze

Cílem aplikace Waze je reagovat přesně na charakter silnic, dopravní situaci a brát v potaz všechny informace, které jsou pro řidiče důležité. Pouhá funkcionalita GPS už dnes řidičům prostě nestačí. Aplikace Waze přemění všechny smartphony (které mají nainstalovanou aplikaci Waze) na snímače. Ty neustále odesílají informace o své poloze a rychlosti. Díky tomu má Waze ty nejaktuálnější informace o dopravních podmínkách. Čím více spartphonů používá aplikaci, tím má Waze ucelenější obraz. A tím samozřejmě zvyšuje svoji hodnotu. Toto je ukázka síťového crowdového efektu.

V době počítačů a sítí se informace možná nákladně vytvářejí, ale levně reprodukují. Proto tolik digitálních nomádů upřednostňuje prodej digitálních produktů před prodejem fyzického zboží. Jednou investovaná práce do digitálního produktu stačí, replikace je beznákladová. Samozřejmě opomíjíme marketing, ale ten platí i u fyzického zboží.

Komunikace mezi stroji (M2M)

Prvního průmyslového robota zavedla firma General Motors v roce 1961. Osobní počítač se v roce 1982 stal “strojem roku”.

Machine-2-Machine, čili komunikace mezi stroji bude patřit v následujících letech mezi oblasti, které budou podporovány investory a můžeme zde očekávat zrychlenou evoluci (a za nedlouho bude následovat revoluce).

Ptáte se, co je to komunikace mezi stroji? Už dnes komunikuje bankomat s bankou, kolik že máte peněz na svém účtu. Podobně pracují letenkové vyhledávače (Kayak, Kiwi, Letuska), které odesílají požadavky na letenky svým partnerům a leteckým dopravcům a získané informace chtějí v reálném čase zobrazit uživateli, který letenky hledá. Toto je komunikace mezi stroji, tzv. Machine-2-Machine Just in Time.

Podle článku New York Times (v roce 2012) převýší úroveň robotického povídání na bezdrátových sítí úroveň komunikace tvořené lidskými hlasy na bezdrátových sítí.

Trh s roboty zažije brzy obrovský boom!

Big data, tedy Velká data (lepší překlad je: Hodně dat)

Pokud se podíváme na množství neustále vznikajících digitálních dat a poznatků, které z nich můžeme potenciálně získat, je jasné, že big data budou hrát housle budoucnosti. Hal Varian (přední ekonom ve společnosti Google) řekl: Pořád říkám, že v příštích deseti letech bude statistika sexy zaměstnání. A myslím to naprosto vážně.

V současnosti se počet stran digitálního textu a obrázků na webu odhaduje na více než jeden bilion.

Kromě nesmírně obrovské knihovny hudebních skladeb mají dnešní děti se smartphony v jakémkoli okamžiku přístup k většímu objemu informací než prezident Spojených států před dvaceti lety.

Expoloze dat

Podle společnosti Cisco Systems se celosvětový přenos dat po internetu v období mezi lety 2006 a 2011 dvanáctinásobně zvýšil a dosáhl hodnoty 23,9 exabytů za měsíc.

Exabyte je absurdně velké číslo. Možná znáte Gigabyte, ale víte, že existuje také Zettabyte? Aktuálně se nacházíme v tzv. zettové éře. Před ní byla yotta (ta označuje kvadrilion). Zetta je předposlední předpona.

To je šílené množství dat! A přesto není dost velká, aby pojalo rozsah budoucí digitalizace. Pokud takový nárůst bude nadále pokračovat, budeme muset opustit metrický systém!

Vzpomínáte na příběh o vynálezci šachů z podcastu a metafoře druhá polovina šachovnice? Tohle je ukázkový příklad! Opuštění metrického systému je prostě dnes nepředstavitelné – tohle je okamžik přechodu na druhou polovinu.

Inovace

Skutečným cílem inovace není přinést něco velkého a nového, ale spíše rekombinace věcí, které již existují.

Tým Waze (moderní GPS) nevytvořil žádnou z nových technologií, prostě jen jednoduše umožnil uživatelům sdílet data a spojil je dohromady. Moorův zákon pomohl načasování, protože dnes jsou smartphony dostupné téměř pro každého řidiče.

Facebook těží z infrastruktury a jednoduše umožnil uživatelům digitalizovat jejich životy. Žádná nová technologie, jen pospojování dosavadního. Uživatelé se nemusí učit programovat v HTML jazyku. Facebook jim umožnil vkládat média na internet velmi komfortním způsobem.

Obsah 6 z 10 nejoblíbenějších webových stránek na světě vytvářejí uživatelé. Tipněte si, které to jsou, kromě Facebooku a Wikipedie.

Zdokonalení americké infrastruktury na přijatelnou úroveň bylo v minulosti jednou z nejlepších investic, ze které USA mají užitek dodnes.

Firmy s největšími investicemi do IT typicky prováděly ty největší organizační změny, a obvykle trvalo 5 – 7 let, než se dočkaly výhod plného výkonu. A teď si položte otázku, která firma nyní investuje nejvíce do IT. Mnohé vám to napoví.

Jak vznikl Instagram

Na Facebooku se zanedlouho po oficiálním spuštění stalo velmi populární sdílení fotografií. Kevin Systrom a Mike Krieger si tohoto trendu nejen včas všimli, ale především šli do akce. Vytvořili aplikaci, která umožnila sdílení fotografií – de facto imitovala Facebook, avšak jen v oblasti fotografie. Byly celý rok pozadu oproti Facebooku. Neměli žádnou jinou fukncionalitu, rozhodli se, že umožní vložení digitálních filtrů, které fotografii mohou trochu změnit. A to bylo vše. Žádná významá inovace se nekonala.

Na jaře roku 2012 měla Instagram aplikace více jak 30 milionů uživatelů, kteří nahráli více než 100 milionů fotografií.

V dubnu 2012 koupil Facebook firmu Instagram zhruba za 1 miliardu dolarů.

Tenhle příběh má ještě dohru. O pár odstavců níže…

Jak vzniklo AirBnB

Líbí se mi, že autoři knihy Druhý věk strojů popisují všechny tyto dnes nejpoužívanější aplikace v souvislosti s budoucností a změnou ekonomiky (dnes se hovoří o tzv. ekonomice sdílení, ang. share economy). Tajemství příběhu AirBnB neodkryji, snad jen zmíním, že původně se aplikace jmenovala Airbedandbreakfast.com (odtud zkratka AirBnB).

Lékařství

Podle odhadu IBM by lidský lékař musel každý týden 160 hodin číst, aby udržel tempo s důležitou literaturou. Umělá inteligence zřejmě nenahradí lidské lékaře, ale pravděpodobně stroj bude zanedlouho tím nejlepším diagnostikem na světě.

Digitální technologie dokázaly obnovit sluch u neslyšících pomocí kochleárních implantátů a pravděpodobně brzy vrátí i zrak úplně slepým lidem. V USA byl nedávno schválen sítnicový implantát první generace. Vozíčky pro ochrnuté se dnes dají ovládat pouhými myšlenkami.

Rozdíl mezi prací a zábavou

Rozdělení mezi prací a zábavou nejsou vždy tak jednoznačná. Lidé tráví miliardy hodin nahráváním, označováním a komentováním fotografií na sociálních sítí jako je Facebook. Nepochybně vytvářejí hodnotu pro své přátele, rodinu a dokonce i cizí lidi. Ale zároveň za tyto hodiny nedosávají zaplaceno, takže je pro ně tato “práce” vnitřně přínosnější než jiné využití volného času.

Ptáte se, v jakém měřítku toto úsilí probíhá?

Minulý rok strávili uživatelé na Facebooku přibližně 200 milionů hodin a většinu z tohoto času vytvářeli obsah pro ostatní uživatele. To je desetkrát víc člověkohodin, než bylo potřeba k vybudování celého Panamského průplavu.

Ze 3,5 bilionu fotografií pořízených od prvního snímku rušné pařížské ulice v roce 1838 bylo celých 10 procent pořízeno v minulém roce. Podle odhadů jsme dnes schopni pořídit během 2 minut více fotografií než v celém 19 století.

Tým Instagramu vytvořil jednoduchou aplikaci, kterou dnes využívá více než 130 milionů lidí ke sdílení zhruba 16 miliard fotografií (a neustále přibývají další).

Vzpomínáte na Kodak – fotografický gigant před érou digitální fotografie? Kodak v jednom období zaměstnával 145 300 lidí. Tým Instagramu to zvládne dnes s 15 lidmi. Dodejme, že Kodak vyhlásil bankrot pár měsíců před akvizicí Instagramu Facebookem. Jeho 132 letá sláva definitivně skončila.

Technologická singularita

Kniha hovoří také o technologické singularitě (s technologií nebojujeme, ale spojíme se s ní, v některých scénářích uploadujeme své vědomí do cloudu). Podle některých by k takovému pokroku mohlo dojít už v roce 2045. Ale to už prozrazuji moc.

Životní úroveň, svoboda a nerovnost

Dnešní nerovnost má hodně na svědomí vaše pořadí v závodě mezi vzděláním a technologiemi.

Svoboda tisku se vztahuje jen na ty, kteří jej vlastní. Nebudeme přehánět, když řekneme, že miliarda lidí brzy bude mít tiskařský lis, knihovnu, školu a počítač přímo pod konečky prstů.

Ke zvojnásobení životní úrovně stačilo v nedávné historii vždy jen 36 let.

Produktivita práce

Hrubý národní produkt nezahrnuje krásu našich básní ani intelektuální úroveň naší veřejné diskuze. Neměří náš důvtip, odvahu, moudrost nebo učenost, zápal pro věc nebo odhodlání. Stručně řečeno meří všechno kromě toho, za co stojí žít. Robert F. Kennedy

Průměrnému Američanovi by dnes stačilo pracovat jedenáct hodin týdně, aby vyprodukoval stejný objem produktivity, jaký by v roce 1950 vyprodukoval za 40 hodin.

Čím dražší bude lidská práce, tím svolněji zaměstnavatelé přejdou ke strojům.

Podobně jako dnes čteme na zboží Made in Chine anebo Design by Apple, do budoucna můžeme očekávat označení „Made by people“ (překl. „vyrobeno lidmi“).

Technologická nezaměstnanost

Může vést technologie vážně k nezaměstnanosti?

Technický pokrok nepochybně připravil některé dělníky o práci a mnohé z nás do budoucna připraví o naše současné pracovní pozice. Kreativní podstata kapitalismu v zásadě ale vytváří další, obvykle lepší pracovní příležitosti. Vytvořená technologická nezaměstnanost tak bude jen dočasná a neměla by představovat vážný problém.

V knize však najdeme obsáhlejší odpověď, která zahrnuje rozvedení tří mechanismů, které vysvětlují technologickou nezaměstnanost, tj. nepružná poptávka, rychlá změna a závažná nerovnost.

Arthur C. Clarke prý jednou prohlásil: Cílem budoucnosti je úplná nezaměstnanost, abychom si mohli hrát.

O tomto tématu také hovoří Tomáš Sedláček v knize 2036. Velmi zajímavým tématem je pak tzv. garantovaný příjem, o kterém se můžete dočíst jak v knize Druhý věk strojů, tak v knize 2036.

Nahradí stroje lidskou práci?

Jeden stroj zasane práci padesáti obyčejných lidí. Žádné množství strojů nezastane práci jednoho neobyčejného člověka, řekl Elbert Hubbard.

V průměru trvá robotovi 1478 vteřin, tedy celých 24 minut, než poskládá jeden ručník. Robot většinu času stráví rozhlížením a zjišťováním, kde ručník je a jak ho má vlastně uchopit. Všechna povolání, která vyžadují senzomotorickou stránku (navíc doplněnou o představivost a rozpoznání) nebudou v blízké budoucnosti ohrožena (tj. zahradníci, kuchaři, opraváři, ošetřovatelé, atd.).

Je ale pravděpodobnější, že v řádu desítek let nebudou stroje lidi nahrazovat, ale doplňovat. Efektivní výroba bude spíše vyžadovat lidské i strojové zdroje, a hodnota lidské práce se nebude snižovat, ale bude růst zároveň s výkonem strojů.

Přesun průmyslu a výroby do zahraničí je často jen pouhá zastávka na cestě k automatizaci. A nyní se zastavte na chvilku vy a popřemýšlejte, co vše dnes firmy nejčastěji outsourcují do zahraničí. Je to vaše práce?

Představivost je ve všech svých podobách oblastí, ve které mají lidé poměrnou výhodu nad stroji. Představivost, kreativita a inovace jsou často popisovány jako “myšlení mimo krabici” Ta je rozhodně další velkou a rozumně udržitelnou výhodou lidské práce nad digitální.

Futurista Kevin Kelly řekl: „V budoucnosti se vaše výplata bude odvíjet od toho, jak dobře pracujete s roboty.“

Hlavní ekonom Googlu Hal Varian často dává ostatním radu – staňte se nezbytným doplňkem něčeho, co zlevňuje a je toho čím dál tím víc. Jako příklad si můžeme uvést datové vědce, autory aplikací na mobilní telefony a odborníky zabývající se genetickým poradenstvím, kteří jsou čím dál tím žádanější. Bill Gates prohlásil, že si vybral tvorbu softwaru, protože si všiml, že počítače (zejména mikropočítače) začaly být levné a všudypřítomné.

Rizika a hrozby

Náš druh až donedávna neměl schopnost zničit sám sebe. Dnes už ji ale má. A čím budou technologie vyspělejší, tím bude mít tuto schopnost více jednotlivců.

Technologie není osud. Osud si vytváříme sami.

Naše příležitost ke změně

Naše generace pravděpodobně bude mít to štěstí, že zažije dvě nejúžasnější události v dějinách:

• Vytvoření skutečné umělé inteligence
• Propojení všech lidí přes společnou digitální síť

Zdědili jsme více příležitostí ke změně světa, než všechny generace předchozí.

Knižní klub pro digitální nomády

Baví Tě knihy? Přidej se do Knižního klubu digitálních nomádů, povídej si s námi o knihách, které Tě zaujaly a posunuly v životě. Inspiruj se od ostatních digitálních nomádů, co za knihy čtou a kde nachází ty největší hodnoty.