ETF BUZZ vybírá akcie na základě sentimentu na sociálních sítích

Investování zažívá další boom díky nástrojům, které analyzují zmínky o konkrétní společnosti. Nové ETF: The Van Eck Vectors Social Sentiment ETF (BUZZ) představuje nový způsob výběru akcií, který má potenciál překonávat tradiční výnosy akciových investorů. Chytrý algoritmus poháněný umělou inteligencí prohledává sociální sítě, zprávodajské servery, blogy a diskuzní fóra, aby vyhodnotil, které akcie mají tendenci a momentum pro růst. Jedná se o metriku zvanou social media sentiment.

Vybírány jsou akcie, které mají tzv. “social media buzz”, tedy o kterých se aktuálně mluví a které pravděpodobně zažijí v blízké době cenový růst a boom.

Co je ETF BUZZ

The Van Eck Vectors Social Sentiment ETF (BUZZ) je index akcií, který je tvořen 75 tituly. Zařazeny jsou akcie s minimální tržní kapitalizací 5 miliard dolarů. Současně musí být na trhu několik let a je třeba, aby měly historické zmínky na sociálních sítích.

Celkově se jedná o výběr z přibližně 250 – 300 akcií na trhu. Algoritmus vyhodnocuje, zda příspěvek na sociálních sítí je spíše neutrální, pozitivní nebo negativní. Dle sentimentu příspěvku (komentáře, článku,…) jsou pak jednotlivé akcie ohodnoceny s tím, kolik takových zmínek mají za určitou dobu. Zastoupení jednotlivých akcií v indexu je založeno nikoli podle kapitalizace (jak je to tradičně u ostatních indexů), ale právě podle sentimentu.

Zároveň platí, že žádná akcie nesmí zastupovat více jak 3% z celkového indexu. Po detailnějším průzkumu jednotlivých akcií v EFT BUZZ je však viditelné, že některé mají zastoupení i 3,49% z indexu. Zřejmě tedy akcie nepřesahují 3,5 nebo 4% z indexu.

Každý měsíc dochází k rebalancování.

V indexu ETF BUZZ najdete společnosti jako je: Twitter, DraftKings, Ford, American Airlines, Amazon, Apple, AMD, Facebook, Tesla, Netflix, Boeing, Novavax, Microsoft, Pfizer, Virgin Galactic, Pinterest, Plug Power, Walt Disney, Zoom, Intel, Snap (Snapchat), General Motors, Alphabet (Google), Square a další.

Většina společností je z USA. Sektorově se jedná o největší zastoupení IT (informační technologie), spotřební zboží, komunikační služby, průmysl a zdravotnictví.

Investování na základě cenového momenta

Investování do akcií podle jejich cenového momenta je však na trhu již delší dobu. Zřejmě tím největším je ETF s názvem iShares Momentum ETF (MTUM), které vybírá akcie nejnižší ceny za 6-12 měsíců s ukazatelem nízké volatility za poslední tři roky.

V březnu nějvětší koronavirové krize zažil index MTUM propad pouhých 30%, což v porovnání s jednotlivými jinými akciemi není tak špatné.

Momentum sociálního buzzu

Sledování momenta sociálního buzzu (vysoké aktivity a zmínkách na sociálních sítí) je však poměrně nové. Mnohem hlasitěji se o něm mluví ve světě kryptoměn.

Sentiment sociálních sítí se začal nejvíce sledovat na přelomu roku 2017/2018 v době vzniku a fundingu, resp. investičních příležitostí do ICO projektů (vznik nových kryptoměn i shitcoinů).

Dnes existuje celá řada nástrojů, které sledují základní či hlubší metriky social sentimentu. Je to stále poměrně nová disciplína, která nemá za sebou mnoho let a historickou výkonnost. Sociální sítě a především komunikace na sítích je obrovsky dynamická a její vzorce nebude jednoduché generalizovat.

Osobně s expertízou v oblasti marketingu dobře vím, že social media buzz lze uměle vytvořit a s pokročilými nástroji je možné nasměrovat názor nejen skupiny, ale i celého národa. To je mocná zbraň, která může být nebezpečná.

Zájemcům k tomu doporučuji podívat se na dokument Cambridge Analytica, která hrála důležitou roli v prezidentských volbách Donalda Trumpa i vystoupení Velké Británie z Evropské unie a tzv. Brexitu.

Výkonnost indexu ETF BUZZ

Za posledních pět let překonal index ETF BUZZ tradiční investiční benchmark, a to index S&P 500.

• BUZZ index: + 215%
• Momentum ETF (MTUM): + 119%
• S&P 500: + 113%

Největší procenta získalo ETF BUZZ právě v roce 2020 a dle vyjádření týmu BUZZ Holdings má na to velký vliv aktivnější a častější používání sociálních médií jednotlivci i drobnými retailovými investory.

Rizika

Již jsme se přesvědčili v minulosti, že sociální sítě mohou být také nástrojem pro manipulaci, dezinformace, fake news a samozřjemě i cenovou destrukci. V roce 2021 lze sledovat případ akcií GameStop.

ETF BUZZ však snižuje toto riziko tím, že má v podmínce vybíraných akcií ty, které mají tržní kapitalizaci minimálně 5 miliard dolarů. U společností s vyšší kapitalizací dochází obecně k menším možnostem cenové manipulace jedinci i velkými investory.

Další kritika spočívá v možném záměrném hypování (vysoce aktivním iniciováním) konverzace, ať už negativní nebo pozitivní na sociálních sítích o různých společnostech skrze zakladatele, zaplacené novináře anebo influencery.

Budoucnost investování na základě sentimentu

Podívejte se na počet zasílaných zpráv v době před-covidové a době po propuknutí pandemie Covid-19 a zavedení opatření včetně home-office, práce na dálku a omezení fyzického potkávání lidí po březnu 2020.

Není divu, že jedním z claimů BUZZu je:

“What people are saying about stocks matters more than ever before— and they are saying a lot more than ever before.”, což be se dalo přeložit:

To, co lidé říkají o akciích, na tom záleží mnohem více než kdykoli předtím – a navíc toho říkají mnohem více než v minulosti.

Já s tímto souhlasím a myslím, že sociální sítě tu s námi budou mnoho let. Možná se transformují, ale virtuální komunikace přetrvá a bude rok od roku silnější, intenzivnější a mocnější. V hodnocení společností a investování už nezáleží jen na tom, co říkají profesionální analytici, investiční fondy, výroční zprávy společností, bankéři nebo bankovní domy.

Běžní, malí i retailoví investoři dostali prostor a jejich hlas je silný. To je jedna z největších změn posledních let a projevuje se nejen v akciovém investování, ale je také důvodem k velkému nárůstu obliby investování do kryptoměn.

Investování dle sentimentu na sociálních sítích a obecně celém internetu lze do jisté míry hodnotit jako časování trhu, což pro fundamentální (hodnotové) investory není relevantní parametr. Já, přestože se cítím nakloněn k fundamentálnímu investování, tak vnímám sledování sentimentu (nálady vůči konkrétní společnosti) za důležité kritérium. Umělá inteligence nám pomůže předpovědět, kdy dochází k boomu aktivity a je zde potenciál a pravděpodobnost cenového růstu u konkrétní společnosti.

Sentiment je rozdílný od fundamentu a je pravda, že mnoho “běžných lidí” nedokáže určit fundament. Většina je dav a ovce, strhne je tedy spíše sentiment.

Vnitřní hodnota (fundament) společnosti se dříve nebo později projeví na ceně, jak říká Warren Buffett i Daniel Gladiš. Souhlasím s tím.

Sentiment může směrovat cenu finančního aktiva úplně jinam, než by ji posouval fundament (pokud by ho lidé znali a ocenili).

Můj názor a další myšlenky

ETF BUZZ představuje zajímavou možnost, jak participovat na příležitostech, které se skrývají za cenovými pohyby podpořené online zprávami a sociálními sítěmi. Toto bude silné. Jsem přesvědčen, že to bude mít i své místo v budoucnost. Index, který je podpořený technologií umělé inteligence (byť v ranném stádiu) má potenciál porážet mnohé tradiční indexy i profesionálně vedené fondy.

Pokud bych měl pouze jednu možnost, pak bych i přes výkonnost ETF BUZZ raději sáhnul k indexu S&P 500, který má za sebou obrovskou historii, dosavadní výborné výsledky a budoucnost dle analytiků, expertů i samotných investorů je hodnocena pozitivně.

Pokud investovat do ETF BUZZ, pak jako diverzifikaci portfolia.

V mém investičním rozhodování hraje sentiment roli, a to při výběru akcií i kryptoměn. V mém případě se jedná o doplňující hodnotící kritérium.

V článku Vyplatí se investovat do Bitcoinu naopak ukazuji pohled, kdy je investor přesvědčený o silném fundamentu kryptoměny. Sentiment může hrát roli, ale nejdůležitější je udělat investiční rozhodnutí, v mém případě to bylo nakoupit nehledě na cenu. Byť se cena zdá vysoká, jsou to jen myšlenky časování trhu. Někomu může pomoci i tzv. DCA strategie (dollar-cost averaging), která spočítá v pravidelném např. měsíčním investování nehledě na cenu vybraného aktiva.

Sentiment hýbe s volatilitou

Sledování sentimentu na sociálních sítích a jiném internetovém prostoru ukazuje, že pozitivní i negativní zprávy se odráží do větší cenové volatility. Jinými slovy dochází k častějšímu a výraznějšímu střídání růstu a propadu ceny.

V případě kryptoměn je to velmi zřetelné, kdy nejsou výjimkou denní cenové pohyby +15 procent nebo -15 procent. V takových případech lze uvažovat nad využitím automatických robotů, kteří prodávají a nakupují kryptoměny s tím, že generují zisk právě na těchto častých pohybech nahoru a dolů. Moje první dny experimentování a jejich výsledky si můžete přečíst v anglickém článku: Crypto Trading Bot Experiment.