Časová sleva, jak jsem si dovolil jej nazvat, je psychologický fenomén, který operuje s destrukcí času v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Jednoduše řečeno to znamená, že člověk tíhne k výsledkům, které může dosáhnout hned teď než těm, které jsou dlouhodobější.
Zajímavá myšlenka, která přijde vhod nejen freelancerům, kteří pracují na dálku, ale také podnikatelům, cestovatelům a digitálním nomádům.
Malý experiment
Tak například, pokud dáte lidem na výběr, že mohou obdržet sumu peněz za 12 měsíců anebo 1/12 sumy každý měsíc, co si asi vyberou? Existuje dokázaný experiment řadou amerických vědců, že částka 100 dolarů za 12 měsíců je stejně atraktivní jako 68 dolarů právě teď.
Co to znamená, pokud tuto ideu zobecníme? Krom toho, že to dokazuje výše zmíněné chování lidí, totiž, že prahneme po něčem, co je aktuální nikoli to, co je výhledové někdy v budoucnu, tak experiment dokázal vyčíslit, že je to cca 32%, které jsme schopni obětovat v pocit „mít to hned“.
Průměrně jsme ochotni obětovat 32% při možnosti získat „to“ hned teď než někdy v budoucnu.
Příliš času strávených jednou činností není psychicky produktivní
Pokud tuto vědomost aplikujeme na náš každodenní život, pak můžeme těžit z výhody „takové práce našeho mozku“. Pokud strávíme půl dne organizováním našich úkolů na další měsíc, určitě to má své klady a přineslo by to hodně užitku. Na druhou stranu je to na úkor času. Příliš mnoho hodin strávených jednou činností během jednoho jediného dne. Necítíme se, jako bychom pracovali. Raději strávíme pět minut každý den organizování věcí na ten další den, než plánovat takhle do budoucna.
Časová sleva dokazuje prokrastinaci
A to je taky důvod, proč prokrastinujeme. Neboť nevidíme užitek v dlouhodobých činností a toužíme pro krátkodobých výsledcích. Raději si odpočineme a strávíme 2 hodiny u televize, protože „dnes“ a „teď“ nás zrovna bolí záda…
Pracovat na projektu s deadlinem za 2 týdny není pro nás „dnes“ důležité.
Háček je ale v tom, že „dnes“ je každý den.
„Dnes“ je každý den.
Kde je časová sleva
Být si vědom této skutečnosti, jak pracuje náš lidský mozek, je určitě výhodné. Ještě lepší je pak převést tuto znalost v reálný užitek. Protože se cítíme více produktivní, když pracujeme pro krátkodobý, snad až pouze dnešní, cíle, tak stále můžeme využít této lidské vlastnosti. Stejně jako je dobré využít toho, že se cítíme více produktivní, když dokončíme více činností než pouze jednu jedinou, přestože je jakkoli velká.
Časové i úkolové rozdělení činností
Pokud svůj velký projekt rozdělíme na několik dílčích částí a uděláme si z něj např. deset menších projektů s uzavřeným koncem, psychologicky jsme vytvořili vazbu mezi každým malým projektem a každým dnem.
Pokud je deadline za 10 dnů, pak náš mozek zpracovává, že jsme „povinni“ dokončit jeden malý projekt každý den, abychom svoji práci rozdělili rovnoměrně. Navíc se budeme cítit produktivní, protože každý den dokončíme nějaký úkol. To udrží naši motivaci. Jinak bychom usínali 9 dní s pocitem, že už více jak týden pracujeme a výsledek žádný.
To by byl neuvěřitelně deprimující pocit a možná bychom to také vzdali a sedli k televizi, že to stejně nemá cenu. Pokud však svůj projekt nerozdělíme, pak budeme devět dní prokrastinovat a desátý se pokusíme všechno stihnout najednou.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
Aktualizováno
