Fakturace do zahraničí: EU, mimo EU a reverse charge

Když jako český freelancer fakturuješ službu firmě v jiné zemi EU, vystavíš fakturu bez DPH a daň si ve své zemi vypořádá odběratel — tomu se říká reverse charge. Ještě předtím se ale musíš registrovat jako identifikovaná osoba, což není totéž jako stát se plátcem DPH. Fakturace do zahraničí stojí a padá na jedné otázce: kdo je tvůj klient a kde sedí. Podle toho se liší faktura, doložka na ní i to, co posíláš finančnímu úřadu.

Tenhle text je psaný pro člověka, který právě dostal první zakázku z Berlína nebo si vybírá výdělek z Upworku — ne pro účetní. Projdeme tři situace, přesné znění doložky, komentovaný vzor faktury do Německa, přepočet kurzem ČNB a nakonec i to, kolik z peněz reálně dorazí na účet. Tématu se dotýkají i další trendy digitálního nomádství, ale tady jde čistě o papíry a peníze.

Tři situace, ve kterých se můžeš ocitnout (a jak poznat tu svou)

Než začneš řešit paragrafy, zjisti si dvě věci: jestli je klient osoba povinná k dani (tedy podnikatel, ne spotřebitel) a jestli sídlí v EU, nebo mimo ni. Z těchto dvou odpovědí vypadne všechno ostatní. Rozdíl mezi příležitostnou zakázkou u side projectu od zahraničních klientů a pravidelnou spoluprací je přitom v papírech nulový — povinnosti vznikají už u první faktury.

Situace	Účtuješ DPH?	Co patří na fakturu	Kdo daň odvede	Identifikovaná osoba?	Souhrnné hlášení?
Firma s platným DIČ v EU (B2B)	Ne	Obě DIČ + doložka „daň odvede zákazník“ / reverse charge	Odběratel ve své zemi	Ano, před vystavením faktury	Ano, měsíčně
Osoba bez DIČ v EU (B2C)	Neplátce a identifikovaná osoba: bez DPH. Plátce: s českou DPH	Běžná faktura, žádná doložka o přenesení	Nikdo / ty jako plátce v ČR	Ne (samo o sobě)	Ne
Klient mimo EU (USA, VB, Švýcarsko)	Ne	Poznámka, že místo plnění je mimo tuzemsko	Podle pravidel země klienta	Ne (u poskytnuté služby)	Ne

Klient je firma s platným DIČ v EU (B2B)

Nejčastější případ a zároveň ten, který má nejvíc povinností. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je u služby poskytnuté osobě povinné k dani místem plnění sídlo příjemce. Německá firma sedí v Německu, takže tvoje služba se pro účely DPH „odehrává“ v Německu. Ty proto nemáš co danit v Česku — vystavíš fakturu do EU bez daně a německý odběratel si DPH přizná i odečte ve svém přiznání. Znění zákona najdeš v aktuální podobě v zákoně o dani z přidané hodnoty.

Podmínkou je, že klient má platné DIČ pro účely DPH ověřené v systému VIES. Bez něj nejde o B2B transakci v tomto režimu a spadneš do druhé situace.

Klient je soukromá osoba nebo firma bez DIČ v EU (B2C)

Prodáváš-li kurz nebo konzultaci fyzické osobě v Rakousku, reverse charge nepřipadá v úvahu — DPH nemá kdo přiznat. Jako neplátce fakturuješ prostě bez daně a nic dál neřešíš. Jako plátce naopak u většiny služeb pro spotřebitele v EU připočteš českou DPH, protože místo plnění zůstává v tuzemsku. Výjimkou jsou digitální služby a elektronicky poskytované produkty — ty mají vlastní pravidla a řeší se přes režim jednoho správního místa, o kterém je řeč níž.

Klient je mimo EU (USA, Velká Británie, Švýcarsko)

Fakturace do USA jako OSVČ je papírově nejjednodušší z celé trojice. Místo plnění je i tady u příjemce, takže je mimo tuzemsko a česká DPH se neuplatní. Pozor na terminologii: nejde o reverse charge ve smyslu evropské směrnice — ten se týká plnění uvnitř EU. Do třetích zemí fakturuješ bez DPH prostě proto, že plnění nespadá pod český zákon. Souhrnné hlášení nepodáváš a povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba ti z téhle faktury nevzniká. Velká Británie se po brexitu chová jako třetí země, i když někteří klienti mají VAT number, který vypadá povědomě — ve VIES ho neověříš.

Co je reverse charge a proč se ho nemusíš bát

Reverse charge, česky přenesení daňové povinnosti, funguje mechanicky takhle: ty vystavíš doklad bez daně a povinnost přiznat DPH přechází na odběratele, který ji ve své zemi zároveň přizná i nárokuje k odpočtu. Pro něj je výsledek nula, pro tebe odpadá starost s cizí daní. Kdyby to takhle nefungovalo, musel by se každý freelancer registrovat k DPH v každé zemi, kam něco prodá.

Osoby povinné přiznat daň řeší § 108 zákona o DPH. Praktický dopad pro tebe je jediný: nikdy na takovou fakturu nepiš českou DPH. Připočtená česká daň klientovi v EU je klasická chyba — zahraniční účetní ji odmítne, protože si ji nemá kde odečíst, a fakturu ti pošle zpátky k opravě.

Jak to vypadá v praxi: příklad s grafickou zakázkou

Řekněme, že jako grafik na volné noze uděláš zakázku pro reklamní agenturu ve Francii za 2 500 EUR. Vystavíš fakturu bez DPH, uvedeš svoje DIČ (pokud jsi identifikovaná osoba) i DIČ agentury a připíšeš doložku o přenesení daňové povinnosti. Francouzská agentura si ve svém přiznání k DPH napíše na jednu řádku francouzskou daň na výstupu z částky 2 500 EUR a na druhou řádku stejnou částku jako nárok na odpočet — výsledný dopad na její peněženku je nulový, jen si to musí formálně zaúčtovat. Ty v Česku k této faktuře žádnou DPH neřešíš, jen ji zahrneš do souhrnného hlášení a do daně z příjmů.

Jak reverse charge správně uvést na faktuře (přesné znění doložky)

Údaj o přenesení daňové povinnosti je povinná náležitost daňového dokladu podle § 29 zákona o DPH, ne dobrovolná poznámka. Chybí-li, doklad je vadný. Co napsat na fakturu, když jde o reverse charge fakturu do EU — zkopíruj si obě varianty:

• Česky: „Daň odvede zákazník. Místo plnění je podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve státě příjemce služby.“
• Anglicky: „Reverse charge — VAT to be accounted for by the recipient pursuant to Article 196 of Council Directive 2006/112/EC.“
• Pro klienta mimo EU: „Služba není předmětem DPH v České republice, místo plnění je mimo tuzemsko.“ / „Outside the scope of Czech VAT — place of supply is outside the Czech Republic.“

Formulace „daň odvede zákazník“ je zákonná česká varianta. V praxi se na doklad píšou obě jazykové verze pod sebe — česká kvůli případné kontrole u nás, anglická proto, aby účetní na druhé straně věděla, co s dokladem má dělat. Sama o sobě věta anglicky psaná zákonu nestačí, ale zároveň jí nic nebrání.

Obecné pravidlo z § 9 odst. 1 ale neplatí bezvýhradně pro každou službu. Pokud poskytuješ něco, co je vázané na konkrétní místo — třeba práce na nemovitosti, vstupenky na kulturní nebo sportovní akci, stravovací služby na místě nebo krátkodobý pronájem dopravního prostředku — místo plnění se řídí jinými ustanoveními zákona o DPH a typicky zůstává tam, kde se služba fyzicky odehrává, ne v sídle klienta. Reverse charge doložka v takovém případě na fakturu vůbec nepatří a řešení je specifické pro danou situaci, proto se mu tenhle text nevěnuje do hloubky.

Identifikovaná osoba: registrace k DIČ pro EU není totéž jako být plátcem DPH

Tady vzniká nejvíc zmatku. Rozliš tři role a už je nikdy nezaměňuj:

• Neplátce DPH — na tuzemské faktuře daň neuvádí, do EU firmě fakturovat v tomto stavu nemůže, aniž by se předtím registroval.
• Identifikovaná osoba — v tuzemsku se dál chová jako neplátce (fakturuje českým klientům bez DPH a nemá nárok na odpočet), ale pro přeshraniční plnění má DIČ a plní hlášení.
• Plátce DPH — účtuje DPH na tuzemských fakturách, má nárok na odpočet a podává přiznání k DPH každý měsíc nebo čtvrtletí.

Kdy ti povinnost vzniká a jak se registrovat

Institut identifikované osoby upravují § 6g až § 6l zákona o DPH. Nejčastější spouštěče u freelancerů jsou dva:

1. Poskytneš službu s místem plnění v jiném členském státě osobě povinné k dani — typicky vývoj webu pro německou firmu. Identifikovanou osobou se stáváš dnem poskytnutí služby.
2. Přijmeš službu od osoby neusazené v tuzemsku — reklama na Googlu nebo Metě, předplatné nástroje od firmy sídlící v Irsku. Tohle spoustu lidí překvapí, protože nic neprodali do zahraničí, jen nakoupili.

Přihlášku k registraci podáváš správci daně elektronicky do 15 dnů ode dne, kdy ses identifikovanou osobou stal. Formulář i portál MOJE daně najdeš na webu Finanční správy ČR. Kdy se stanu identifikovanou osobou je otázka, kterou má smysl si položit před vystavením faktury — registrovat se dá i dopředu, dobrovolně, a je to čistší cesta.

Co se pro tebe mění a co naopak zůstává stejné

Mění se: dostaneš DIČ ve tvaru CZ + tvoje IČO nebo rodné číslo, na fakturu do EU ho povinně uvádíš, podáváš souhrnné hlášení a u přijatých služeb ze zahraničí odvádíš českou DPH ve svém přiznání.

Nemění se: tuzemským klientům dál fakturuješ bez DPH, k ničemu si daň neodečítáš, a limit obratu pro povinné plátcovství běží nezávisle. Obrat pro povinnou registraci plátce je 2 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců s tím, že po překročení vyššího hraničního limitu se plátcem stáváš okamžitě — přesné částky i mechaniku si ověř k datu, kdy limit reálně atakuješ, protože tahle část zákona se v posledních letech měnila. Fakturace do EU sama o sobě tě plátcem neudělá.

Fakturuješ jako neplátce DPH? Tohle platí pro tebe

Jak fakturovat do zahraničí jako neplátce DPH: pokud je klientem firma v EU s DIČ, neplátcem sice zůstáváš, ale musíš být zaregistrovaný jako identifikovaná osoba a fakturu opatřit doložkou. Pokud je klient mimo EU nebo je to spotřebitel, vystavíš úplně běžnou fakturu bez daně a nic dalšího neřešíš — jen si příjem zaevidoval pro daň z příjmů.

Vyhýbat se registraci tím, že doložku „radši nenapíšu“, se nevyplácí: povinnost vzniká ze zákona, ne z toho, co je na papíře. Zvlášť pozor dej, jestli jsi v režimu paušální daň — ta řeší daň z příjmů a pojistné, na povinnosti kolem DPH nemá vliv a identifikovanou osobou se stát můžeš i v ní.

Ověření DIČ odběratele přes VIES: minuta, která tě ochrání

Ověření DIČ v systému VIES je jediný způsob, jak si potvrdit, že klientovo číslo je pro přeshraniční plnění skutečně platné. Zadáš stát a číslo do oficiálního nástroje VIES pro ověření DIČ na stránkách Evropské komise a během vteřiny víš, jestli je platné.

Doporučená praxe: udělej si screenshot nebo si ulož potvrzení o dotazu ke každé faktuře. Pokud se ukáže, že číslo neplatilo, hrozí, že plnění bude posouzeno jako B2C — a doměření pak jde za tebou, ne za klientem.

Náležitosti zahraniční faktury krok za krokem

Mezi náležitosti faktury do zahraničí patří všechno z běžné faktury plus tři věci navíc: DIČ obou stran, doložka o přenesení daňové povinnosti a měna s datem uskutečnění plnění, podle kterého se počítá kurz.

Ukázka faktury do Německa (komentovaný vzor)

Modelová situace: český freelancer, neplátce DPH registrovaný jako identifikovaná osoba, vystavuje německé firmě fakturu na 3 000 EUR za vývoj webu.

• Dodavatel: jméno, adresa, IČO, DIČ CZ12345678 — bez DIČ nemá doložka oporu.
• Odběratel: název, adresa a DIČ DE123456789 ověřené ve VIES — právě to odůvodňuje režim bez daně.
• Evidenční číslo dokladu — vlastní číselná řada, průběžná.
• Datum vystavení a datum uskutečnění plnění (DUZP) — DUZP rozhoduje o kurzu i o tom, do kterého souhrnného hlášení faktura spadne. Nejčastěji jde o den dokončení služby.
• Popis plnění: „Vývoj webové aplikace, 60 hodin“ / „Web application development“ — konkrétně, ne „služby dle dohody“.
• Částka: 3 000,00 EUR. Kolonka DPH zůstává prázdná nebo obsahuje 0 %, nikdy 21 %.
• Doložka: „Daň odvede zákazník. / Reverse charge — VAT to be accounted for by the recipient.“
• Platební údaje: IBAN, SWIFT/BIC, splatnost.
• Poznámka: „Nejsem plátce DPH v ČR, jsem identifikovaná osoba.“ — není povinná, ale ušetří dotaz od účetní na druhé straně.

Jak se liší faktura mimo EU: příklad pro klienta v USA

Když stejný freelancer vystaví fakturu americké marketingové agentuře za konzultaci v hodnotě 1 200 USD, náležitosti se v jádru neliší — dodavatel, odběratel, evidenční číslo, datum, popis plnění, částka, platební údaje. Mění se jen dvě věci: místo DIČ odběratele stačí jeho firemní identifikátor podle tamních zvyklostí (americké firmy DIČ pro DPH nemají) a doložka zní jinak — „Služba není předmětem DPH v České republice, místo plnění je mimo tuzemsko.“ / „Outside the scope of Czech VAT.“ Do souhrnného hlášení tahle faktura nepatří, protože se týká jen plnění v rámci EU.

IBAN, SWIFT a jazyk faktury

IBAN, SWIFT ani angličtina nejsou zákonnou náležitostí dokladu — jsou to praktická doporučení. Bez IBANu a BIC ti ale zahraniční klient prakticky nezaplatí a bez anglického popisu plnění se doklad často vrací k doplnění. Dvojjazyčná faktura (česky i anglicky) je nejbezpečnější kompromis pro obě strany.

Archivace a číslování dokladů

Daňové doklady vystavené do zahraničí uchováváš stejně dlouho jako tuzemské — nejméně 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo, a to i v elektronické podobě, pokud je zaručena jejich věrohodnost a neporušenost. Evidenční číslo musí navazovat na tvoji běžnou číselnou řadu — nevytvářej si pro zahraniční faktury zvláštní očíslování, kontrolovatelnost řady je totéž, co u tuzemských dokladů. Podpis ani razítko zákon nevyžaduje, elektronická faktura poslaná e-mailem jako PDF je plnohodnotný doklad.

Výjimkou, na kterou se často zapomíná, je situace, kdy klient v EU chce k faktuře ještě samostatné potvrzení o registraci k DPH v ČR nebo o tom, že jsi identifikovaná osoba — takový dokument zákon nezná, ale někteří zahraniční účetní si ho žádají pro vlastní kontrolu. Stačí prostý dopis s DIČ a odkazem na registraci, žádný formulář pro něj neexistuje.

Měna a kurz: v čem fakturovat a jak přepočítat na koruny

Fakturovat můžeš v jakékoli měně — eura, dolary i koruny. Pro daňové účely se ale částka převádí na koruny. § 4 zákona o DPH pro přepočet cizí měny odkazuje na kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, případně na poslední kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou. Jaký kurz použít pro fakturu v eurech tedy neurčuje banka, ale den plnění.

Pro daň z příjmů si vedle toho můžeš vybrat mezi kurzy ČNB a jednotným kurzem vyhlašovaným za celý rok. Kurzové rozdíly vznikají tehdy, když v den připsání platby platí jiný kurz než v den vystavení faktury — u vedení daňové evidence se jimi trápit nemusíš, u účetnictví se zaúčtují jako výnos nebo náklad.

Modelový výpočet: faktura na 3 000 EUR od kurzu po zaplacenou daň

Pokračujme v příkladu. Předpokládejme kurz ČNB k datu uskutečnění plnění 25,10 Kč/EUR (ilustrativní číslo, reálný kurz najdeš v kurzovním lístku ČNB k příslušnému dni).

1. Před fakturou: registrace identifikované osoby do 15 dnů, ideálně dopředu.
2. Faktura: 3 000 EUR bez DPH, obě DIČ, doložka o reverse charge.
3. Přepočet: 3 000 × 25,10 = 75 300 Kč — tahle částka jde do evidence.
4. DPH v ČR: 0 Kč. Daň přizná německý klient u sebe.
5. Souhrnné hlášení: plnění v květnu → hlášení podáno do 25. června.
6. Daň z příjmů: 75 300 Kč vstoupí do základu, kde uplatníš paušální nebo skutečné výdaje. Faktura do EU není osvobozený příjem — zdaňuje se v ČR jako každý jiný.

Kolik z toho reálně dorazí na účet, řeší poslední třetina článku — rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší cestou je u 3 000 EUR řádově 1 500 až 4 000 Kč.

Souhrnné hlášení: kdy, jak a co hrozí, když ho nepodáš

Souhrnné hlášení upravuje § 102 zákona o DPH. Je to krátký elektronický výkaz, ve kterém uvedeš DIČ odběratele, kód plnění pro služby a celkovou hodnotu v korunách. Žádnou daň jím neplatíš — je to jen informace pro finanční správu, kterou si státy mezi sebou párují.

• Lhůta: do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém plnění nastalo.
• Forma: výhradně elektronicky, přes portál MOJE daně nebo datovou schránku.
• Když plnění nebylo: identifikovaná osoba za měsíc bez plnění hlášení nepodává — nulové hlášení se neposílá.
• Sankce: za nepodané hlášení může správce daně uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu, v horní hranici jde o statisíce korun. V praxi se u prvního opomenutí častěji objeví výzva k doplnění, spoléhat na to ale nelze.

Pokud fakturuješ do EU pravidelně, stojí za zvážení vedení účetnictví online — hlídání dvacátého pátého dne je přesně ten typ úkolu, který se snadno prošvihne o den.

Jak dostat peníze do Česka co nejlevněji

Faktura je jedna věc, výpis z účtu druhá. Rozdíl mezi částkou na faktuře a částkou, která ti přijde, tvoří dvě položky: poplatek za příchozí platbu a kurzová přirážka při směně na koruny. Ta druhá bývá dražší a je méně vidět, protože se schová do kurzu.

Banka, Wise, Payoneer a PayPal — kde tě to bolí nejmíň

Kanál	Poplatek za příjem	Kurzová přirážka (orientačně)	Rychlost	Na co pozor
Česká banka, korunový účet	0–300 Kč	cca 1,5–3 %	1–3 pracovní dny	Automatická konverze kurzem banky, často bez upozornění
Wise	příjem v EUR na eurové údaje zpravidla zdarma	cca 0,3–0,7 % za směnu	hodiny až 1 den	Poplatek se platí až při převodu do CZK
Payoneer	0–1 % podle typu platby	cca 2 % při výběru s konverzí	1–3 dny	Nejvýhodnější tam, kde ho platforma nabízí přímo
PayPal	jednotky procent u komerčních plateb	cca 3–4 %	okamžitě	Nejdražší kombinace; vhodné pro drobné a rychlé platby

Čísla jsou orientační rozpětí ověřená v ceníkách poskytovatelů a průběžně se mění — před rozhodnutím si sazbu vždy zkontroluj v aktuálním ceníku konkrétní služby. Nejde o doporučení poskytovatele, ale o srovnání nákladů.

Na modelových 3 000 EUR to znamená přibližně: přes banku s automatickou konverzí ti dorazí kolem 73 100 Kč, přes službu s nízkou přirážkou zhruba 74 900 Kč. Rozdíl 1 800 Kč z jedné faktury. Nejlevnější varianta je obvykle nechat si eura poslat na eurový účet a směňovat je až ve chvíli, kdy koruny opravdu potřebuješ. Pravidelný přehled o tom, kdy peníze dorazí, je součástí zdravého cashflow freelancera.

Příklad na menší částce: 500 EUR přes tři kanály

Rozdíly se citelně projeví i u menších plateb. Za konzultaci v hodnotě 500 EUR ti přes českou banku s automatickou konverzí dorazí zhruba 12 050 Kč (poplatek plus přirážka kolem 3–4 %), přes Wise s eurovým účtem a směnou až při výběru do koruny to bude kolem 12 420 Kč (přirážka pod 1 %) a přes PayPal, kde se poplatek i kurzový rozdíl strhávají najednou, přibližně 11 950 Kč. Na první pohled malý rozdíl v procentech je u pravidelných měsíčních plateb v řádu tisíců korun ročně.

Na co si dát pozor u SWIFT plateb a výběru z platforem

U klasického SWIFT převodu ze zahraniční banky rozhoduje i volba typu poplatku: pokud klient zvolí možnost „OUR“, hradí veškeré bankovní poplatky včetně těch u zprostředkujících bank on, a tobě dorazí celá částka. Při volbě „SHA“ (sdílené poplatky, běžný výchozí stav) si mezibankovní poplatek strhne obvykle jedna z korespondentských bank cestou, aniž bys to poznal jinak než menší částkou na výpisu — na účet ti prostě přijde o pár set korun méně, než jsi čekal. Stojí za to o téhle volbě s klientem předem mluvit, hlavně u větších částek.

U plateb z platforem jako Upwork nebo Payoneer navíc řeš minimální částku pro výhodný výběr — pod určitou hranicí (často kolem 20–50 EUR) se procentuální poplatek neúměrně zvyšuje, takže se vyplatí platby kumulovat a vybírat je méně často, ale ve větších částkách. Kurzové rozdíly vzniklé mezi dnem vystavení faktury a dnem připsání platby přitom pro daňovou evidenci nic neřešíš, u vedení účetnictví je ale musíš zaúčtovat jako výnos nebo náklad, jak už bylo řečeno výše.

Upwork, Fiverr a další platformy: kdo je vlastně tvůj odběratel

Tady je hlavní past: klient, se kterým si píšeš, nemusí být tvým odběratelem pro účely DPH. U platforem typu Upwork nebo Fiverr obvykle nastává jedna ze dvou situací — buď fakturuješ přímo koncovému klientovi a platforma jen zprostředkovává platbu, nebo je smluvní stranou provozovatel platformy. Rozdíl rozhoduje o tom, komu fakturu vystavíš a jestli vůbec vzniká plnění do EU.

Druhá vrstva jsou poplatky platformy. Provize je službou, kterou platforma poskytuje tobě — a pokud ji poskytuje firma neusazená v tuzemsku, může ti právě z ní vzniknout povinnost registrace identifikované osoby, i kdybys sám do EU nic nefakturoval. Jak fakturovat klientovi na Upworku se tedy neptej platformy, ale svých dokladů: rozhodující je, kdo je na nich uvedený jako protistrana a jaké DIČ použila.

Podmínky platforem se mění a jejich nastavení DPH se liší podle země. Vždy si je ověř v aktuální nápovědě dané platformy a u větších zakázek si drž vlastní smlouvu o spolupráci se zahraničním klientem — vyjasní, kdo je skutečnou protistranou, když dojde na spor.

Prodáváš digitální produkty lidem v EU? Přichází režim jednoho správního místa

Jiná pravidla platí, když prodáváš e-book, šablonu nebo online kurz koncovým zákazníkům v jiných členských státech. U elektronicky poskytovaných služeb spotřebitelům se místo plnění přesouvá do země zákazníka po překročení celoevropského prahu obratu — ten je stanoven v řádu 10 000 EUR ročně souhrnně za všechny ostatní členské státy, přesnou částku i korunový ekvivalent si ověř na stránkách Finanční správy.

Abys nemusel registrovat DPH v každé zemi zvlášť, existuje režim jednoho správního místa (OSS): registruješ se v Česku, podáváš jedno hlášení a odvádíš daň za všechny státy najednou. Detaily prodeje online produktů a nastavení pokladny řeší samostatný text o tom, jak funguje prodej digitálních produktů v EU.

Pět chyb, které stojí peníze

1. Chybějící doložka o přenesení daňové povinnosti. Doklad je vadný, zahraniční účetní ho vrací a platba se zdrží o týdny.
2. Česká DPH na faktuře klientovi v EU. Klient si ji nemá kde odečíst — buď fakturu odmítne, nebo mu vzniká škoda.
3. Neověřené DIČ. Neplatné číslo znamená, že plnění nebylo B2B, a riziko doměření nese dodavatel.
4. Špatný kurz. Použití kurzu banky ke dni platby místo kurzu ke dni uskutečnění plnění rozhodí evidenci i hlášení.
5. Nepodané souhrnné hlášení. Nejtišší chyba ze všech — nikdo ti hned nezavolá, ale data si finanční správy mezi státy párují.

Hraniční případy do článku nepatří a upřímně ani nepatří na blog: služby s odchylným místem plnění (nemovitosti, kultura, doprava), práce pro zahraniční firmu na hranici závislé činnosti, kombinace zboží a služeb nebo přesun daňové rezidence — to všechno si nech potvrdit u daňového poradce. Informace tady vycházejí z aktuálního znění zákona o DPH a stanovisek Finanční správy; legislativa DPH se v posledních letech opakovaně měnila, proto si konkrétní částky a lhůty ověř u primárního zdroje.

Co udělat teď

1. Ověř DIČ svého klienta v systému VIES a ulož si potvrzení k faktuře.
2. Pokud jde o firmu z EU, podej přihlášku k registraci identifikované osoby přes portál MOJE daně — do 15 dnů ode dne poskytnutí služby, ideálně dřív.
3. Doplň do fakturační šablony obě DIČ a doložku „Daň odvede zákazník / Reverse charge“ v české i anglické verzi.
4. Zjisti si kurz ČNB k datu uskutečnění plnění a částku v korunách zapiš do evidence hned, ne až v březnu.
5. Zapiš si do kalendáře 25. den následujícího měsíce jako termín souhrnného hlášení.
6. Porovnej si v ceníku své banky a jedné alternativní platební služby, kolik tě stojí přijetí platby v EUR, a nastav si výplatu na tu levnější cestu.
7. Pokud prodáváš digitální produkty spotřebitelům v EU, sleduj roční objem prodejů do zahraničí a včas vyřeš registraci do OSS.

Často kladené otázky k fakturaci do zahraničí

Musím při fakturaci do zahraničí účtovat DPH?

Ve většině případů ne. U služeb pro firmu v EU s platným DIČ fakturuješ bez DPH v režimu reverse charge, u klientů mimo EU je místo plnění mimo tuzemsko. Českou DPH připočítáváš jen jako plátce při prodeji spotřebiteli v EU.

Co je reverse charge a jak ho uvést na faktuře?

Reverse charge je přenesení daňové povinnosti — daň místo tebe přizná odběratel ve své zemi. Na fakturu patří povinná doložka „Daň odvede zákazník“, v anglické verzi „Reverse charge — VAT to be accounted for by the recipient“, spolu s DIČ obou stran.

Jak fakturovat do zahraničí, když nejsem plátce DPH?

Klientovi mimo EU nebo spotřebiteli vystavíš běžnou fakturu bez daně. Firmě v EU s DIČ můžeš fakturovat také bez daně, ale musíš se předtím registrovat jako identifikovaná osoba a podávat souhrnné hlášení.

Kdy se stanu identifikovanou osobou a čím se liší od plátce DPH?

Identifikovanou osobou se stáváš dnem, kdy poskytneš službu s místem plnění v jiném státě EU nebo přijmeš službu od zahraniční firmy. Přihlášku podáváš do 15 dnů. Na rozdíl od plátce dál fakturuješ českým klientům bez DPH a nemáš nárok na odpočet.

Jaký kurz použít pro přepočet faktury v eurech na koruny?

Pro účely DPH kurz devizového trhu vyhlášený ČNB platný ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, případně kurz ECB. Pro daň z příjmů lze použít kurzy ČNB nebo jednotný kurz za celý rok.

Kdy se podává souhrnné hlášení a co hrozí, když ho nepodám?

Elektronicky do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém plnění nastalo. Za měsíc bez plnění se nepodává. Za nesplnění může správce daně uložit pokutu podle daňového řádu.

Jak fakturovat do USA nebo do Velké Británie?

Bez české DPH, protože místo plnění je mimo tuzemsko. Nejde o reverse charge podle evropské směrnice, souhrnné hlášení se nepodává a identifikovaná osoba ti z této faktury nevzniká.

Kdo je můj odběratel, když fakturuji přes Upwork nebo Fiverr?

Podle nastavení platformy buď koncový klient, nebo provozovatel platformy. Rozhodující je, kdo je uveden jako protistrana na dokladu. Z provize platformy usazené v EU ti navíc může vzniknout povinnost registrace identifikované osoby.