Jak nastavit chronologii priorit

V zásadě existují dva přístupy, jak se vypořádat se svým „to-do listem“ (listem denních úkolů, co vše musíme za den udělat a stihnout). Jedná se o naše rozhodnutí, co chceme během dne stihnout, čemu dáme přednost, de facto co uděláme dřív a co uděláme až potom.

Přístup malých rychlých úkolů

Tento přístup počítá s tím, že se jako první budeme věnovat jednoduchým a snadným úkolům (obvykle činnosti, které nevyžadují déle než 2 minuty) a až poté věnujeme pozornost největší prioritě dne. Myšlenka efektivity je založena na tom, že poté, co splníme všechny malé úkoly, už nejsme rušeni ničím a můžeme se plně věnovat našemu hlavnímu úkolu. Nic nás již nemůže vyrušit, rozrušit a nemáme ani špatné svědomí, že jsme za ten den ještě vlastně nic neudělali.

Přístup velkého úkolu

Tento druhý přístup je založen na myšlence, že se nejprve vypořádáme s velkým „problémem“ dne a odstraníme tak překážku našeho dne a v zápětí se můžeme s čistou věnovat dalším úkolů. I kdybychom nestihli všechno, to hlavní jsme totiž již udělali (proto se hlavnímu úkolu věnujeme ihned na začátku dne).

Jsem zastánce nebo oponent toho či kterého přístupu?

Pokud vstáváte s pocitem, že nejprve si musíte přečíst zprávy, emaily, odeslat odpovědi a udělat několik ranních telefonátů, pak se přikláníte k přístupu malých rychlých úkolů. Potřebujte se nastartovat a splnit si takové své minimum, abyste se mohli plně věnovat něčemu, co je skutečně velké.

Můj vlastní přístup chronologizace priorit dne

Vyzkoušel jsem oba dva přístupy a po pravdě řečeno, v čisté podobě mi nevyhovuje ani jeden z nich. Některý den mám spíše náladu, že se potřebuju nastartovat, začnu tedy s malými úkoly, jiný den vstanu a mám v hlavě jasno a nechci se zaobírat jakýmikoli maličkostmi, které by mě jen trochu mohly rozrušit. Každý den může být jiný, nemusíte se striktně držet čistých neupravených přístupů.

Vyzkoušel jsem také přístup, který je tak trochu mixem, nazval bych ho přístup tří hvězdiček. Poté, co si vytvoříte „to-do list“, označíte tři činnosti hvězdičkou, na kterých vám záleží nejvíce. Nemusí to být velké úkoly, ale musí to být důležité úkoly. Pokud splníte přes den tyto tři, můžete být spokojeni a cokoli dokončíte navíc, je skutečně „navíc“.

Záleží jenom na vás

Nebudu vám cokoli doporučovat, jakýkoli přístup, neboť to skutečně dobře nejde. Pokud budeme detailněji rozebírat chronologizaci priorit dne, pak záleží na osobnosti a metodě, s jakou je zvyklá úkoly zpracovávat a obecně pracovat.

Někteří se prostě nemohou dostatečně soustředit na velký úkol, pokud jim ještě hromada, byť malých úkolů, zbývá dokončit. Někteří naopak vědí, že mají sklon k prokrastinaci typu čtení si novinek na internetu, takže musí nejprve začít s velkým úkolem, aby přes ten den skutečně něco hodnotného vůbec udělali.

Pro to, abyste zprioritizovali svůj denní to-do list je potřeba nejprve věnovat čas zodpovězení si pár otázek o sobě samém. Pokud chcete zefektivnit svůj život a získat více volného času – neexistuje univerzální příručka. Ano, některá pravidla jsou daná a neměnná, avšak druhá řada pravidel je tzv. plastická; každý si je musí aplikovat na svoji osobnost.

Flexibilita neznamená dělat si, co chci

Já jsem hodně flexibilní vůči svému tělu a vnitřní náladě. Takže pokud mám pocit, že potřebuju vyčistit svůj emailovou schránku a přečíst všechny maily než začnu s tím velkým úkolem – začnu den přístupem malých úkolů. Jiné dny mi vůbec nevadí, pokud mám na stole nepořádek či nepořádek v celé kanceláři, prostě jsem ve správné náladě, tak začnu usilovně pracovat na největším úkolu. Osobně nemám rád pevně nastavený „to-do list“. Pokud mé tělo reaguje opačně, pak se nesnažím ho k něčemu přimět, namísto toho změním „to-do list“. Avšak pozor – je třeba zachovávat disciplínu v úkolech. Flexibilní neznamená, že si dělám, na co mám zrovna náladu. Abych to dobře vysvětlil, spíše postupuji v plněních svým úkolů prvním či druhým přístupem, jak mi zrovna mé tělo napovídá.

Používejte první nebo druhý přístup, či kombinaci obou, zkrátka ten, který vám vyhovuje nejvíce.

Martin Rosulek

Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.