Salvador jsme procestovali rychle a drželi se pouze při pobřeží. Podnebí v Salvadoru je velkou změnou oproti Guatamale. Větší horko a dusno. Salvador je rozvíjejícím se surfařským rájem, jsou tu krásné pláže a perfektní vlny. Země je to ale jinak poěmrně špinavá, bohužel. Lidi přátelští a snaží se často mluvit anglicky. Mnohokrát jsme se tak dostali do situace, kdy se nás ptali How are you doing a my jsme odpovídali španělsky.
Video zážiků ze Salvadoru
Přechod z Guatamaly do Salvadoru
Odjížděli jsme ze San Pedra Chicken Busem v sedm ráno, autobus byl velmi prázdný. Chicken Bus jezdí od rána 3am do 6am každou půl hodinu a poté každou hodinu. Cena z Lake Atitlanu, San Pedro do Guatamala City je 50Q a trvá cca 4 hodiny.
Autobusem Tica z Guatamaly do Salvadoru
V Guatamala City jsme si vzali taxika (10 USD) na stanici Tica Bus. S Tica busem jsme ve dvě odpoledne odjížděli až do San Salvadoru, hlavního města Salvadoru. Nechá se jet také Chicken busem, ale my jsme při tak dlouhé cestě a přechodu hranic preferovali větší pohodu (počítejte cca 10-12 hodin na cestě). Tica Bus z Guatamala City do San Salvadoru stal cca 35 USD.
Tica Bus staví v Salvádoru na dvou místech. Doporučuji vystoupit hned první zastávku (oblast města Salvador, kde je to bezpečnější a můžete chodit ven i v noci). Pokud přijedete věcer můžete se ubytovat hned v tamějším hostelu za 16 USD za noc v double room (8USD pro jednoho). My jsme jeli až do Downtownu Salvadoru a špatně se domnívali, že odtud ráno chytíme jednodušeji autobus na pláž El Cuco. V tamějšim hostelu v downtownu u stanice Tica Busu se ubytujete za 14 USD za noc, avšak prý se moc nedoporučuje vycházet v noci.
Když nemáte po ruce žádné dolary…
Neměli jsme žádné dolary, a tak si museli vzít taxi k nejbližšimu bankomatu. Ten nám však s naší mezinarodní kartou MasterCard nefungoval, a tak jsme objeli ještě další dva než jsme našli funkční.
Zaskočilo mě nesmlouvavé chování taxikáře, který jednoduše těžil ze situace a chtěl si vydělat co nejvíc. Z původních 5 dolarů jsme platili 12. Za cca 10 mimut jízdy to je v Salvadoru nekřesťanská cena.
Ze San Salvador na pláž do La Libertad
Terminál chicken busu je nad velkým tržištěm. Z Tica hostelu je to asi 45 minutova cesta s krosnama. Autobus bych řekl jezdí poměrně často, protože když jsme přicházeli jeden jsme propásli a za 15 minut jsme už jeli dalším.
Cesta ze San Salvador do La Libertad trvá asi hodinku a půl. Pokud nechcete zůstávat ve měste a chcete na surfařské pláže, vezměte další chicken bus směr El Tunco.
La Libertad je levnější surfařské místo
Malé městečko La Libertad je ideálně situováno u slavných surfařských spotů. Narozdíl od pláži samotných nabízí levnější zázemí. My jsme zde strávili 4 noci (3 dny) a odtud podnikali výlety na pláže. Poslední noc jsme se potkali s backpackery z USA, kluk a holka zabalili práci v Americe, našetřili a už spolu cestuji 22 měsíců. To byl zajímavý večer poznávání.
V La Libertad jsme se ubytovali v hotelu Renacer za 25 USD za double room (tři postele, top patro, výhled na pláž, wifi dole v restauraci). Lze se zde ubytovat i za 20 USD pro dva v některém z jiných pokojů. Hned naproti je místní restauračka, kde si můžete dát skvělý mix mořských plodů za 7.50 USD.
Pláž El Tunco jen pro surfaře
Nedaleká pláž El Tunco je proslavena jako vzkvétajíci surfařský ráj. Někdy se hovoří obecně o Salvádoru jako nej ráji pro surfaře (asi kombinace ideálních vln, levných cen a málo turistů). Dostanete se sem z La Libertad Chicken busem za půl hodiny (cena asi 0.60 USD). Ceny za jídlo tu jsou o trochu vyšší, ale ubytovaní tu najdete také za 25 USD pro dva.
Pláž na El Tunco je černá. Je to skutečně nezvyk. Pláž je dlouhá několik desítek metrů a má dva surfařský spoty. Nalevo je to pro pokročilé a nedaleko je obří skála. A napravo si můžete zkoušet surfovat u pobřeží anebo se vydat za vlny víc směrem do oceánu. Především ráno je moře klidnější. Určite dávejte pozor na silný proud, který vás silně táhne doleva.
Přestože v Lonely Planet píšou, že je to dobrá pláž i pro začátečníky, myslím, že začátečníci by měli začínat na jiných vlnách. Vlny na El Tunco nejsou opravdu malé a jsou sakra silné.
Jak jsme zlomili surfovací prkno
Chtěli jsme trochu ušetřit a namísto půjčení si surfařského prkna v El Tuncu jsme šli s novým kamarádem z Belgie na vedlejší pláž El Sunzal půjčit prkno do jeho hostelu. Namísto 10 dolarů jsme zaplatili pouze 6 USD. Prkno však bylo staré a několikrát zlomené na předku. Toho jsme si ale nevšimli při půjčení. Asi po dvou hodinách surfování se při jednom nárazu prkno zlomilo ve špičce.
K mému podivení dědek v hostelu vyváděl a nechtěl se férově domluvit na kompromisním řešení. Při této hádce jsme mluvil španělsky jak rodilý mluvčí. Šlo to samo!
Dali jsme mu 20 dolarů namísto jeho požadovaných 40. Děda byl ale hodně nepřijemný, nedokázal pochopit, že se prkno nemůže jen tak zlomit na vlně – bylo prostě starý a s tím děda musí počítat a při každém pronajmutí prkna dávat nějake peníze stranou na případné opravy. Takovéto přemýšlení však nejen v Salvádoru ale v celé Latinské Americe prostě nemají. A pak to nazývají „Bad Luck“ a račte platit.
Toto byla už druhá negativní zkušenost ze Salvádoru. Přesto jsme jinak s lidmi vycházeli velmi mile a všichni byli na nás přijemní.
Pláž El Sunzal a El Zonte
Plaže El Sunzal a El Zonte jsou v Lonely Planet vyhlášené pro surfaře. Na El Sunzal jsme nebyli a El Zonte nam přišla „mrtvá“. Nikde nikdo, zapadlá vesnička, tohle jako ráj rozhodně nevypadalo. Na Pláži Zonte je jeden hezký hostel, ale měli plno – zkuste štěstí vy při své návštěvě. Cesta na El Zonte z La Libertad trvá necelou hodinku chicken busem (cena asi 1.50USD).
Z El Tunco La Libertad na El Cuco
Další plánovaná zastávka byla na plážích El Cuco. V Lonely Planet píší o jediné možné cestě přes San Salvador, ale můžete se vydat kratší a levnější cestou po pobřeží. Jediná nevýhoda jsou asi 4 přestupy. Velmi pěkně cestu rozepisuje tento zahraniční cestovatel a blogger.
Stopování v Salvádoru – Hitchhiking se sušenýma rybama
Hodně mluvte s cestujícími, sedejte si dopředu k řidiči a výběrčího peněz požádejte, aby vám řekl kdy vystoupit. My se touto cestou dostali z La Libertad do El Cuco za méně než 4 hodiny. Na přestupech jsme nikdy nečekali více než dvě minuty – opravdu. Z El Delirio do El Cuco nás dokonce vzal jeden rybář na kapotu svého auta a svezl zadarmo spolu s jeho sušenýma rybama. Skvělý hitchhiking v Salvádoru!
V El Cuco nás hned oslovil taméjši taxi spolupracujíci s hostelem La Tortuga. Přesně tam jsme měli namířeno. Hostel je asi 3 km na východ od El Cuco a standarně cesta stojí 5 USD. Hostel vám ale cestu proplatí, skvělé že?!
Hostel La Tortuga – resort pro backpackery
Hostel La Tortuga snad ani není hostel. Je to resort pro backpackery! Nádherný komplex s překrásným prostředím. Všude jsou palmy, máte bazén, nádhernou a čistou pláž (nikde nikdo), restauraci od sedmi rano do sedmi do večera, noční bar, wifi zónu a to vše klidně v dormu za 10 USD za osobu.
Pokud chcete pohodli, je tu double-room za příjemných 25 USD. A ta nejlepší zpráva, surfařský prkna máte zdarma k zapůjčení pokud budete surfovat u hostelu. Veškeré jídlo a pití si můžete psát na učet a zaplatit vše až při odjezdu.
La Tortuga mě očarovala. Takovéhle služby a výhody neměl zatím žádny z hostelů, kterými jsem prošel ve srovnatelné cenové relaci.
Číšníci jsou moc milí a někteří umí trochu anglicky. Počítejte, že wifi vypadává a je velmi nestabilní, navíc funguje jen při jejich službě, tedy od sedmi do sedmi.
Neuvěřitelné západy slunce v Salvádoru
Fotografům mohu jen doporučit strávit řadu nocí v Salvádoru a nepropásnout jediný západ slunce. Pořídíte úžasné fotky, které můžete třeba prodat na fotobankách a začít tak svoji kariéru digitálního nomáda.
Místní údržbář palem
Zajímavé setkání bylo s místním udržbářem palem. Chodil po hostelovém resortu a trhal uschlé listy z palem. Součástí jeho práce je ale také vylézt nahoru na palmu (bos, obejme provazem palmu a poskakuje nahoru, ehm asi 20 metrů) a sesbírá pár kokosů. Ty si pak my koupíme, jeden za dolar, vypijeme kokosovou vodu, kokos rozlomíme a vydlabeme lžící kokos, který je uvnitř. Dozvěděli jsme se např. že trvá asi 4 měsíce než vyroste nový kokos.
Pokud se těšíte na želvičky, které chová hostel La Tortuga, pak jsme se dozvěděli, že ne každý měsíc je mají. Bohužel březen je zrovna měsícem, kdy jsme žádné želvy neviděli. Hostel měl ale jednoho salvádorského pelikána pouze s jedním křídlem, tak se o něj starali a měl i svoje vlastní bydlo 🙂
Surfování a prkna zadarmo v La Tortuga
To byla jedna z nejlepších zpráv, surfařský prkna zadarmo, pokud surfujete před hostelem. Ideální vlny pro začátečníky. Přestože jsem měl pár dnů surfování v Austrálii, vzal jsem dlouhý prkno a šel do vln. Pár pokusů a už jsem stál. Po pár desítkách minut jsem i zatáčel doleva i doprava. Další den jsem vzal kratší prkno, stabilita při stand-upu horší, nicméně, prorážení vln jednoznačně snadnější a celkový pocit umocněný.
Pokud se chcete naučit surfovat, doporučuji článek 7 dobrých rad pro surfaře začátečníky.
Dejte si rybu v El Cuco
Tu nejlepší rybu jsem měl v pobřežní místní restauraci. Dobře opečená na pánvi s pravou rajčatovou omáčkou. Cena 7 USD.
Pokud hledáte tu nejlevnější rybu, která je nepochybně také výborná a garantovaně chutná, navštivte místního rybáře, který vede lokální restauraci nalevo od hostelu La Tortuga (opačný směr než do El Cuco). Cesta pěšky trvá po pláži asi 10-15 minut. Středně velká ryba (větší než talíř) s rýží, salátem a tortilama za 5 USD.
Odjezd ze Salvadoru do Nicaragua
Bodnutí rejnokem je horší než sem si myslel…
Náš odjezd ze Salvadoru byl okořeněný menší příhodou. Druhý den surfování mě při došlapu na dno bodnul rejnok.
V tu chvíli jsme myslel, že to byl velkej krab. Mastil jsem si to na prkně rychle ke břehu. Trochu zakrvácená noha. Po sprše jsem seděl s velkou bolestí na posteli. Janča se skočila zeptat na led kvůli otoku. Přišel týpek z hostelu a potvrdil, že to byl z největši pravděpodobnosti rejnok a přinesl lavor s vařicí vodou.
Žádné chlazení! Bodnutí od rejnoka je mrazivé, takže bolest utlumí vařicí voda – a skutěcně to byla úleva. Bolest ale prý postupně bude přecházet nahoru do nohy a do celé poloviny těla. Takže mě svezli do El Cuca do lékárny, kde sem dostal dvě speciální inijekce (10 USD, v takovýhlech chvílích bolesti naprosto zapomenete vyžádat si recept, aby Vám to pojišťovna v Čechách proplatila). Prý poměrně běžná záležitost tady (hodně rejnoků, protože se nedaleko do moře vlévá řeka). Někteří místní masteři to léčí namísto inijekce hořícím plamenem – trošku jinej gang asi…
Ze Salvádoru jsme jeli místním malým autobusem (shuttle bus) nabízeným přímo v La Turtuze hostelu. Cena (45USD) ne úplně nejlevnější, ale vzhledem k tomu, že jsem nemohl pořádně chodit a strávit na cestě střídáním Chicken Busů přes hranice Hundurasu asi 10-12 hodin jsme nechtěli, tak to bylo stále dostupné řešení.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
