Profese budoucnosti 2026–2030: co roste a co mizí

Do roku 2030 podle Future of Jobs Report 2025 od Světového ekonomického fóra zanikne kolem 92 milionů pracovních míst, ale současně vznikne asi 170 milionů nových — čistý přírůstek tedy vychází zhruba na 78 milionů míst. To je celá rovnice, ne jen její první polovina, kterou obvykle vytáhnou titulky. Profese budoucnosti proto nejsou o tom, že „práce dojde“, ale o tom, že se přesouvá jinam — od rutiny k rolím, které kombinují lidský úsudek s technologiemi. Tenhle text ti dá datový přehled obou stran, aplikaci na český trh, filtr „co jde na dálku“ a konkrétní mapu, jak přejít z ohroženého oboru na perspektivní.

Než půjdeme do detailů: všechna čísla níže jsou predikce, ne jistoty. Mají zabudovanou nejistotu a odchylku, protože modelují chování ekonomiky pět let dopředu. Ber je jako směr a řád velikosti, ne jako přesné datum výplaty.

Jak číst předpovědi o práci (a proč titulky o „zmizení milionů míst“ lžou polovinou)

Většina zpráv o budoucnosti práce funguje na jednom triku: uvede hrubý úbytek míst a zamlčí, kolik jich zároveň vznikne. „Automatizace sebere 92 milionů pracovních míst“ zní jako katastrofa. Jenže stejný report ve stejné tabulce uvádí i 170 milionů nově vzniklých rolí. Rozdíl mezi těmito dvěma čísly je čisté saldo pracovních míst — a to je jediné číslo, které skutečně vypovídá o tom, jestli práce ubývá, nebo přibývá.

Aby ses v předpovědích neztratil, drž se tří pojmů:

• Hrubý úbytek — kolik konkrétních míst v ohrožených rolích zmizí. Vysoké, děsivé číslo.
• Hrubý přírůstek — kolik nových míst vznikne v rostoucích rolích. Většinou se v titulcích neobjeví.
• Čisté saldo — rozdíl obou. Podle WEF vychází pro období do roku 2030 kladně, tedy míst spíš přibude.

Druhý háček je, že saldo je celkové, ne osobní. To, že v ekonomice vznikne víc míst než zanikne, konkrétní fakturantce nepomůže, pokud zanikne zrovna to její a nové místo vyžaduje jiné dovednosti. Makro čísla proto čti jako mapu příležitostí, ne jako pojistku. A poslední věc: reporty rozlišují mezi procentuálním a absolutním růstem. Role může růst o 40 % ročně, a přesto jde o pár tisíc lidí; jiná roste „jen“ o pár procent, ale v absolutních číslech jde o statisíce míst. Obojí je růst, ale znamená něco jiného.

Profese, které do roku 2030 nejrychleji rostou

Nejrychleji rostoucí role mají společného jmenovatele: řeší něco, co člověk buď nezvládne bez technologie, nebo naopak něco, co technologie neumí — přímý kontakt, fyzickou práci, péči, úsudek v nejasné situaci. Podle profese budoucnosti 2030 podle WEF táhnou žebříček dvě odlišné skupiny: technologické role s vysokým procentuálním růstem a „lidské“ či fyzické role s obrovským absolutním přírůstkem.

V první skupině vedou specialisté na AI a strojové učení, datoví analytici, FinTech inženýři a vývojáři softwaru. Jejich růst žene digitalizace a to, že firmy potřebují někoho, kdo umí data a AI nástroje nejen používat, ale i nasadit a pohlídat. Ve druhé skupině najdeš zdravotní a pečovatelský personál, techniky pro obnovitelné zdroje a elektromobilitu, řidiče rozvozu a stavební profese — ty rostou kvůli stárnutí populace, zelenému přechodu a e-commerce. Právě tyhle role odpovídají na otázku, které profese budou nejvíc žádané: nejsou to jen „ajťáci“, ale i pečovatelé a řemeslníci, které automatizace nahradit neumí.

Tabulka nejrychleji rostoucích rolí a co je pohání

Rostoucí role	Hybná síla růstu	Jde dělat na dálku?
Specialista na AI a strojové učení	AI a automatizace, poptávka firem po nasazení AI	Ano
Datový analytik / specialista na velká data	Rozhodování na základě dat, digitalizace	Ano
FinTech inženýr	Digitalizace financí a plateb	Ano
Vývojář softwaru a aplikací	Digitalizace napříč obory	Ano
Specialista na kyberbezpečnost	Růst digitálních hrozeb	Ano / částečně
Specialista na obnovitelné zdroje a energetiku	Zelený přechod	Částečně
Technik pro elektromobilitu	Zelený přechod, elektrifikace dopravy	Ne
Zdravotní a pečovatelský personál	Stárnutí populace	Ne
UX / UI designér	Digitalizace produktů a služeb	Ano
Řidič rozvozu a kurýr	Růst e-commerce	Ne

Všimni si vzorce: čím víc role stojí na práci s informacemi, tím spíš ji jde dělat vzdáleně. Čím víc stojí na fyzické přítomnosti nebo lidském kontaktu, tím míň — o tom bude celá samostatná sekce níž.

Profese, které mizí — a co mají společné

Na druhé straně rovnice stojí role, které nezmizí náhodou, ale podle jasného vzorce. Mají tři společné znaky: vysoký podíl rutiny, těžiště v mechanickém zpracování dat a postavení mezistupně v procesu — něco, co jen předává informaci z bodu A do bodu B. Přesně tohle umí software a AI převzít nejlevněji a nejdřív. Když si kladeš otázku, jaké profese zaniknou do roku 2030, nehledej konkrétní obory, ale tenhle vzorec.

Typický příklad je zpracování dokladů. Fakturantka, která ručně přepisuje čísla z faktur do systému, dělá přesně tu práci, kterou OCR a AI zvládnou rychleji a bez překlepů. Nejde o to, že by účetnictví zaniklo — zaniká ta rutinní mezivrstva. Kontrola, výjimky, komunikace s dodavatelem a rozhodování zůstávají lidem. Proto ohrožené profese nejsou celé obory, ale konkrétní úkoly uvnitř nich.

Tabulka nejrychleji klesajících rolí

Klesající role	Důvod útlumu	Kam přejít
Pokladní a prodavač lístků	Samoobslužné pokladny, automatizace prodeje	Podpora zákazníků online, koordinace provozu
Administrativní asistent / sekretářka	AI přebírá agendu, kalendáře, přepisy	Koordinátor automatizace, projektová podpora
Účetní, mzdový a fakturační referent	Automatizace zpracování dokladů a OCR	Správce dat, kontrolní a analytická role
Referent pro zadávání dat	Automatický přepis a extrakce dat	Datový analytik (junior), správce dat
Bankovní úředník u přepážky	Digitální bankovnictví, mobilní aplikace	Online poradce, produktová podpora
Poštovní úředník	Digitalizace komunikace a plateb	Logistika, koordinace zásilek
Pracovník klasického tisku	Přesun k digitálním médiím	Digitální produkce, správa online obsahu

Klíčová zpráva téhle tabulky: ke každé klesající roli existuje příbuzná rostoucí. Přechod skoro nikdy neznamená začínat od nuly — o tom je pozdější sekce s mapou přechodu.

Čtyři síly, které to celé řídí

Za posuny na trhu práce nestojí jedna věc, ale čtyři síly, které se navzájem doplňují. První dvě mění práci nejvíc, další dvě dokreslují obraz.

AI a automatizace

Nejsilnější a nejrychlejší faktor. AI nenahrazuje celé profese — nahrazuje úkoly. Nejdřív padají ty rutinní: přepis dat, třídění dokumentů, jednoduchá korespondence, prvotní zpracování faktur, základní zákaznická komunikace. Podle WEF je zároveň AI největší tvůrce nových rolí, protože někdo ty nástroje musí zavádět, hlídat a napojovat na firemní procesy. Otázka jak AI ovlivní pracovní trh v Česku proto nemá odpověď „vezme práci“, ale „přesune těžiště od vykonávání rutiny k jejímu řízení“. Pokud chceš vidět praktickou stránku, projdi si, jak vydělávat s AI v praxi — je to nejrychlejší způsob, jak si osahat, co dnešní nástroje reálně umí.

Energetika a zelený přechod

Přechod na obnovitelné zdroje, elektromobilitu a úspornější provozy vytváří poptávku po technicích, inženýrech a montérech nových technologií. Tyhle role z velké části nejdou dělat na dálku — instalace fotovoltaiky ani servis nabíječek se vzdáleně neodbaví. Pro trh práce to znamená stabilní růst regionálních, terénních profesí, které automatizace v dohledné době nenahradí.

Demografie a stárnutí populace

Stárnoucí populace v Česku i celé Evropě tlačí nahoru poptávku po zdravotní a sociální péči. Zároveň ubývá lidí v produktivním věku, což zvyšuje hodnotu každého pracovníka a nutí firmy automatizovat rutinu — ne aby propouštěly, ale protože nemají koho nabírat. Péče je přitom typická „lidská“ role, kterou technologie doplní, ale nenahradí.

Přeskupení dodavatelských řetězců

Firmy po posledních otřesech přesouvají výrobu blíž k Evropě a diverzifikují dodavatele. To v Česku, které má silný průmysl, znamená poptávku po logistice, řízení výroby a technické koordinaci. Část těchto rolí je kancelářská a částečně vzdálená, část pevně vázaná na provoz.

Co z toho platí konkrétně pro Česko

Česko je specifický případ, protože stojí na průmyslu a automobilovém sektoru víc než většina evropských ekonomik. To má dvě strany. Na jednu je český trh práce citlivější na automatizaci výroby a na přechod k elektromobilitě — velká část míst je navázaná na obory, které se právě teď proměňují. Na druhou stranu je u nás dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost, takže tlak není „nebudou místa“, ale „nebudou lidé se správnými dovednostmi“. To je zásadní rozdíl oproti zemím s vysokou nezaměstnaností.

Pro budoucnost práce v Česku z toho plyne několik věcí:

• Rekvalifikace bude tažená nedostatkem lidí, ne jejich přebytkem. Zaměstnavatelé mají motivaci zaškolovat, protože nabírat zvenčí je čím dál těžší.
• Průmyslové regiony pocítí přechod k elektromobilitě nejsilněji — mění se struktura dovedností, ne nutně počet míst.
• Péče, IT, energetika a logistika budou hlavní růstové oblasti, což se kryje s evropským trendem.

Konkrétní česká čísla — kolik míst se v jednotlivých oborech promění a jak vypadá regionální poptávka — hledej v primárních zdrojích: prognózy dovedností zveřejňuje evropská agentura Cedefop ve svém Skills Forecastu, aktuální data o českém trhu práce najdeš u Ministerstva práce a sociálních věcí a v datech Českého statistického úřadu o trhu práce. Tyhle instituce data pravidelně aktualizují, takže před rozhodnutím se podívej na nejnovější verzi.

Které z těchto rolí jde dělat na dálku a které ne

Pro čtenáře, který chce pracovat vzdáleně, je tohle nejdůležitější filtr. Ne každá rostoucí role je zároveň profese budoucnosti pro práci na dálku. Rozhodující je jednoduchá otázka: je výstupem práce informace, nebo fyzická činnost?

Podle toho se role dělí do tří skupin:

• Plně na dálku: vývoj softwaru, datová analytika, práce s AI, UX/UI design, online marketing, kyberbezpečnost, copywriting, produktový management. Výstupem je kód, text, návrh nebo rozhodnutí — nic z toho nepotřebuje být fyzicky v kanceláři.
• Částečně na dálku (hybrid): koordinace automatizace, projektové řízení, energetické poradenství, část logistiky. Většina práce jde vzdáleně, ale některé úkony vyžadují přítomnost.
• Vázané na místo: péče a zdravotnictví, montáže OZE, servis elektromobilů, řemeslo, řidiči. Rostou, ale vzdáleně je dělat nejde.

Dobrá zpráva pro freelancery a lidi se side projektem: většina technologických rostoucích rolí spadá do první skupiny. Pokud tě zajímá, kam se remote trh posouvá jako celek, přečti si trendy v digitálním nomádství; praktickou stránku hledání vzdálené pozice pak rozebírá text o tom, jak najít práci na dálku prakticky, protože samotné dovednosti bez strategie shánění nestačí.

Dovednosti, které rostou napříč obory

Bez ohledu na konkrétní roli existuje sada dovedností budoucnosti, které rostou napříč všemi obory. WEF odhaduje, že do roku 2030 se změní zhruba 39 % dnes požadovaných klíčových dovedností — to je velká proměna, ale ne totální výměna. Nejvíc rostou:

• Analytické myšlení — schopnost rozložit problém a rozhodnout se na základě dat. Nejžádanější jádrová dovednost napříč reporty.
• Práce s AI a velkými daty — umět zadat, ověřit a použít výstup AI nástroje, ne se ho bát.
• Technologická gramotnost — orientace v nástrojích, i když nejsi programátor.
• Odolnost a zvládání nejistoty — flexibilita, když se pravidla mění během hry.
• Vedení lidí a sociální vliv — koordinace, komunikace, přesvědčování; to AI nepřebírá.
• Zvídavost a celoživotní učení — ochota doučit se nové, protože poločas rozpadu dovedností se zkracuje.

Všimni si, že polovina seznamu nejsou technické dovednosti, ale lidské. To je odpověď na otázku, jaké obory studovat pro jistotu zaměstnání: kombinace jednoho tvrdého (data, technologie) a jednoho měkkého (vedení, komunikace) je odolnější než čistě jedno nebo druhé.

Jak si tyto dovednosti doplnit

Doplnit dovednosti dnes neznamená nutně jít na vysokou. Funguje kombinace:

1. Krátké online kurzy na konkrétní nástroj (tabulkové procesory na pokročilé úrovni, základy SQL, práce s AI nástroji).
2. Praxe na malém projektu — nauč se tím, že něco reálně postavíš. Můžeš třeba zkusit vytvořit si vlastní AI produkt bez technických znalostí a naučit se principy „za pochodu“.
3. Rekvalifikace přes úřad práce — u nás lze část kurzů financovat. Podmínky, výše příspěvku i seznam podporovaných kurzů se ale průběžně mění, proto si aktuální stav ověř přímo na webu Úřadu práce ČR a hraniční případy konzultuj s poradcem, ne podle staršího článku.

Jsi v klesajícím oboru? Mapa přechodu na příbuznou roli

Nejčastější mýtus o rekvalifikaci na perspektivní obor je, že musíš zahodit všechno a začít od nuly. Ve skutečnosti je nejúspěšnější přechod ten, který staví na tom, co už umíš, a jen k tomu přidá nadstavbu. Rozdíl mezi reskillingem (rekvalifikace na úplně jiný obor) a upskillingem (doplnění dovedností nad stávající základ) je zásadní — a většině lidí stačí to druhé.

Ukažme si to na modelové situaci, která sedí na tabulku klesajících rolí výše.

Výchozí bod: Jana, fakturantka. Deset let přepisuje faktury, hlídá splatnosti a komunikuje s dodavateli. Firma nasadila AI nástroj, který doklady načítá automaticky. Rutinní přepis, tedy 60 % její náplně, převezme software. Zbylých 40 % — kontrola, řešení výjimek, komunikace, přehled o procesu — zůstává a je cenné.

Cíl: koordinátorka automatizace nebo správkyně dat. Někdo ten AI nástroj musí nastavit, hlídat jeho výstupy, řešit chyby a být mostem mezi účetnictvím a IT. To je přesně role, kterou Jana zná zevnitř — rozumí dokladům i tomu, kde vznikají chyby.

Co potřebuje doplnit a v jakém horizontu (modelový odhad, ne záruka):

• Práce s daty — pokročilé tabulky a základy dotazů nad daty. Zvládnutelné za 2–3 měsíce po večerech.
• AI nástroje — jak zadat úkol, ověřit výstup a nastavit automatizaci. 1–2 měsíce praxe.
• Základy procesního myšlení — popsat a zlepšit tok dokladů. Průběžně, hlavně praxí.

Celkový horizont přechodu je řádově 6–9 měsíců souběžně s prací, ne roky studia. Jana nezačíná od nuly — deset let znalosti účetní agendy je právě to, co juniora bez praxe odlišuje od člověka, kterého firma chce. Nadstavba nad zkušeností je rychlejší a cennější než rekvalifikace od píky.

Tenhle princip funguje obecně: najdi ve své klesající roli tu část, kterou AI nepřebírá (úsudek, kontext, komunikace), a k ní přidej dovednost, která tě posune do řídící nebo analytické vrstvy stejného oboru.

Co dělat, pokud jsi zaměstnanec — a co, pokud jsi na volné noze

Strategie se liší podle toho, odkud startuješ.

Pokud jsi zaměstnanec

Máš výhodu stabilního příjmu, ze kterého můžeš financovat přechod bez tlaku. Využij to:

• Zmapuj svou roli podle vzorce rutiny — kolik procent tvé práce je opakovaná rutina, kterou by AI mohla převzít? Čím víc, tím dřív začni.
• Vyjednej si školení u zaměstnavatele. Firmy dnes upskilling spíš vítají, protože nabírat zvenčí je drahé a pomalé.
• Rozjeď side project. Vedle práce si můžeš bez rizika osahat rostoucí obor — jak na to prakticky, rozebírá text o tom, jak spustit si side project vedle hlavní práce.
• Znej svá práva. Flexibilnější formy práce a home office upravuje zákoník práce; přehled dává článek o tom, jaká přinesla nová práva zaměstnanců v rámci flexi novely.

Pokud jsi na volné noze

Jako OSVČ se přizpůsobuješ rychleji, ale neseš celé riziko sám. Priority:

• Sleduj, jak AI mění sazby a poptávku ve tvém oboru — část služeb zlevní, jiné podraží. Reaguj na to nabídkou, ne snižováním cen naslepo.
• Přidej k službě vyšší patro. Pokud děláš rutinní úkol, který AI zlevňuje, posuň se ke koordinaci, strategii nebo dohledu.
• Diverzifikuj příjmy. Zvaž pasivnější linku, třeba vytvoření vlastního digitálního produktu, aby tvůj příjem nestál jen na hodinách.
• Ohlídej si daně a odvody. Parametry pro OSVČ (paušální daň, limity, odvody) se rok od roku mění — konkrétní čísla a hraniční případy řeš s daňovým poradcem nebo na oficiálních webech, ne podle staršího přehledu.

Co udělat teď

1. Rozeber svou roli na úkoly a označ rutinu ještě tento týden — u každého úkolu si napiš, jestli ho AI už umí, nebo brzy bude umět.
2. Vyber jednu tvrdou a jednu měkkou dovednost z části „Dovednosti, které rostou“ a začni s tou, která tě posune do řídící nebo analytické vrstvy tvého oboru.
3. Zapiš se do jednoho konkrétního kurzu (práce s daty nebo AI nástroje) do 30 dnů — krátký a zaměřený porazí „někdy se doučím“.
4. Ověř si možnost rekvalifikace přímo na webu Úřadu práce ČR a aktuální podmínky si nech potvrdit poradcem, protože se mění.
5. Postav si malý projekt, na kterém novou dovednost reálně použiješ — portfolio poráží certifikát.
6. Pokud jsi OSVČ, projdi si sazebník a daňové parametry na rok 2026 a hraniční body konzultuj s daňovým poradcem.
7. Za tři měsíce si přeměř postup — kolik rutiny už delegoval AI a o kolik ses posunul k perspektivní roli.

Často kladené otázky

Jaké profese zaniknou do roku 2030?

Nejrychleji ubývají rutinní administrativní a datové role: pokladní, administrativní asistenti a sekretářky, fakturační a mzdoví referenti, referenti pro zadávání dat, bankovní úředníci u přepážky a poštovní úředníci. Spojuje je rutina, mechanické zpracování dat a role mezistupně v procesu.

Které profese budou v roce 2030 nejvíc žádané?

Podle Future of Jobs Report 2025 nejvíc porostou specialisté na AI a strojové učení, datoví analytici, FinTech inženýři a vývojáři softwaru, a zároveň zdravotní a pečovatelský personál, technici pro obnovitelné zdroje a elektromobilitu a řidiči rozvozu.

Jak umělá inteligence ovlivní pracovní trh v Česku?

AI v Česku nenahradí celé profese, ale rutinní úkoly uvnitř nich — zejména v administrativě, účetnictví a zpracování dat. Kvůli nízké nezaměstnanosti bude hlavním efektem přesun těžiště od vykonávání rutiny k jejímu řízení a nedostatek lidí se správnými dovednostmi.

Kolik pracovních míst zanikne kvůli automatizaci do roku 2030?

Světové ekonomické fórum odhaduje globálně zánik zhruba 92 milionů míst do roku 2030, současně ale vznik asi 170 milionů nových — čisté saldo je tedy kladné, přibližně 78 milionů míst. Jde o predikci s vestavěnou nejistotou.

Jaké dovednosti budou v budoucnu nejdůležitější?

Nejrychleji rostou analytické myšlení, práce s AI a velkými daty, technologická gramotnost, odolnost a zvládání nejistoty, vedení lidí a celoživotní učení. Nejodolnější je kombinace jedné tvrdé a jedné měkké dovednosti.

Které profese budoucnosti jde dělat na dálku?

Plně na dálku jde vývoj softwaru, datová analytika, práce s AI, UX/UI design, online marketing, kyberbezpečnost a copywriting. Vázané na místo zůstávají péče a zdravotnictví, montáže obnovitelných zdrojů, servis elektromobilů a řemeslo.

Jak se připravit na změny na trhu práce do roku 2030?

Rozeber svou roli na úkoly, odděl rutinu, kterou převezme AI, a doplň si jednu tvrdou a jednu měkkou dovednost formou krátkého kurzu a reálného projektu. Stav na tom, co už umíš — nadstavba je rychlejší než rekvalifikace od nuly.

Je práce právníka nebo lékaře ohrožena automatizací?

Ne v celku. AI převezme rutinní části (rešerše, koncepty, zpracování dokumentace), ale úsudek, odpovědnost a přímý kontakt s klientem či pacientem zůstávají lidem. Tyto profese se spíš promění než zaniknou.