Nabídka od zahraniční firmy zpravidla znamená vyšší hrubou částku, než na jakou jsi zvyklý z českého trhu — často několikanásobek. Zásadní otázka ale nezní, kolik ti zahraniční firma nabídne, nýbrž kolik ti po zdanění a odvodech skutečně zůstane a kdo za tebe tyto povinnosti řeší. Práce pro zahraniční firmu z Česka funguje ve třech odlišných právních režimech a každý z nich má jiný dopad na jistotu příjmu, výši odvodů i na to, kolik papírování zůstane na tobě. Tenhle text je součástí širšího pohledu na trendy digitálního nomádství, protože poptávka po lidech, kteří umí pracovat na dálku pro zahraniční klienty, dál roste.
Tři modely, jak pracovat pro zahraniční firmu z Česka
V praxi se spolupráce se zahraniční firmou odehrává v jedné ze tří variant. První je zaměstnání přes takzvaného EOR poskytovatele (Employer of Record) — služby typu Deel nebo Remote, které tě formálně zaměstnají jménem zahraniční firmy. Druhá varianta je přímé zaměstnání u zahraniční firmy, která si v Česku založila vlastní právnickou osobu (dceřinou firmu, pobočku). Třetí možností je spolupráce na živnostenský list, kdy zahraniční firmě fakturuješ jako OSVČ a nejsi jejím zaměstnancem, ale dodavatelem. Každý z modelů řeší jinak zdanění, sociální a zdravotní pojištění i to, co se stane, když onemocníš nebo firma spolupráci ukončí.
Model 1: Zaměstnání přes EOR (Deel, Remote a spol.)
EOR poskytovatel je formální zaměstnavatel, který za zahraniční firmu vede mzdovou agendu, odvádí za tebe sociální a zdravotní pojištění a sráží zálohy na daň. Zahraniční firma ti řídí práci, EOR platforma vystupuje jako administrativní prostředník. Výhodou je, že máš pracovní smlouvu podle českého práva, nárok na dovolenou, nemocenskou i výpovědní lhůtu — bez toho, aby si zahraniční firma musela zřizovat vlastní entitu v ČR. Nevýhodou je poplatek, který EOR služba účtuje (obvykle jednotky procent z hrubé mzdy nebo paušál v desítkách dolarů měsíčně), a fakt, že v případě sporu řešíš věc s platformou, ne přímo se zaměstnavatelem, který o tvé práci rozhoduje.
Model 2: Přímé zaměstnání u zahraniční firmy s českou entitou
Pokud si zahraniční firma v Česku založila dceřinou společnost (typicky s. r. o.), můžeš u ní být zaměstnaný přímo — bez prostředníka. Platí pro tebe standardní český zákoník práce, včetně nároku na dovolenou, nemocenskou, odstupné a ochrany před výpovědí. Tento model se v posledních letech mění díky nové novele zákoníku práce, která zpřesnila pravidla pro práci z domova (home office), včetně nároku na náhradu nákladů spojených s prací na dálku. Z pohledu jistoty je to nejbezpečnější varianta ze všech tří — máš stejná práva jako zaměstnanec libovolné české firmy, jen s zahraničním vlastníkem v pozadí.
Model 3: Kontraktor na IČO — fakturuješ jako OSVČ
Třetí model je nejběžnější u IT, marketingových a kreativních profesí. Založíš si živnost, se zahraniční firmou podepíšeš smlouvu o spolupráci a fakturuješ jí za odvedenou práci — bez pracovního poměru, bez nároku na dovolenou nebo nemocenskou ze zákona. Výhodou je nejvyšší hrubý příjem ze všech tří modelů (žádný zaměstnavatel neodvádí povinné odvody navíc) a možnost pracovat pro víc klientů zároveň. Nevýhodou je, že sis odpovědný za všechno sám — od záloh na daň a pojistné až po vedení účetnictví nebo daňové evidence. Řada lidí tento model kombinuje se zaměstnáním u českého zaměstnavatele; jak taková kombinace funguje z hlediska odvodů, popisuje článek o OSVČ vedle zaměstnání.
Srovnání modelů: jistota, odvody, nároky a čistý příjem
| Kritérium | EOR zaměstnání | Zaměstnání u české entity | Kontraktor na IČO |
|---|---|---|---|
| Právní jistota | Vysoká — pracovní smlouva dle ČR práva | Nejvyšší — plná ochrana zákoníku práce | Nízká — smluvní vztah, žádná ochrana zaměstnance |
| Kdo odvádí pojistné | EOR platforma | Česká entita zaměstnavatele | Ty sám jako OSVČ |
| Nárok na dovolenou/nemocenskou | Ano, ze zákona | Ano, ze zákona | Ne, řešíš si sám (rezervy, komerční pojištění) |
| Administrativa | Minimální, řeší EOR | Minimální, řeší mzdová účtárna | Vysoká — přiznání, přehledy, faktury |
| Čistý příjem při stejné hrubé sazbě | Nižší — EOR poplatek + odvody | Nižší — plné zaměstnanecké odvody | Nejvyšší — nejnižší efektivní zatížení |
Kde platíš daně: daňový domicil a daňové rezidentství
Daňový domicil (rezidentství) určuje, ve kterém státě přiznáváš svůj celosvětový příjem. Nejde o to, kde sídlí firma, která ti platí, ani v jaké měně ti chodí faktura — rozhoduje, kde máš tzv. středisko životních zájmů a kde se fyzicky zdržuješ. Zákon o daních z příjmů i mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění pracují s testem bydliště a testem 183 dnů pobytu v roce. Pokud oba testy ukazují na Česko, jsi českým daňovým rezidentem bez ohledu na to, že tvůj klient nebo zaměstnavatel sídlí v Německu, USA nebo Spojených arabských emirátech.
Kdy jsi daňovým rezidentem ČR (a co to znamená pro celosvětový příjem)
Daňovým rezidentem ČR jsi, pokud tu máš bydliště (stálý byt, který můžeš kdykoliv užívat s úmyslem se v něm trvale zdržovat) nebo se tu obvykle zdržuješ — tedy alespoň 183 dní v kalendářním roce. Rezidentství s sebou nese povinnost přiznat v Česku veškerý příjem bez ohledu na to, odkud plyne: mzdu od EOR zaměstnavatele, výdělek od zahraniční s. r. o. i fakturační příjem od klientů mimo ČR. Nerezident naopak zdaňuje v Česku jen příjem ze zdrojů na českém území. Hraniční situace — typicky roky, kdy se stěhuješ, nebo dlouhodobý pobyt v zahraničí bez formálního přehlášení — patří vždy k daňovému poradci, protože chybný odhad rezidentství může znamenat dodatečné doměření daně v obou zemích najednou.
Smlouva o zamezení dvojího zdanění v praxi: zápočet vs. vynětí
Česko má uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s většinou zemí, odkud čeští freelanceři a zaměstnanci typicky pracují — s Německem, USA, Velkou Británií i většinou zemí EU. Tyto smlouvy určují, který stát má primární právo příjem zdanit, a jakou metodou se zamezí tomu, abys stejný příjem zdanil dvakrát. V praxi se používají dvě metody: metoda vynětí (příjem zdaněný v zahraničí se v ČR z daňového základu vyjme, případně se zohlední při výpočtu sazby) a metoda zápočtu (daň zaplacenou v zahraničí si započteš proti daňové povinnosti v ČR, maximálně však do výše české daně na stejný příjem). Která metoda se použije, určuje konkrétní smlouva s danou zemí — nejde o volbu poplatníka.
Jak podat daňové přiznání, když ti nikdo nesráží zálohy
U modelu EOR a zaměstnání u české entity za tebe zálohy na daň sráží zaměstnavatel měsíčně ze mzdy, takže roční zúčtování nebo přiznání je obdobná situace jako u kteréhokoliv jiného zaměstnance. U kontraktora na IČO ti nikdo nic nesráží — daň si počítáš a platíš sám, formou čtvrtletních nebo pololetních záloh podle výše předchozí daňové povinnosti, a jednou ročně podáváš přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud fakturuješ v cizí měně, musíš příjmy a výdaje přepočítat na koruny podle kurzu, který si zvolíš (jednotný kurz České národní banky k poslednímu dni roku, nebo kurz platný v den uskutečnění účetního případu) a metodu musíš držet konzistentně celý rok.
Sociální a zdravotní pojištění: jak se nestát nepojištěným v obou zemích
Riziko, které lidé pracující pro zahraniční firmu podceňují nejčastěji, je mezera v pojištění — situace, kdy nejsi nemocensky ani zdravotně pojištěný nikde, protože se domníváš, že to řeší zahraniční firma, a ona se domnívá, že to řešíš ty. U zaměstnání (EOR i česká entita) je situace jasná: odvody jdou do českého systému, protože práci fakticky vykonáváš v Česku. U kontraktora na IČO se musíš sám přihlásit k účasti na důchodovém pojištění a musíš platit zálohy na zdravotní pojištění od prvního měsíce podnikání — nezáleží na tom, že klient sídlí v zahraničí a že fakturuješ v eurech nebo dolarech.
Formulář A1 a koordinační nařízení EU: jeden stát, jedny odvody
V rámci Evropské unie platí koordinační nařízení (ES) č. 883/2004, jehož základní princip zní: sociální pojištění platíš vždy jen v jednom členském státě, a to typicky tam, kde práci fyzicky vykonáváš. Pokud pro tebe zahraniční firma z EU vede zaměstnání a ty pracuješ z Česka, musí prokázat, do kterého systému odvádí, formulářem A1 — potvrzením, které vydává instituce v zemi pojištění a které tě chrání před tím, aby po tobě chtěly odvody obě země zároveň. O formulář A1 žádá zpravidla zaměstnavatel (nebo EOR platforma jeho jménem) u České správy sociálního zabezpečení, pokud má být pojištění vedeno v ČR. Bez A1 riskuješ, že při kontrole bude tvá situace vyhodnocena jako nepojištěná nebo duplicitně pojištěná.
Firma mimo EU (USA, UK, Švýcarsko): co platí jinak
Mimo Evropskou unii koordinační nařízení neplatí a situace se řídí bilaterálními smlouvami o sociálním zabezpečení, pokud mezi ČR a danou zemí existují — jejich rozsah se stát od státu liší a některé oblasti (typicky zdravotní pojištění) často nepokrývají vůbec. Švýcarsko je díky dohodě mezi EU a Švýcarskem prakticky napojené na stejný koordinační systém jako členské státy EU, takže A1 funguje obdobně. Velká Británie má s EU po brexitu samostatný protokol o koordinaci sociálního zabezpečení v rámci obchodní dohody, ale pokrytí je užší než uvnitř EU a u déletrvající práce na dálku je potřeba ověřit konkrétní situaci. U USA komplexní smlouva pokrývající celou oblast sociálního a zdravotního pojištění analogická evropskému koordinačnímu nařízení chybí, takže se v drtivé většině případů uplatní čistě český režim — jako OSVČ nebo přes EOR se sídlem v EU, pokud americká firma sama v Česku nezaměstnává.
Na co si dát pozor ve smlouvě se zahraniční firmou
Ať už podepisuješ pracovní smlouvu nebo smlouvu o spolupráci jako dodavatel, projdi si vždy tyto body: jurisdikci a rozhodné právo (podle kterého státu se bude spor řešit), výpovědní lhůtu a podmínky ukončení, měnu, ve které je odměna sjednaná, a kdo nese kurzové riziko i bankovní poplatky za mezinárodní převod. U kontraktorské smlouvy navíc zkontroluj, zda smlouva neobsahuje skryté prvky závislé práce (pevná pracovní doba, povinnost používat výhradně firemní nástroje, zákaz práce pro jiné klienty) — takové formulace zvyšují riziko, že úřad práci posoudí jako nelegální zastřené zaměstnání bez ohledu na to, že máš na papíře smlouvu o spolupráci.
Rozhodné právo a soud: podle čeho se spor bude řešit
U smluv se zahraničními firmami je běžné, že si firma do smlouvy vloží rozhodné právo státu svého sídla (např. právo státu Delaware nebo Anglie a Walesu) a příslušnost tamních soudů nebo rozhodčího řízení. To pro tebe v praxi znamená, že případný spor budeš muset řešit podle cizího práva, často i v cizím jazyce a s náklady na zahraničního právníka. U větších zakázek nebo dlouhodobé spolupráce je rozumné vyjednat alespoň rozhodčí doložku s rozhodčím řízením v jazyce, kterému rozumíš, nebo pojistit spolupráci advokátní konzultací už při podpisu, ne až ve chvíli, kdy spor nastane.
Duševní vlastnictví a konkurenční doložka: nejdražší dvě klauzule
Klauzule o duševním vlastnictví určuje, komu patří výstupy tvé práce — kód, design, texty, know-how. Standardem je, že veškerá práva automaticky přecházejí na zadavatele (work-for-hire), což je u zaměstnání logické, ale u kontraktorské smlouvy stojí za vyjednání, zda si můžeš ponechat právo použít obecné řešení nebo části kódu i pro jiné klienty. Konkurenční doložka (non-compete) ti může na určitou dobu po skončení spolupráce zakázat práci pro konkurenty zadavatele — u zahraničních smluv bývají tyto doložky formulované mnohem šířeji, než na co jsi zvyklý z českého prostředí, a jejich vymahatelnost v ČR se může lišit od vymahatelnosti ve státě, jehož právo smlouva určuje. Obě klauzule čti pozorně dřív, než podepíšeš, protože zpětně se vyjednávají mnohem hůř.
Jak dostat peníze do Česka nejlevněji a co s kurzovým rizikem
Klasický bankovní SWIFT převod bývá nejdražší cestou, jak dostat výdělek ze zahraničí do ČR — kombinuje poplatek za odchozí i příchozí platbu a často nevýhodný směnný kurz banky. Levnější alternativou jsou specializované platformy pro mezinárodní převody a multiměnové účty, které nabízejí kurz bližší mezibankovnímu a nižší fixní poplatky, případně účty umožňující držet part příjmu přímo v cizí měně a směňovat postupně podle aktuálního kurzu. Kurzové riziko se nedá zcela eliminovat, ale dá se zmírnit tím, že větší část příjmu neměníš najednou v jeden den, ale rozkládáš směnu do více plateb v průběhu měsíce nebo čtvrtletí.
Kolik ti reálně zůstane: propočet u všech tří modelů
Přesná čísla se rok od roku mění (sazby, stropy i minimální zálohy), takže následující propočet ber jako orientační model ukazující mechaniku, ne jako aktuální sazebník — konkrétní částky pro rok 2026 si vždy ověř u účetního nebo na webu Finanční správy. U zaměstnaneckých modelů (EOR i česká entita) ti zaměstnavatel strhává zhruba 11 % hrubé mzdy na sociální a zdravotní pojištění a dále zálohu na daň z příjmu ve výši 15 % (nad zákonným stropem 23 %) — čistá mzda tak vychází nižší, ale nejméně rizikově, protože zbytek odvodů platí zaměstnavatel navrch nad tvou hrubou mzdou. U kontraktora na IČO platíš sociální pojištění ve výši 29,2 % a zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu (typicky poloviny zisku), plus daň z příjmu — anebo si můžeš zvolit paušální daň, která tyto tři platby sloučí do jedné měsíční částky a zbavuje tě povinnosti vést evidenci výdajů. Při stejné hrubé sazbě od klienta obvykle vychází nejvyšší čistý příjem u modelu OSVČ, nejnižší u zaměstnání přes EOR kvůli poplatku platformě navrch.
Dovolená, nemoc a rodičovská, když fakturuješ na IČO
Jako OSVČ nemáš ze zákona nárok na placenou dovolenou ani na nemocenskou v prvních dnech nemoci tak, jak ji zná zaměstnanec — nemocenské dávky ti stát vyplatí jen v případě, že sis dobrovolně platil nemocenské pojištění alespoň po dobu tří měsíců před vznikem nemoci. Rodičovský příspěvek nárok na OSVČ nezávisí přímo na formě podnikání, ale peněžitá pomoc v mateřství vyžaduje účast na nemocenském pojištění po potřebnou dobu před nástupem na mateřskou. V praxi to znamená, že sis musíš dovolenou i výpadek příjmu při nemoci nahradit finanční rezervou, případně komerčním pojištěním, a dobrovolné nemocenské pojištění zvážit dostatečně dopředu, ne až ve chvíli, kdy nemoc nebo těhotenství přijde.
Hypotéka při příjmu ze zahraničí: co po tobě banka bude chtít
Banky bonitu u zaměstnanců zahraniční firmy (EOR i českou entitu) posuzují podobně jako u běžného zaměstnaneckého příjmu — chtějí pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu a historii výplat na účet, ideálně v korunách nebo s jasně dohledatelným přepočtem. U kontraktora na IČO je posuzování přísnější: banky obvykle žádají daňová přiznání za poslední dva roky, chtějí vidět stabilitu příjmu v čase a některé přistupují ke krátké historii podnikání (do jednoho až dvou let) obezřetně, protože jim chybí srovnatelná jistota jako u zaměstnaneckého poměru. Příjem v cizí měně banka přepočítává vlastním kurzem a často k němu přistupuje konzervativněji, protože počítá s kurzovým rizikem, které by tě mohlo v budoucnu omezit ve splácení.
Kdy se model stane rizikovým: švarcsystém a stálá provozovna
Švarcsystém označuje situaci, kdy formálně fakturuješ jako OSVČ, ale fakticky vykonáváš závislou práci — máš pevnou pracovní dobu určenou zadavatelem, používáš výhradně jeho nástroje a vybavení, podléháš jeho přímým pokynům a nepracuješ pro nikoho jiného. Takové uspořádání může úřad práce nebo finanční správa při kontrole překvalifikovat na nelegální práci s pokutou jak pro tebe, tak (u českých zadavatelů) pro objednatele; u zahraniční firmy bez zastoupení v ČR dopadá sankční riziko primárně na tebe. Druhé riziko je opačné a týká se zahraniční firmy: pokud jako její jediný zástupce v ČR fakticky sjednáváš smlouvy jejím jménem nebo tu dlouhodobě vykonáváš klíčovou část její činnosti, může tvá přítomnost založit tzv. stálou provozovnu — a zahraniční firma by pak musela část svého zisku zdanit v Česku. V hraničních situacích (dlouhodobá exkluzivní spolupráce s jedním klientem, rozhodovací pravomoci jménem firmy) je namístě konzultace s daňovým poradcem už na začátku spolupráce, ne až po letech.
Časté otázky
Je home office pro zahraniční firmu nelegální práce?
Sama o sobě ne. Nelegální se stává až tehdy, když formu (OSVČ, smlouva o spolupráci) používáš k zastření skutečného zaměstnaneckého vztahu (švarcsystém), nebo když si nesplníš registrační a odvodové povinnosti v Česku, přestože tu fakticky pracuješ a bydlíš.
Musím platit daně v ČR, i když zahraniční firma nemá v Česku žádnou pobočku?
Ano, pokud jsi českým daňovým rezidentem, přiznáváš v ČR celosvětový příjem bez ohledu na to, kde sídlí firma, která ti platí. To, že zadavatel nemá v Česku entitu, tě povinnosti nezbavuje — spíš naopak, protože nikdo za tebe automaticky nesráží zálohy.
Co je formulář A1 a kde ho získám?
Je to potvrzení o příslušnosti k systému sociálního zabezpečení jednoho státu EU, které tě chrání před dvojím odvodem pojistného. O A1 žádá zpravidla zaměstnavatel u příslušné instituce v zemi, kde má být pojištění vedeno — v ČR je to Česká správa sociálního zabezpečení.
Je EOR zaměstnání bezpečná forma spolupráce?
Ano, pokud jde o zavedenou platformu s licencí a transparentními podmínkami — máš standardní pracovní smlouvu podle českého práva. Rozdíl oproti zaměstnání u české entity je v tom, že administrativu i případné spory řešíš primárně s platformou, ne přímo se zahraniční firmou, která ti fakticky řídí práci.
Mohu kombinovat zaměstnání v ČR a fakturaci pro zahraniční klienty na IČO?
Ano, jde o běžnou kombinaci u lidí se side projektem. Musíš ale sledovat, že vedlejší činnost OSVČ má jiné (nižší) minimální zálohy na pojistné než hlavní činnost, a obě aktivity uvádět správně v daňovém přiznání.
Kde platím sociální pojištění, když pracuji z Česka pro firmu z jiné země EU?
V rámci EU platí zásada jednoho státu — obvykle tam, kde práci fyzicky vykonáváš, tedy v Česku, pokud tu trvale pracuješ a bydlíš. Konkrétní stát potvrzuje formulář A1.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.
