Ekvádor – pro nomády a dobrodruhy poměrně zajímavý

Přechod do Ekvádoru – hraniční přechod z Kolumbie

Do Ekvádoru (oficiálně Ekvádorská republika) jsem přecházeli přes pozemní hraniční přechod z Kolumbie. Vyplňovali jsme jednoduchý formulář a následně dostali vstupní razítko do cestovního pasu. Prošli jsme aniž se na cokoli jiného ptali. Dle některých zdrojů úřednící vyžadují k prokázání doklad o zpáteční letence. Buďte tedy připraveni ji ukázat, ať nemáte zbytečně problémy jako my při přechodu z Nicaraguy do Kostariky (více v článku Prokázání zpáteční letenky).

Užitečné a zajímavosti

• Měna: Americký dolar (USD)
• Víza: Turistické cesty do 90 dnů bez víz (vždy si ověřte před cestou)
• Časový posun: – 6 hodin vůči České republice

Z hranic Ekvádoru do Otavala

Odtud vezměte kolektivo do městečka Tulcan (1,5 USD). Doporučované taxi od úřednice na přepážce je zbytečně drahý. Z hraničního městečka Tulcan vezměte další kolektivo bus (3,75 USD) do města Otavalo. Cesta trvá přibližně 3 hodiny. Přesvěčte se, že autobus jede na terminál do Otavala. Nás vyhodil skoro na dálnici, takže jsme strávili pár desítek minut zjišťováním, kde jsme a následnou cestou pěšky do centra. Také pro tyto případy doporučuji mít lehký batoh, ať už cestujete v režimu backpacking či jinak. Váha batohu vás nesmí omezovat. Podívejte se na vybavení, které pro cestovatele doporučuji.

Otavalo – nejlepší pro nákup suvenýrů a relax

Otavalo je velmi vyhledávané město backpackery, dobrodruhy i samotnými turisty. Najdete tu obrovský market s ručně vyráběným zbožím i textilem. Otavalo je ideální místo pro nákup suvenýrů. Řekl bych, že lepší než Salento v Kolumbii. Najdete tu neuvěřitelně náramků, naušnic, klíčenek, také lapače snů (dreamcatchery). Prodává se tu hodně textilu z lamí vlny, svetry, poncha, šály.

Sobotní trh si v Otavalu nenechte ujít

V sobotu je v Otavalu největší trh, přijíždí spousta prodejců i okolních měst. Obrovské náměstí nestačí a jsou roztáhlí v ulicích několik bloků od náměstí. Pokud dorazíte v sobotu, nenechte si ujít trh se zvířaty, je skvělý!

Ubytování v Otavalu

Jedno z nejlevnějších ubytování je v hostelu Runa Pocha (share room, 7 USD osoba). Hostel má WiFi (naše Lonely Planet nebyla aktuální), ale nemá kuchyňku. Také jsme zde pracovali, nebylo to špatné.

Kde se najíst

Skvělé, místní a levné jídlo najdete od 7 pm do 10 pm na tržnici. Je tu spousta stánků s nabídkou lokální večeře za max. 2,5 USD.

Zajímavá místa v okolí Otavala

Za návštěvu kolem Otavala stojí rozhodně nedaleká kaskáda vodopádů. Autobus sem bohužel nejezdí, musíte taxíkem, ale je levný. My jsme s kamarádem, ekvádorcem Giovanym projeli spoustu okolních vesniček. Pokud máte víc dnů v Otavalu, doporučuji:

• Vesnička Peguche (suvenýry a vodopády)
• Laguna San Pablo
• Městečko Cotacachi (suvenýry, hodně kožených produktů, celkem turistické, hezký kostelík)
• Laguna Cuicocha – vznikla sopečným výbuchem, nyní má krásný ostrůvek uprostřed

Quito – hlavní město odkud výletit

Autobusem z Otavalo do Quito za 2,50 USD. Autobus jezdí každou chvilku z autobusového nádraží, které je pár bloků od tržnice.

Quito je hlavní město se vším všudy. Velké město s turistickým ruchem. A protože nejsem příliš příznivcem velkých měst, Quito pro nás bylo bodem, odkud pojedeme za výlety. Najdete tu velké množství turistických agentur, který vám mohou zorganizovat túry. Agenturní túry nemám rád, ale v případě výletu do Amazonie, jsme de facto museli využít placené služby místních znalců.

Výhodou velkých měst je také koncentrace kamarádů z celého světa. My jsme se takhle setkali s Karlem, Ekvádorcem s českými kořeny (díky Lence Přichystalové).

Střed světa nedaleko Quita

Vyrazit můžete také do středu země. Nedaleko Quita běží napříč zeměkoulí nejen rovník, ale také nultý poledník. Jedná se tak o pomyslný střed našeho světa.

Přilehlé muzeum bylo jedno z nejvíce srandovních, které jsme na cestě potkali. Nejen, že se zde dozvíte spoustu zajímavých informací, zaujala nás především převlíkárna, kde jsme si udělali pár výstředních fotek. Můžete rozkliknout do větší velikosti 🙂

Výlet do Amazonské džungle

Při cestě přes Latinskou Ameriku jsme chtěli zažít pár dní v opravdové džungli. Od Amazonie jsme si slibovali neuvěřitelný zážitek. Už od Kolumbie jsme sledovali, kam a jak bychom jeli. Nakonec jsme vyhodnotili Ekvádor jako tu pravou destinaci. Pravděpodobně více na jih (v Bolívii, Brazílii) by zážitek byl lepší, ale už jsme ukončovali naše 5 měsíční nomádění, které jsme začali v Mexiku.

Zkušenost s šamanem, džunglí i prostupujícím turismem

Po detailním průzkumu možností, kam do Amazonie se vydat, jsme se rozhodli pro EcoLodge Guymanco.

Vybrali jsme variantu 4 dny, 3 noci za 230 USD na osobu.

Doprava do Lago Agrigo místním busem za 12 USD. Cesta namísto 8 hodin trvala pouhých šest. To na první pohled vypadá skvěle, jenomže my přijeli ve 4 ráno, což nebylo vůbec příjemný. Cestou jsme měli navíc policejní kontrolu, téměř jsme nespali. Čekali jsme do 6 ráno než otevřou hotel, kde jsme měli snídani za 3 USD. Zvažte případně privátní turistický autobus z Quita do Lago Agrigo za 20 USD.

Pocity a myšlenky z celé organizované túry mám opravdu hodně smíšené. Na internetu spíše čtete pozitivní zkušenosti s výletem do amazonské džungle. Samozřejmě jsme chtěli vyzkoušet i Ayahuascu a zažít pravé sezení s šamanem. Při prvním výletu za šamanem jsem se u toho necítil vůbec dobře, když jsme viděli jak jsou turisticky napojení na Eco ubytování. Zkušenost s Ayahuascou jsme proto odložili na někdy příště.

Naše zážitky z Ekvádor sepsala Janča na svém blogu v článku S batohem skrze Ekvádor až domů

Fotografie z Amazonie

Baňos – nomádské i turistické

Z Quita (jižní terminál) do Bǎnos za 4,50 USD. Cesta trvá 3-4 hodiny.

V Baňos najdete neuvěřitelné množství hostelů a možností ubytování. Tohle městečko je silně turistické a obchody a hostely na to velmi reagují. My vybrali Casa Plantas y Blancas – fajn recepční (mluví spíše španělsky), dorm za 8 USD, vzhledem k deštivé sezóně jsme byli schopni usmlouvat double room z 12 USD na 8 USD na osobu. Casa Plantas y Blancas má krásnou střešní terasu. Krytá část slouží jako kuchyně a restaurace a venkovní část pro chill out. Kolem dokola vás obklopují hory, tohle je neuvěřitelně krásný pohled. Nenechte si proto ujít snídani, budete se cítit skvěle 🙂

Baňos pro digitální nomády

My jsme naše snídaně prodloužili o práci a pravidelně jsme si tu vytvořili malý coworking. Vřele mohu doporučit všem přijíždějícím digitálním nomádům. Rychlost WiFi stabilní a dostatečně rychlá pro práci ve WordPressu, na sociálních sítí, emailing i pro PPC reklamy.

Zajímavá místa a výlety v Baňos

Vyhlídka Bella Vista – skvělý krátký výlet, pokud se vám nechce nikam daleko. Na Bellu Vistu jdete pěšky asi 30-45 minut strmějším kopcem. Vyhlídka je nádherná a vidíte městečko Baňos položené v údolí obklopené zelenými horami. Nezapoměnte si mikinu nebo bundu, nahoře pěkně fouká.

Casa de Arbol je oblíbeným místečkem pro všechny dobrodruhy, zvědavce a nově bych řekl také travel bloggery. Je to malý domeček na stromě (tree house) a houpačka, kde se zhoupnete do údolí. Při větších houpání zažíváte super pocity, doslova létáte nad údolím 🙂

Spíše se vyhněte víkendu a vydejte se sem o všední dny. Slyšel jsem, že o víkendu tu můžete taky čekat taky hodinu ve frontě, udělat si během 5 minut fotku a jít zase zpátky. Buď můžete vyrazit na hike a na Casa de Arbol dojít pěšky nebo vezměte bus v Baňos za 1 USD, který vás vyveze až nahoru (avšak až v jedenáct dopoledne).

Z Baňos do Peru

Baňos bylo naší poslední cestovatelskou zastávkou na cestě skrze Centrální a část Jižní Ameriky. Odtud jsme vzali autobus rovnou do Limy hlavního města Peru. A nasedali na letadlo směr Evropa. Zažili si 6 hodinový přestup v Madridu a spokojeně přistávali v Praze.

Digitální nomádství jako udržitelný životný styl

Tohle byla moje nejdelší nomádská cesta a po roce a půl jsem se opravdu rád vracel domů do Čech. V Kanadě jsem ještě částečně pracoval pro kanadského zaměstnavatele, ale už při cestě Latinskou Amerikou jsme si vnitřně jednoznačně potvrdil, že digitální nomádství je udržitelný životní styl.

Práce online mi dovolila nepřetržitě cestovat a zároveň nečerpat výdaje z naspořené částky. Průběžně jsem vydělával a dokázal jsem skloubit režim cestování a práce. Řada travel blogerů představuje digitální nomádství jako nízkonákladové cestování (low-cost cestování) a nutno dodat, já jsem se také soustředil na neustále snižování životních nákladů. Rozumějte, že jde spíše o životní postoj, vnitřní nastavení a praktikování minimalismu.

Tento příspěvek píšu s téměř 2 ročním zpožděním a chtěl bych čtenáře ujistit, že: Ano, cestování a práce na dálku může fungovat dlouhodobě. Finančně je to nejen udržitelný životní styl, ale naprosto funkční model. Nejen, že si vyděláme na své cestování a všechny náklady. Peníze si dáváme také stranou, investujeme a jsme finančně bdělí. Digitální nomádství není nějaký výstřelek a experiment, jaké to asi je žít si na různých místech po světě. Stále silněji cítím, že nomádství prostupuje člověkem, otevíráme se světu a digitální technologie nám jen pomáhají naplnit naše vnitřní touhy.