Shrnutí roku 2017, zejména to, co se mi povedlo, co se mi nepovedlo, jak se naplnily moje představy, jak jsem se cítil a kam směřovaly moje myšlenky. Report, bilance a hodnocení odráží ty nejsilnější události a největší milníky, které značně ovlivnily moji další byznysovou i osobní cestu.
V lednu dovolená na Kanárech
Hned začátkem ledna jsem vyrazil s bráchou na Kanárské ostrovy, kde jsme měli po delší době hodně času popovídat a strávit spolu dobré chvíle. Tím, jak jsem neustále na cestách a většinu času trávím v zahraničí, tak supluji osobní kontakt skypem a nejrůznějšími smart aplikacemi. Dobře vím, že není nad osobní pokec a trávený čas. Brácha je pracovně dost busy, takže jsem moc rád, že tenhle výlet jsme sladili a dali si 10 dní dovolený. Měli jsme spoustu času povídat o všem možným. Tohle je prostě skvělé!
Stihli jsme i setkání s Víťou Válkou, Renatou a dětmi a také s Robertem Vlachem a jeho rodinou. Kromě toho, že mě baví si byz/cestovně povídat, rád pozoruji i to, jak to Víťa s Robertem zvládají s rodinou a dětmi. Je to něco, nad čím začínám přemýšlet, přestože se do rodiny ještě nechystám. Nepochybně to jednou přijde a je moc fajn, pokud člověk už má nějaké postřehy z toho, jak to dělají podobně naladění jedinci.
Odlet do Jižní Ameriky
Jen pár dní na to, co jsem přiletěl z Grand Canaria jsme odlétali s Jančou do Panamy. Náš plán byl procestovat Jižní Ameriku. Už v roce 2015 jsme začali Střední Ameriku cestou z Mexika, přes Belize, Guatemalu, Nicaraguu, Salvádor, Kostariku, Panamu a skončili jsme až v Jižní Americe přes Kolumbii v Ekvádoru.
Do Panamy jsme se vraceli jen kvůli levné letence, kterou jsme naštěstí chytli jako chybovou. Doposud jsem létal za poměrně standardní ceny, ale tentokrát jsme rezervovali pecku za 6 tisíc korun z Prahy (byla to dokonce zpáteční, ale tu jsme samozřejmě nevyužili).
Plánovali jsme dlouhou cestu, takže odletu předcházelo dost doktorů (odběry krve, oční, zubní,…), odhlášení od zdravotní pojišťovny, zařízení cestovního pojištění na více jak 6 měsíců, zařízení třetího cestovního pasu (druhý totiž brzo expiruje), atd.
Dost času jsem také strávil výběrem vhodných bot. Věděl jsem, že v nich budu trávit sakra hodně času, takže jsem potřeboval univerzální botu do džungle i do města, do 30 stupňů v Panamě a Kolumbii, stejně jako do minus 5 stupňů v Bolívii. Potřeboval jsem něco, co neexistuje. Po dlouhém výběru jsem vybral trailové boty La Sportiva Akasha. Mohu hodnotit spokojenost po 12 měsících na 8/10.
Panama a Bocas del Torro
Přílet byl skvělý také díky Michalovi, který v Panamě pracoval a dobře nás pohostil couchsurfingem a výletama. Užívali jsme si byznysové mrakodrapy i bazény a místní pivka. V půlce února jsme už byli ostrovech Bocas del Torro v Panamě. Tuhle destinaci jsme znali z naší cesty Střední Amerikou a vrátili jsme se záměrně. Chtěli jsme dát měsíc práce v exotické destinaci, blízko pláže, kde člověk může dobře cvičit, má dobře dostupný jídlo, v pohodě internet a je tu krásný počasí. Tady se snad všechno vydařilo. Ostrovy Bocas del Torro jsou backpackersky turistický, ale nechá se tu najít svůj vlastní klid. My jsme si udělali tvrdý režim dne, brzské vstávání, pravidelný běh a posilování vlastní vahou, hodně jsme si sami vařili v kuchyňce, pracovali jsme na terase z ubytování, mno prostě taková karibská idylka. Bylo nám dobře!
Zpátky do Kolumbie
Kolumbie je srdcovka Janičky, a tak to nemohlo dopadnout jinak, než tu strávit téměř dva měsíce! Udělali jsme si dvě základny, a to v Medellínu a v Salentu. Medellín je velkoměsto a rozvíjející se hub pro digitální nomády. Kupodivu jsem nebyl naladěn pro jakékoli setkávání s lidmi a networkování, takže jsem ani jednou nebyl v coworkingu a pracovali jsme výhradně buď z chill zóny v našem apartmánku anebo z kaváren. Těch je v Medellínu celá řada a některé jsou hodně oblíbené digitálními nomády. Neděle a pondělí jsou ale nejrizikovější, protože řada kaváren má zavřeno, tak pozor!
Mrzí mě, že jsem nenakouknul do žádného coworking centra nebo nešel na žádný meetup. Na druhou stranu se učím více poslouchat tělo a pocity a já v tu dobu skutečně neměl jedinou buňku nakloněnou být více social.
Kolumbie je skvělá především díky lidem. Ti jsou neuvěřitelně sdílní a přátelští hned v první sekundě. Zájemci ocení podrobný článek ke Kolumbii.
Stejný jiný Ekvádor
Ekvádor je pozoruhodnou zemí, malou, ale měsíc je někdy i tak málo k tomu, aby člověk navštívil všechna zajímavá místa. My jsme hned na severu ve městě Otavalo potkali velmi přátelskou rodinu, která měla guesthouse a spřátelili jsme se. Společně jsme pak vyrazili i na místní trhy nebo na výletu k jezerům. Skvělé, jak jsou i Ekvádorci otevření a rádi vás přijmou za kamaráda a tráví s vámi volný čas.
Nenechali jsme si ujít ani setkání s Karlem Žákem (Čechem, jehož děda emirgoval z ČSSR a on nyní hledá cestu, jak imigrovat zpět do ČR), kterého jsme potkali už před 2 lety, díky Lence P. To spojování cestovatelů a nomádů po celém světě je něco tak neuvěřitelně silného a obohacujícího!
Dokázal jsem natočit i podcast o dividendových akciích.
V Cuence jsme pak popovídali s paní z Brazílie, která cestuje po Jižní Americe a na pár let vždy někde zakotví, otevře hostel a provozuje ho. Zajímavý způsob života!
Magické Peru
Peru je jedním slovem fantastické a předpovídám mu velmi pěkné budoucí roky pro digitální nomády. Kombinuje totiž pláže, hory, přírodu, dynamická města, tiché vesničky, krásné suvenýry, výbornou infrastrukturu a kvalitní internet. A nezapomeňme na Machu Pichu. Tohle prostě nejde jen tak přebít.
My jsme tu strávili dva měsíce a ještě to vlastně nestačilo. Peru jsme si vážně oblíbili a pro mě osobně to byla nejlepší země jako pro digitálního nomáda v Jižní Americe, co jsem měl příležitost pronomádit.
Na severu Peru na plážích u městečka Mancora jsme strávili přes týden a užívali si exotický režim práce a dovolené zároveň. Pracovalo se odtud nádherně přímo z terasy ubytování. Prostředí bylo jako na přání a já jsem zde natočil video blog Jakou elektroniku vozím a používám na cestách pro práci na dálku.
Poprvé také zveřejněn příspěvek Práce na dálku po 3 měsících v Jižní Americe.
Trochu jsem se ponořil do světa youtuberů (tip na článek: Jak vydělat peníze na YouTube), ale záhy zjistil, že to není moje silná stránka. Zvláštní pocity se ve mně kombinují, protože vím, že video bude v dalších letech boomovat a tento kanál si získá majoritu sledovatelů. Text nezmizí, ale jeho váha klesne. Stále s tím pracovně bojuju.
V Peru se mi hodně líbila historie a užíval jsem si tajuplné a nevysvětlitelné příběhy obrazců nakreslených v písku nebo na planině široko daleko od měst. V Limě jsem pak surfoval a popovídali jsme s Čechem, který žije v Peru přes 2 roky. Dali jsme pár výšlapů na čtyř tisícovky a žvýkali u toho koka listy. Pozorovali tučňáky i tuleně. Peru je úžasné – magický ráj pro cestovatele i digitální nomády! Také proto jsem si ho vybral jako téma, když jsem přednášel na festivalu Kolem světa v Praze.
Ohromná Bolívie
Do Bolívie jsem jel s tím, že příliš pracovat nebudu. Jednak jsem měl brutální zánět spojivek, kterému mítní prostředí moc nepomáhalo a jednak jsme dobře věděli, že internet v Bolívii moc dobře nefunguje. Pracovali jsme jen pár hodin týdně, doslova jen to nejdůležitější, spíše zadávání úkolů, kontrola, publikace, udržovací marketing, atd.
Cestování v Bolívii jsme si neuvěřitelně užili a přestože je Bolívie jedna z nejchudších zemí v Jižní Americe, její návštěvu vřele doporučuji. Nejvíc jsme si s Jančou užili jízdu přes solnou pláň Solar de Uyuni včetně koupání v termálních pramenech uprostřed noci s pohledem na mléčnou dráhu, a to vše ve výšce téměř 4000 m.n.m.
V Bolívii jsem pokořil také svoji první šestitisícovku, když jsme vylezli na vrchol Huyana Potosí 6088 m.n.m. Byl to dvoudenní výstup a musím přiznat, že tohle byl zážitek, který si budu dlouho pamatovat. Nedostatek kyslíku, spaní v high kempu, pocity v žaludku, vstávání ve 2 ráno, oblékání se do 3 vrstek kalhot a dvou rukavic, trénování s cepínem, mno bylo toho hodně. Vidět východ slunce z 6 tisíc metrů nad mořem je nevyslovitelně krásné!
Poslední dny v Bolívii jsme už jen relaxovali a těšili se vlastně domů, zpět do Evropy.
Nakonec jsme se rozhodli ukončit naši cestu skrze Jižní Ameriku z několika důvodů. Jednak tu začala být velká zima a raději asi zvolíme sezónu s více turisty za cenu, že bude příjemnější klima. Zejména pro Andské pohoří. Janče sestře se narodilo miminko, takže Janča se nemohla dočkat, až dorazíme do Čech. Já jsem začal při takovém cestování cítit, že se málo setkávám s lidmi a networking jde stranou. Potřeboval jsem zároveň svůj byznys posunout a cesta vedla právě přes osobní setkávání. Docela to do sebe zapadalo. Byl čas koupit letenku.
Zpátky v Čechách
S Jančou jsme poměrně rychle našli spolubydlení v Praze za dobrej peníz hned u Václaváku. Výhodu to mělo tu, že člověk byl ke všemu blízko. Nevýhoda byla, že kdykoli vyšel z baráku, byl před ním dav. Navíc s přibližujícími se Vánoci se to stupňovalo. Naštěstí se mi to dařilo ignorovat. Dokonce jsem si ani nekupoval měsíční či čtvrtletní open card, vystačil jsem si tu a tam s ad hoc jízdenkami.
Do Děčína, kde mám rodiče a příbuzné, jsem jezdil téměř každý víkend, pokud nebyla v Praze nějaká významnější akce. Hodně jsem návštěvoval, pokud jsem v ČR, jsem rád v kruhu blízkých. Možná i proto, že nějak podvědomě tuším, že ty chvíle prostě nebudou věčné…
Zůstali jsme v Praze čtyři měsíce a zpětně hodnotím Prahu jako velmi příjemné místo pro dynamický společenský i byznysový život. Zejména centrum a blízké okolí je nakloněno velmi moderně a západoevropsky. To se mi líbí.
Navštívil jsem pár coworkingů, ale nakonec kvůli rozlítanému stylu jsem pravidelně nedocházel do žádného. Pracovali jsme s Jančou buď z obývacího pokoje nebo z kaváren. Především jsem si oblíbil:
- Friend's Coffee House
- Cafedu
- Costa Coffee
Konference a networking
V Praze jsem se zaměřil na networking a povídání se zajímavými lidmi, se kterými bychom si mohli byznysově a investorsky vyměnit zkušenosti nebo jinak pomoci.
Stihnul jsem lístek na některé větší konference:
- Kam investovat v roce 2017 (aktuální report z konference Kam investovat v roce 2018),
- Hackers Congress,
- Crypto Affiliate Conference.
V roce 2017 jsem byl velmi aktivní v kryptosvětě a musím přiznat, že Praha je skvělým místem, kde networkovat a sdílet. Navštívil jsem řadu Bitcoin Meetupů v Paralelní Polis i individuálních školení, např. o danění zisku při obchodování s kryptoměnami. Přátelských setkání nepočítaně.
Zašel jsem i na některé menší akce na VŠE. Tak ale naopak byla sakra zajímavá přednáška s Martinem Pavlíčkem, který pracuje jako jediný Čech ve SpaceX, společnosti vedené Elonem Muskem.
Hodně mě dostala i přednáška s Markem Džirasou o energiích, podvědomí a vnitřní síle jedince.
S Jančou jsme poslali projekt JakDoKanady.cz do soutěže a mohli si tak poslechnout pár přednášek na akci Affiliate konference, kde jsme vyhráli 5. místo. Not bad! Na druhou stranu už dobře vím, že hodnocení poroty nemusí být byznysově významné, o tom jsem se přesvědčil s právním projektem, který dvakrát neuspěl ve Startup soutěži v JIC Brně a přesto jsme jeli slušně na vlně.
Nejlepší ale na konferenci bylo, potkat se s dalšími českými affiláky a popovídat, jak jde život. Tohle aktuálně vidím na takových akcích jako nejzajímavější.
V listopadu jsme dali i třídní sraz z gymnázia, neuvěřitelné. Tuším, že to bylo po 10 letech, ten čas sakra letí! Sešlo se nás asi 9, což je na celkový počet třídy 23 žáků poměrně úspěch v naší režii.
Vlastní přednášky a konzultace
Popostrčili jsme projekt JakDoKanady.cz ještě o kousek dál, když jsme byli pozvaní na akci Dny Kanady do Ostravy, kde jsme přednášli o Working Holiday vízech. Udělali jsme i pár vlastních přednášek v Praze. Opět se jen přesvědčuji, že akce naživo jsou mnohem interaktivnější a mají mnohem větší sílu než akce online.
Během 4 měsíců jsem udělal i pár veřejných přednášek o digitálním nomádství, některé byly více zaměřené na cestování, jiné na práci na dálku. Naplno jsem si ale uvědomil, že organizovat větší akce je časově náročnější a je potřeba už zapojit tým. S těmi, které byly do 20 účastníků mi pomáhala Janča a přesto musím říct, že to byl pro mě (a jsem si jistý, že i pro Janču) dost náročné.
Více jsem se však na konci roku 2017 zaměřil na individuální konzultace, buď online nebo osobně. Když jsem v Praze, lze to osobně a je to často skutečně lepší, nicméně většinu roku je nutno uzpůsobit režim do online kanálů. Individuální konzultace jsou skvělé v tom, že dávají konkrétní pomoc. Obecné rady neexistují a vše co padne, je ušité na míru. Dává to radost i mě, protože jsem schopen zřetelněji vidět zlepšující se výsledky účastníka.
Bilancování affiliate podnikání
Stále mám problémy definovat sám sebe a vlastní činnost, protože se vidím jako multipotencialista a je poměrně náročné vysvětlit, čím se vlastně živím, resp. jaká činnost mi přináší peníze.
V rámci kategorie je to affiliate příjem, který u mě zaujímá většinové procento. Přesto se dá affil dělat různými způsoby. Pokud se mě dnes někdo zeptá, co vlastně dělám a já zvolím affiliate, většinou to vysvětluji takto:
Zvolím si téma na základě mé intenzivnější zkušenosti, postavím web, vytvořím obsah zejména textový se zaměřením na SEO, návštěvníky se snažím zaujmout a dát jim přidanou hodnotu právě na základě mé zkušenosti. Následně jim doporučím relevantní produkty či služby, které zlepší jejich život (tj. affiliate). S téměř vším co affiluji mám osobní a pozitivní zkušenost. Ideálně se snažím návštěvníky přimět, aby mi zanechali e-mail nebo mě sledovali na sociálních médiích. Tvořím komunitu, abych nespoléhal jen na organické vyhledávání a mohl tak nezávisle pracovat s návštěvníky a dále jim poskytovat užitečné informace (tj. ano, současně i prodávat).
Musím vstoupit na anglicky hovořící trh
Co zásadního jsem si však uvědomil v roce 2017 bylo zaměření se na trh a potenciální výdělky. Došel jsem k jednoznačnému názoru nutné přeorientace na anglicky mluvící trh a vydělávání eur či dolarů. Taky mě trochu štvalo, že si jen tak nemůžu odjet do USA a nomádit tam (když člověk vydlává CZK je to finančně hooodně náročné). O přesunu na zahraniční trh jsem přemýšlel již delší dobu, ale nedokázal jsem stále vymyslet postup ani téma, jak toho dosáhnout. Rok 2017 byl ale významný v tom, že jsem jednak našel způsob, jak příjmy postupně přesouvat z českého affilu na zahraniční affil a jednak dozrál k novému tématu, které mi zajistí vstup na mezinárodní trh anglicky hovořící.
Projekty, které současně mám, ať už to je portál DigitalniNomadstvi.cz, cestovatelský web JakDoKanady.cz, který vedeme s Jančou, nebo další menší projekty webu potisku triček (TvojeTricko.cz), webu o cestování po austrálii (JakDoAustralie.cz) nebo portálu zaměřeného na experimenty investování (MladyInvestor.cz), generují víceméně příjem CZK.
Do konce roku 2017 jsem dokázal své příjmy rozředit na 25% – 30% do zahraničních affilů. Konkrétní portály a affily odkrývat nechci. Cílem je zde jen reportovat procentní (ne)vyváženost a budoucí posun, který doufám nastane.
Vzhledem k působení na zahraničním trhu jsem se musel stát (už začátkem roku 2017) osobou identifikovanou k DPH. Strávil jsem hodně času načítáním, ale nakonec zvolil cestu delegace na účetní. Freelancerům a podnikatelům, kteří budou na rozhraní, tak doporučuji účetní a daňovou delegaci (viz článek Jak mi Paretovo pravidlo 80/20 pomáhá k delegaci a automatizaci). Nemusím se starat o měsíční zasílání přiznání na finanční úřady, atp. S účetní fungujeme přes Fakturoid a datovou schránku.
Krypto projekt Blockalive
Poprvé odkrývám jeden ze svých zahraničních projektů, které jsem nedávno odstartoval. Web Blockalive.com jsem založil na konci 2017 a má být odrazovým můstkem do kryptosvěta. Aktuálně slouží především pro to, abych se donutil pravidelně psát a publikovat v angličtině a neodkládal tyto činnosti v závalu jiných projektů. Současně si zde testuji své SEO schopnosti v anglickém prostředí.
První úspěchy se dostavily, již mám partnera pro placené press releases a zároveň jednáme o zahraničních výjezdech na konference a publikaci reportů – jak interních pro investory, tak veřejných pro mediální zaujetí.
Tohle je nepochybně oblast, která se mi líbí a jsem nadšený. Jsem zvědavý, kam až tohle dokážu posunout. Po řadě konverzacích jak s většími investory tak startup týpky, krypto svět je stále v plenkách, je hladový a je tu prostor. Za pár let si řekneme, s oblibou poznamenávají. Nechají se zde otočit slušné miliony dolarů stejně jako prodělat nejednu nemovitost. That's real!
K tomu, abych se dostal do tohoto světa, potřebuju posunout svoji byznys činnost o kousek. Takže jsem začal tím, že jsem vytvořil svůj profilový web.
Osobní brand MartinRosulek.com
Jednoduchá free wordpress šablona, v tuto chvíli je důležitý, aby visela prezentační stránka, která bude ukazovat, co dělám, co umím a ve kterých oblastech se orientuji (tip na článek: Trendy v digitálním nomádství anebo Jak bude vypadat práce v roce 2027). Poměrně výzvou bylo dostat se z ležérního stylu nevázaného nomáda do upjatějších fotografiích prezentující profesionalitu a vážný byznys.
Mrkněte sami na MartinRosulek.com. Budu rád za zpětnou vazbu!
Ještě budeme ladit, ale jako první startovní krůček tohle považuji jako dostačující řešení. V e-mailové komunikaci funguje zatím dobře.
Co se povedlo a co se nepovedlo
Rok 2017 byl pro mě zásadní především v podnikatelské rovině. Investorsky jsem se posunul také o schůdek výš. Hodně věcí jsem proměnil, a to zejména ve druhé polovině roku. Naštěstí jsem nespustil přiliš nových projektů. I tak ale myslím, že focus by mohl být cílenější, přece jenom těch webů, kterých spravuji nebo nějak koordinuji, je poměrně dost. Chtěl bych se dostat na číslo 3.
Dokázal jsem říkat často „Ne“ a musel jsem odmítnout i takové spolupráce, které vypadaly velmi slibně a nabízely velké přiležitosti. Nebyl jsem pro ně ale ready a viděl vlastní cestu vést trošku jiným směrem. Dal jsem trochu na intuici a racionálnu dal pohov.
To se hodně nyní učím – omezit racionálno a dát prostor při rozhodování vnitřnímu pocitu a srdci. Ne že bych to v minulosti nedělal, ale mám odjakživa tendenci si vše racionálně odargumentovat.
Ačkoli to není veřejně na blogu příliš vidět, Janča sehrává velkou roli v mém životě. Podporuje mě v jakékoli činnosti, vždy mi pomůže s přípravami a organizací nomádských přednášek a akcí, pomůže s dílčími aktivitami na jiných webových projektech a velmi energicky pečuje o celý běh portálu JakDoKanady.cz. Je skvělé mít vedle sebe člověka, který sdílí podobné hodnoty jako vy, má touhu k neustálému cestování a objevování, cílevědomě na sobě pracuje, vystupuje z komfortní zóny a ukazuje vám svět z trochu jiné perspektivy. Ta Janči je o mnoho více kreativní…a možná trochu nainví, ale o to víc fantastická a upřímná.
S Jančou jsme stihli ještě v listopadu pronomádit Slovinsko. Cestou jsme koukli na Budepešť. V prosinci jsme si pak odskočili na 12 dní do španělské Valencie, kde se mi hodně líbilo a dokážu si zde představit víc měsíců v roce. Jednodenní výlet jsme si udělali i do Bruselu, když ta zpáteční letenka stála jen 490 Kč.
Protože oba pracujeme na dálku a trávíme určitý pracovní čas vedle sebe, je potřeba si vzájemně nastavit určitý režim a dát jeden druhému prostor pro vlastní zájmy a činnosti. Mnohdy to může působit (a skutečně působí) pro okolí nepochopitelně, ale tady je důležité to, jak to vnímáme my dva. Život je přece subjektivní.
Co se nepovedlo?
Chtěl jsem přečíst minimálně 1 knihu měsíčně. Přestože jsem četl hodně (např. blogové články), knih jsem přečetl málo. Z toho mála mě však nejvíce oslovila kniha 2030 od Tomáše Sedláčka a kniha Druhý věk strojů, aneb co nás čeká na druhé polovině šachovnice anebo Jak jsem stopoval letadlo.
Posilování je obzvláště náročné při neustálém přesouvání se z místa na místo. Každopádně i tak tady cítím velkou rezervu a nesplněné cíle.
Meditaci jsem stejně tak neudržel v pravidelných sezení. Tohle je něco, k čemu jsem si ještě nevytvořil zvyk.
Jasně, bylo toho víc! Dost si toho nepamatuju, hodně zapomínám totiž. Vážně! Zápisník Doller, který jsem používal v roce 2017 mám ale nyní v Čechách. Teď jsem v Thajsku na Koh Lantě v coworkingu KoHub a tak se nemůžu podívat zpět a promítnout si, co že všechno za akce se konalo a jak to dopadlo. Doller mám rád a používám ho i tento rok! Současně se nemůžu moc orientovat podle fotek, protože jsem jich spoustu ztratil kvůli nedostatečné záloze. Také to byla chybka. Tak alespoň takto zveřejňuji report za 2017 a doufám, že nějaké myšlenky jsi také načerpal 🙂
Byznys cíle pro rok 2018
- Minimálně 60% příjmů mít v USD, EUR či krypto (ideálně 75%).
- České projekty mít na 80% všech aktivit delegované. Ideálně vykonávat jen strategické činnosti.
- Generovat pasivní příjem minimálně na úrovni životních nákladů. Nemusí být 100% pasivní, lze k tomu vykonávat cca 10% aktivity.
- Vyřešit právní subjektivitu. Založit firmu. Aktuálně uvažuji o estonském e-rezidentsví a společnosti.
- Věnovat se investorskému světu minimálně 50% pracovního času, ideálně 75%.
- Vnitřně si potvrdit, že blockchain a krypto jsou oblasti, kterým se chci další roky věnovat. Tz. nutnost řady experimentů činností a sledování, jak se u nich cítím.
- Speakerovat na minimálně 2 zahraničních konferencích.
- Najít si byznys mentora.
Martin Rosulek je digitální nomád, který spojil podnikání na internetu s cestováním. Začínal jako backpacker a první velké zkušenosti nasbíral při ročním pobytu v Austrálii, odkud cestoval do Jihovýchodní Asie. V Kanadě strávil rok na Working Holiday a následovala několikaměsíční cesta do Centrální a Jižní Ameriky. Od té doby pracuje na dálku, nezávisle cestuje, investuje, přednáší a konzultuje. Životní přístup minimalismu, budování finanční svobody a vnitřního klidu je pro Martina esencí života.